Zásadní otázka... Kolikrát denně bychom měli jíst?
Kolikrát denně bychom měli jíst? Možná jste si už také někdy položili tuto otázku. Po internetu dnes koluje řada mýtů a jedním z nich je i to, že bychom měli jíst pětkrát denně po malých porcích, zejména pokud se snažíme zhubnout. V dalších zdrojích zase doporučují 2 velká jídla za den a mezitím ideálně nejíst nic. Co je tedy podle vás pravda? Kolikrát denně bychom měli jíst, pokud se snažíme zhubnout anebo si udržet váhu? Tady jsou odpovědi...
Naslouchejte svému tělu! Ve skutečnosti totiž neexistuje zaručená rada kolikrát denně bychom měli jíst. Každý z nás jsme jiný člověk s jinými potřebami, zvyky, genetickou predispozicí a jiným životním tempem. To, kolikrát budeme denně jíst, je nutné přizpůsobit našim potřebám a dennímu rytmu. Je nesmysl se slepě řídit všeobecnými radami nebo tím, co vyhovuje někomu jinému. Pojďme si říct několik příkladů.
Co když trpíte neovladatelnými chutěmi?
V tomto případě jste možná právě vy příkladem, komu by vyhovovalo více porcí za den. Vaše tělo by nemělo strádat jak po energetické, tak po nutriční stránce, abyste se vyhnuli případným chutím na sladké či tučné potraviny.
„Vždy svým klientům doporučuji, aby se na začátku zaměřili na dostatečný příjem vlákniny v jídleníčku. Právě vláknina nám pomůže k nasycení po mnohem delší dobu,“ doporučuje Martin Habart, nutriční specialista Chytrého jídelníčku.
Neméně důležitý je podle něj i pitný režim. Ten je při hubnutí i udržování hmotnosti stěžejní, aby všechny fyziologické pochody v organismu fungovaly správně tak, jak mají. Je však nutné se do pravidelného jídla pětkrát za den nutit, pokud nemáte mezi jídly hlad a neovladatelné chutě či dojídání se nejsou vaším problémem?Nikoliv. „Díky vyvážené a pestré skladbě jídelníčku, kde budete mít dostatek bílkovin, zdravých tuků i komplexních sacharidů, ale také mikroživin a vlákniny v optimálním poměru, můžete jíst kolikrát denně vám to vyhovuje a nemusíte se řídit všeobecnými doporučeními,“ vysvětluje nutriční specialistka Sandra Figalová. Taková doporučení jsou tu pro ty, kdo opravdu ve stravě tápou. Přemýšlejte raději nad tím, abyste si jídlo v klidu vychutnali a nepociťovali během dne hlad či únavu.
Miniseriál – Chcete, aby vaše rodina byla zdravá? Zdroj: Chytryjidelnicek.cz
Co jsou to bílkoviny?
Základní stavební jednotky vašich svalů a tkání. Jejich příjem je zásadní při hubnutí i nabírání svalové hmoty. Kde je například najdete?
kuřecí plátek (100 g) – 21 gramů bílkovin kelímek jogurtu – 7 gramů bílkovin 2 plátky sýra – 9 gramů bílkovin miska vařených fazolí – 12 gramů bílkovin 1 vejce – 6 gramů bílkovin 2 hrsti špenátu – 3 gramy bílkovin
Co jsou to sacharidy?
Sacharidy představují jednu ze tří základních živin. Omezit bychom měli příjem jednoduchých sacharidů (najdeme je v cukrovinkách, slazených nápojích atd.). Naopak komplexní sacharidy zajišťují kvalitní zdroj energie. Kde sacharidy například najdeme?
krajíc žitného chleba – 24 gramů sacharidů miska vařených fazolí – 30 gramů sacharidů banán – 20 gramů ascharidů porce vařené rýže (150 g) – 42 gramů sacharidů porce vařených těstovin – 45 gramů sacharid
Potřeba energie?
Každá potravina a její konzumace znamená pro organismus určitý příjem energie, který tělo využívá na tělesné procesy a funkce (dýchání, funkce mozku, pohyb apod.). Naopak každá tělesná funkce a činnost energii spotřebovává. Proto je dobré znát svůj optimální doporučený příjem energie v závislosti na životním stylu a jeho nárocích.
kuřecí plátek s porcí rýže a zeleninou – cca 350 kcal 1 krajíc žitného chleba s máslem a šunkou – cca 300 kcal banán – cca 90 kcal hrst ořechů – cca 200 kcal