Život zkracuje nejen pití a kouření, vadí i špatné jídlo a málo spánku

Dlouhý a zdravý život se dnes skloňuje jako cíl všude možně. Není ale přitom zase tak snadné ho docílit, protože i když se lidský život prodlužuje, s věkem velmi často přibývá diagnóz, které jej činí bolestivým nebo jinak obtížným. Nejsou to jen nemoci srdce a cév či zhoubné nádory, ale také například demence a chronická bolest či zásadní problémy s pohyblivostí.

Určitou roli tu hrají geny, ale k procesu stárnutí a jeho zrychlování přispívají i naše každodenní a ne vždy šťastné návyky. Než se začnete vymlouvat na to, že vy všechno děláte správně a že s některými věcmi se beztak nic dělat nedá, podívejte se třeba na tohle číslo - podle statistik OECD například Švédové, ale také například Švýcaři žijí v průměru o několik let déle než Češi. A co více, prožijí výrazně delší část života ve zdraví. V případě Švýcarů, kde je rozdíl asi nejvýraznější, o devět let. Zatímco Češi jsou chronicky nemocní, například cukrovkou druhého typu nebo nemocemi srdce a cév, od dvaašedesáti let, průměrný Švýcar onemocní až v jedenasedmdesáti.

Co má smysl začít dělat jinak, protože naše dosavadní chování nám zkracuje život? Tohle jsou typické chyby.

1. Vynechávání preventivní péče

Základní chybou je zanedbávání preventivní péče – včetně mamografických vyšetření, kolonoskopií a očkování, samozřejmě sem patří i měření tlaku, hladiny cukru v krvi nebo množství bílkovin v moči. „Je to, jako kdybyste pravidelně nedávali auto do servisu,“ citoval web HuffPost Helen Whitson, praktickou lékařku.

Češi přitom na prevenci zrovna dvakrát nedbají. Preventivní prohlídky stále zanedbává až 75 % lidí. „Přitom díky nim mohou lékaři objevit nemoci, kterými člověk trpí, ještě v bezpříznakovém stádiu, což umožňuje dřívější nasazení léčby, a tím pádem v konečném důsledku zvyšuje šance na záchranu života a na úspěšné vyléčení,“ vysvětluje lékařka Kateřina Šédová.

2. Zanedbávání mezilidských vztahů

Socializace pomáhá držet mozek v kondici a prodlužuje život, doložila to například tato studie shrnující výsledky několika výzkumů. Je zkrátka dobré trávit čas s jinými lidmi a to i v reálném světě, nikoliv jen online. Dokladem budiž i psychické potíže lidí všech generací, které se objevily po nucené covidové izolaci.

Přečtěte si také: Pijete vodu každý den, ale možná špatně. Pozor je třeba dát i na hektické pití

3. Neupravování dávkování léků s přibývajícím věkem

„Často se setkávám s tím, že lidé berou léky, které začali užívat, když jim bylo 40 nebo 50 let a které v sedmdesáti nemusí potřebovat vůbec nebo by jich naopak měli brát víc,“ popsala Lee Lindquist, geriatrička z Northwestern Medicine v americkém Chicagu.

Některé léky proti úzkostem mohou zhoršovat potíže s pamětí, zatímco některé pilulky na spaní zvyšují pravděpodobnost pádů.

4. Nedostatek pohybu

Tohle asi není překvapivé, ale přesto stojí za to zopakovat: kdo necvičí, zkracuje si život.

„Studie ukazují, že i člověk, který začne být fyzicky aktivní až ve středním věku, tedy kolem čtyřicítky, může pohybem prodloužit svůj život o několik let. Je však důležité začít zvolna, například obyčejnou chůzí, a respektovat možnosti svého těla. Každému z nás prospívá odlišná míra fyzické aktivity, není proto od věci průběžně sledovat, jak dané množství pohybu působí právě na naše tělo a do jaké míry jej zvládáme regenerovat,“ říká k tématu Radim Šlachta, fyziolog a odborník na sport a jeho vliv na lidské tělo. Ideální je hýbat se denně a alespoň několikrát týdně si dopřát delší zátěž a zátěž ve vysokém tempu.

Základem je alespoň 150 minut mírného cvičení nebo 75 minut intenzivního cvičení týdně.

5. Kouření

Cigarety toho mohou v lidském těle způsobit mnohem víc než obávanou rakovinu plic. Prokazatelně zvyšují riziko vzniku dalších druhů rakoviny a plicních chorob, nemocí srdce a cév včetně infarktu a mozkové mrtvice. To, že kouření škodí cévám, se může projevit i potížemi s erekcí. Podle lékařů nikdy není pozdě na to s ním seknout.

6. Nezdravá strava

Odborníci mají jasno: lidskému zdraví asi nejvíce svědčí středomořská strava s vysokým obsahem ryb, celozrnných potravin, množstvím ovoce, zeleniny a obilovin a naopak s minimem průmyslově zpracovaných potravin. I tady platí, že nikdy není pozdě změnit stravovací návyky, ale v mladším věku to bývá snazší.

Jídelníček je případně možno doplnit tak, aby v něm nic podstatného nechybělo. „Kdybych se měla zaměřit na pár vybraných živin, které by mohly mít vliv na podporu dlouhověkosti, tak by to byly určitě bílkoviny, vláknina, omega-3, vitamin D a hořčík. Z doplňků bych pak volila kreatin, probiotika a prebiotika,“ říká nutriční terapeutka Veronika Pokorná.

7. Víno před spaním

Nemusí se nám to líbit, ale žádné bezpečné či dokonce zdravé množství piva, vína či dokonce panáků neexistuje  - alkohol škodí i v malém množství. Ničí nejen játra, ale i srdce a cévy a také zvyšuje riziko vzniku mnoha druhů rakoviny. Podle této studie patří Česko v rámci Evropy k zemím, v nichž alkohol zkracuje život nejvíce.

8. Nedostatek spánku

Existuje stále více důkazů o tom, že nedostatek spánku má dlouhodobé důsledky pro lidské zdraví a tím i na délku života. Kdo málo spí, má vyšší riziko vzniku demence a srdečních onemocnění. Je pravda, že s věkem se spánek mění a může přijít nespavost - není ale třeba hned sahat po lécích, pomoci může například užívání melatoninu. Každopádně je dobré spát sedm až osm hodin denně, ne méně než šest.

Přečtěte si také: Nahá pravda o spánku: Spát bez pyžama prospívá zdraví i vztahu, tvrdí odborníci

Někdy mohou spánek ničit zdravotní problémy, jako například spánková apnoe, projevující se nočním chrápáním a denní únavou, v tom případě je na místě stav řešit s lékařem. Nejde jen o nevyspání, apnoe zvyšuje například riziko problémů se srdcem.

9. Přemíra stresu

Úplně bez stresu to nejde, v souvislosti se vztahy a prací a mnoha dalšími věcmi ho zažíváme všichni, ale je dobré snažit se o snižování jeho míry. Je dobré si uvědomit, že zatímco zvířata jsou ve stresu jen krátkodobě, když jsou například v nějakém přímém ohrožení predátorem, my lidé máme tendenci se stresovat i ze život neohrožujících věcí, což je ovšem nezdravé.

Vysoká hladina hormonů vyplavovaných při stresové reakci mimo jiné snižuje imunitu a zvyšuje krevní tlak. Proto má smysl používat například různá uvolňující dechová cvičení, dostatečně odpočívat či chodit do přírody - zabírá už hodinová procházka, dokázali vědci. Případně svůj duševní stav probrat s odborníkem.

10. Chybějící plány do budoucna

Přemýšlíte někdy o tom, jak budete žít ve vyšším věku a řešit případné zdravotní problémy? „Kromě rozhodování o tom, komu odkážete dům, golfové hole nebo zásnubní prsten, byste měli začít přemýšlet o svých plánech na posledních 10 až 20 let svého života,“ doporučuje americká geriatrička, jakkoli se to někomu může zdát drsné. Ale člověk by podle ní měl přemýšlet o tom, zda se například přestěhuje do domu pro seniory nebo k někomu z rodiny či zda bude využívat nějakou formu domácí péče.

S dlouhověkostí úzce souvisí i finanční výhledy - lidský život se prodlužuje, ale je dobré na to mít dostatek peněz, aby si člověk mohl seniorské období dostatečně užít. Finanční zdraví může být stejně důležité jako to fyzické a duševní.

Zdroj: www.verywellhealth.com, www.huffpost.com, ki.se

Pečivo klidně jezte, střeva vám neslepí, říká odbornice