Utrápil se? Josef Abrhám bez milované Libušky nedokázal žít. Stesk byl bolestivý
Josef Abrhám byl celý život oddaný nejenom herecké profesi, ale své i celoživotní lásce
Svou milovanou manželku, herečku Libuši Šafránkovou, přežil Josef Abrhám o necelý jeden rok. Jeho blízcí přátelé se shodují, že se s její smrti nedokázal vyrovnat a nemohl bez ní žít.
Josef Abrhám s Libuší Šafránkovou spolu prožili pětačtyřicet let. Vytvořili si k sobě velmi silné citové pouto a byli na sebe fixovaní. Dokonce i filmové nabídky mnohokrát přijímali pouze v případě, pokud tam hrál i ten druhý. Slib – ve zdraví i nemoci, v časech dobrých i zlých –, který si dali, pro ně nebyl jen pouhou frází. Oba ho plnili na sto procent.
Před lety, když Libuše onemocněla rakovinou, Josef o ni pečoval s neskutečnou starostlivostí. Poté, co se naopak u něj objevily problémy se srdcem, byla to Libuše, která ho držela nad vodou a byla mu nesmírnou oporou. Když Šafránková loni v červnu dva dny po svých 68. narozeninách nečekaně zemřela, Abrhámovi se zhroutil svět. Od té doby už nic nebylo tak jako dřív.
„Oni si byli souzení. Jeden bez druhého nedokázal žít. Pepíka trápily dlouhou dobu zdravotní problémy, ale smrt Libušky jeho konec bohužel urychlila. Bez ní ho už na světě nic netěšilo. Naposledy jsme se spolu viděli na posledním rozloučení Libušky a to už prostě nebyl on,“ svěřil se webu Prima Ženy Josefův kolega a kamarád. V podobném duchu hovořil i herec Jiří Krampol. „Asi se utrápil. Libuška byla prostě anděl,“ uvedl.
Hvězdný herecký pár se poprvé střetl na jevišti Činoherního klubu. První rok se ale jen míjeli a neúčinkovali spolu v žádné hře. Jeden o druhém však moc dobře věděl. Tajně se na sebe chodívali dívat na představení. Sympatie byly vzájemné.
Ještě v roce 1973, kdy Josef s Libuší účinkovali v inscenaci Poprask na laguně, si vykali. Do manželství vstoupili v roce 1976 a rok nato se jim narodil syn Josef. Postupem let vytvořili harmonický pár, který se stal vzorem pro ostatní. Nikdy nemuseli řešit žádnou manželskou krizi, což oni sami přičítali tomu, že měli podobné předky a rovněž potřebné štěstí.