Bojí se vaše dítě zubaře? Zkuste přispání
Jestli se i vaše dítě nenechá ošetřit od zubaře, nechte ho prostě přispat Zdroj: Thinkstock
S dětskými pacienty na zubařském křesle je to různé. Zatímco část holčiček a kluků spolupracuje s lékaři bez problémů, ošetřit jiné děti je téměř nemožné. Podle zkušeností stomatologů je to obvykle dáno předchozí špatnou zkušeností, případně strachem z neznámého. Jenže co s tím?
Ošetřovat v dnešní době děti „násilím“ je opravdu zbytečné. Navíc jedna negativní zkušenost tohoto typu může napáchat hodně špatného do budoucnosti. Nejsou totiž výjimkou ani dospělí lidé, kteří se i po letech vyhýbají zubařskému ošetření kvůli negativní zkušenosti z dětství. Tam, kde nepomůže trpělivé vysvětlování a postupná psychická příprava dítěte na ošetření, přijde na řadu analgosedace neboli přispání.
„Strach dítěte z ošetření je u většiny dán špatnou zkušeností z předešlého zákroku, který dítě bolel nebo mu bylo nutno ošetřit více zubů naráz z důvodu zanedbání péče o chrup. V menším procentu případů pak jde o obavy z prvního ošetření, které například barvitě popsali kamarádi ve škole,“ popisuje stomatolog Ondřej Klika z pražské kliniky Brandeis Clinic.
Podle lékaře jde ovšem strachu účelně předcházet. „Pravidelnými návštěvami zubního lékaře, které by měly začít v co nejnižším věku, a správnou domácí ústní hygienou. Dítě pak chodí pouze na preventivní prohlídky nebo podstoupí odstranění zubního kazu v raném stádiu, kdy se nemusí ničeho obávat,“ konstatuje zubař.
Uspání bez nežádoucích projevů
Na prvním místě je pochopitelně snaha se s dětským pacientem domluvit. Ovšem jak uvádí anesteziolog Jan Machač, někdejší člen týmu anesteziologů prezidenta Václava Havla, pokud se dítě dobrovolně ošetřit nenechá, analgosedace neboli přispání je zcela na místě. „Analgosedace je vlastně kombinace dvou složek, sedace, což je útlum vědomí, a analgezie, která zajistí bezbolestnost. Pacient v dostatečně hluboké analgosedaci nevnímá bolest, neboť místo zákroku je ošetřeno lokální anestezií. Cítí se jako ve velice hlubokém spánku, je probuditelný, ale krátce nato opět usíná,“ popisuje lékař.
Podle anesteziologa přitom analgosedace nezatěžuje organismus dítěte (či dospělého), jako je tomu u celkové anestezie. „U analgosedace nehovoříme o nežádoucích projevech, je-li správně provedena. Po výkonu je pouze nutné počítat s dospáním pod dohledem zkušeného personálu. Druhý den se člověk může plně zapojit do běžného života, tedy jít do školy či školky, sportovat, jediným omezením může být rekonvalescence v souvislosti s případným stomatologickým výkonem,“ konstatuje anesteziolog. Před analgosedací je také třeba předoperační vyšetření.
Správné dávkování sedativ
Podle anesteziologa Machače je možné podávat látky pro vyvolání analgosedace ústy, vstříknout do nosu, anebo injekčně do svalu či žíly. Ovšem ne všechny metody jsou stejně bezpečné a spolehlivé. „Na některých pracovištích se stále ještě podává analgosedace v sirupu, který lékař nakape dítěti do úst. V tomto případě ale nikdy přesně nevíme, kolik látky se vstřebá a metabolizuje. Lékaři proto z obavy z předávkování často raději dítě poddávkují a sedace ve finále prakticky nefunguje,“ popisuje typické nešvary podávání látek anesteziolog, který doporučuje výhradně aplikaci do svalu.
Autor článku
Anna Kopečková
Anna je dlouholetou redaktorkou v rámci magazínové tvorby na webech TV Prima. Primárně se stará o obsah na webu Prima Ženy. (anna.kopeckova@iprima.cz)
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
