Největší mýty o vitamínech aneb Jak vlastně fungují a kdy je raději nebrat

V následujícím článku vám představíme pět nejčastějších mýtů, které u nás i ve světě o vitamínech kolují.

Mýtus #1: Vitamínem C proti chřipce

Ideu, že vitamín C umí léčit chřipku a jiná virová onemocnění, popularizoval laureát Nobelovy ceny Linus Pauling již v roce 1970. Od té doby jsou lékárny plné preparátů založených na „céčku”, které si lidé před chřipkovou sezonou ve velkém nakupují. O téměř 40 let později však proběhla řada studií, které u více než 11 tisíc lidí zkoumaly vliv vitamínu C na prevenci a léčbu chřipky. Výsledky ukázaly, že vitamín C dokáže zahnat virové onemocnění pouze u maratonských běžců, lyžařů a vojáků při subarktickém výcviku. „Při vypuknutí chřipky tak u běžného člověka nemá zvýšená dávka vitamínu C výraznější léčebný efekt. Může pouze nepatrně zkrátit dobu trvání nemoci a intenzitu jejích příznaků,“ vysvětluje Michaela Ptáčková, celostní výživová poradkyně společnosti Vitalvibe. „Suplementace vitamínu C má smysl pouze v případě, že není přijímán v dostatečném množství z potravy. Jeho nedostatek totiž snižuje účinnost imunitního systému, což zvyšuje riziko vzniku chřipky,“ doplňuje Ptáčková.

Mýtus #2: Vitamíny se mohou užívat v jakémkoliv množství

V dnešní společnosti panuje také představa, že vitamíny lze konzumovat v jakémkoliv množství, neboť tělo samo vstřebá pouze ty, které aktuálně potřebuje, a zbytek nechá rozplynout. Pravdou ovšem je, že určité vitamíny a zejména jejich zvýšené množství mohou mít na lidské zdraví negativní účinky. Především v tucích rozpustné vitamíny A, D, E, a K mohou při předávkování způsobit toxickou reakci, která se projevuje bolestmi hlavy či nesprávným fungováním jater. Řada studií též ukázala, že i mírné předávkování vitamínem A může zvýšit procento vzniku rakoviny a při nadměrné míře konzumace syntetického vitamínu C může dojít k tvorbě ledvinových kamenů či kožních ekzémů.

Mýtus #3: Syntetické vitamíny jsou dostatečnou náhražkou těch přírodních

Mnohé studie prokázaly, že přírodní vitamíny pocházející z přírodních zdrojů jsou bezpečnější a účinnější než ty uměle vytvořené. Musejí se však konzumovat ve vyváženém množství a nemělo by docházet k tepelným úpravám. „Z hlediska zachování obsahu vitamínů ve stravě je nejvhodnější tepelnou úpravu minimalizovat. Například při dušení v páře ztratí ovoce a zelenina až 20 % vitamínu C, při vaření pak až 60 %. Kromě něj přichází ovoce a zelenina rovněž o vitamíny B1 a B2. I v této podobě však tělo přijímá bezpečnější vitamínové složky, než jaké nabízejí umělé preparáty,“ uvádí Jan Petr ze společnosti Vitalvibe. Dobrým příkladem je vitamín A. Ten může v syntetické podobě významně poškodit plod v těle těhotné ženy. Ve stravě je však součástí vitamínového komplexu, který zajišťuje jeho správné a bezpečné vstřebání a spotřebování. V případě umělých preparátů je též ideální vyhnout se syntetickým formám dalších vitamínů rozpustných v tucích, jako je D, E a K, které se ukládají v těle a mohou tak poškodit zdraví.

Mýtus #4: Vitamíny snižují riziko vzniku rakoviny a srdečních onemocnění

Představa, že vitamínové doplňky dokážou zabránit vzniku nejčastějších chronických onemocnění, je též bohužel pouhým mýtem. Vychází z pozorování, že u lidí, kteří pravidelně a dlouhodobě užívali doplňky stravy s vyšším obsahem vitamínových složek, se méně často rozvinula srdeční choroba. Vědci ovšem zjistili, že zdravotní stav těchto lidí je pouze výsledkem zdravého životního stylu, který vychází z vyvážené stravy, dostatečné fyzické aktivity, psychické pohody a absence konzumace alkoholu a cigaret. Dlouho se rovněž věřilo, že antioxidanty, mezi něž patří především vitamíny A, B, C a E, mohou snížit výskyt volných radikálů v těle, které se podílejí na vzniku rakoviny. Studie, která více než sedm let zkoumala vliv placeba a vitamínu B na zhruba 5 440 žen, však odhalila, že míra vzniku rakoviny prsu se nikterak nezměnila. Stejný výsledek potvrdila také rozsáhlá studie M. Neuhousera o vlivu multivitamínových doplňků na lidské zdraví nebo výzkum vitamínů C, E a beta karotenu na harvardské lékařské univerzitě.

Mýtus #5: Stejné vitamíny mohou užívat dospělí i děti

V každém věku chybí lidskému tělu jiné látky, které vyžaduje v závislosti na zdravotním stavu i aktuálních potřebách. „Zatímco pro děti jsou důležité vitamíny a minerály pro zdravý růst a vývoj organismu, jako je vitamín D, vápník nebo fluor, seniorům chybí zejména vitamíny B6, B9 a B12, které by měl po padesátce suplementovat každý. Podporují totiž správné fungování srdce a nervového systému,“ radí Michaela Ptáčková. Užívat shodné vitamíny se nevyplatí ani z hlediska možného předávkování, kdy dětské tělo snese odlišnou doporučenou denní dávku než organismus dospělého. Výjimkou je vitamín D, jehož nedostatkem trpíme během zimního období všichni.