Nepodceňujte preventivní prohlídky! Víte, která vás teď čeká?

K doktorovi chodíme spíš neradi. To prostředí, ten pocit, že by se něco mohlo ukázat, že by nám mohlo být něco zásadního… I proto asi necháváme prevenci často stranou a v nabitých diářích pro ni nemáme místo. Odsouváme kontroly, říkáme si, že se nic neděje, že je nám fajn…Ukazují to i údaje ministerstva zdravotnictví. Na pravidelné prohlídky chodí dle těchto dat pouze 38 % populace. „Potíž je, že spousta problémů, které by se nedej bože mohly v souvislosti s naším zdravím objevit, jsou hodně hluboko skryté. Vy si je neuvědomíte, ale lékaři je odhalí při pravidelných prohlídkách často ve velmi raném stadiu a mohou vám ušetřit nejednu komplikaci, slzu, omezení nebo pocit, že jste něco fatálního prošvihla,“ varuje lékař Jiří Slíva, M.D., Ph.D.

Ne, nikdo vás nechce strašit. Ale realita je taková, že patříme k národům s vysokým výskytem cukrovky, vysokého krevního tlaku i mnoha druhů rakoviny. Hodně samozřejmě záleží na tom, jaký životní styl vyznáváte. Nicméně i když cvičíte, jíte zdravě, hodně spíte, je tu ještě rodinná anamnéza. A ruku na srdce, ani ta nebude úplně čistá. Takže pojďte vzít rozum do hrsti a připomeňte si spolu s námi, jaká preventivní prohlídka by vás v nejbližší době měla čekat, a hned se na ni také objednejte. Jde přece o vaše zdraví!

Hurá k praktikovi

Jsou lidé, kteří se při zmínce o praktickém lékaři jen ušklíbnou a smějou se, že u něj byli naposledy v osmnácti. To je v pořádku jen tehdy, když je těm dotyčným něco kolem dvaceti. Počínaje 18. rokem života je totiž třeba chodit na preventivní prohlídky k praktickému lékaři právě v intervalu dvou let. Zdravotní pojišťovny pak uvádějí přesný interval 730 dní nebo doporučují objednat se na novou prohlídku 23 měsíců od uplynutí té předchozí. Je potřeba na to myslet, protože praktický lékař nemá povinnost vás na prohlídky zvát.

Prohlídky u praktického lékaře sice vypadají jako rutina, ale jsou důležité. Jejich součástí je rozhovor, při kterém váš praktický lékař doplní vaši rodinnou anamnézu. To mimo jiné znamená, že se poptá, jak jsou na tom se zdravím vaši blízcí, jestli v rodině nepropukly nějaké závažnější nemoci, jejichž markery by bylo třeba sledovat i u vás. Pak se zaměří na váš aktuální životní styl a zdravotní stav.

Nutná vyšetření

Základem je měření krevního tlaku, vyšetření uzlin, prohmatání břicha, poslech srdce, kontrola plic. Nechybí ani vážení, měření a vyšetření sluchu a zraku. S sebou pak nejspíše ponesete také lahvičku s ranní močí a přijdete nalačno, aby vám mohli odebrat krev na základní biochemické rozbory. V 18 letech a pak o každých kulatinách (ve 30, 40, 50 atd.) se zvlášť kontroluje také cholesterol a množství tuku v krvi. „I přes zřejmé změny v životním standardu a životním stylu má více než polovina z nás zvýšenou hladinu cholesterolu, který je významným rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění. A pak už se postupuje individuálně, podle toho, jak tyto základní testy dopadnou,“ říká lékař Jiří Slíva.

Onkologická rizika

Protože rakovina je něco, co se nesmí podceňovat v žádném případě, zkouknout by měl praktik také vaši pokožku, podívat se, jestli nějaké mateřské znaménko nebo piha nevykazují abnormální rysy. Jestliže spadáte do rizikové skupiny a ve vaší rodinné anamnéze má své smutné místo rakovina prsu, od 25. roku věku spadáte do prevence i v tomto směru (svého muže zase poučte, že pokud se u něj v rodině objevila rakovina varlat, je od 25. roku nejvyšší čas i pro jeho preventivní onkologické vyšetření).

Kategorie 40+

Až překročíte magickou čtyřicítku, přibudou vám pak u praktika také vyšetření EKG. Připomenout by vám je měl každé čtyři roky. Zatímco hladinu cukru v krvi by vám měl počínaje čtyřicítkou přeměřit každé dva roky, tedy při každé preventivní prohlídce. Pokud nespadáte do rizikové skupiny, je ve 45 letech nejvyšší čas také na doporučení na mamografické vyšetření, jež vás od tohoto věku bude čekat opět pravidelně. Dostat byste k němu měla i důkladné poučení o samovyšetření, jakkoliv se dá předpokládat, že už jej roky máte od svého gynekologa a o prevenci se staráte v tomto směru sama.

Padesátka! A co dál?

Protože patříme ke smutným rekordmanům, co se výskytu rakoviny tlustého střeva týče, provádí se od 50. roku preventivní vyšetření na přítomnost krve ve stolici, je to tzv. test okultního krvácení ve stolici neboli TOKS. Je dobré na něj zajít každý rok. Od 55 let pak můžete využít i možnost jít na endoskopické vyšetření střev, a to jednou za deset let. „Rozhodně bychom s vyšetřením neměli nikterak otálet i kdykoliv jindy, objevíme-li jasně červenou krev ve stolici/na toaletním papíře,“ varuje lékař. U nás žen tohle může pohlídat i gynekolog (svému muži to ale raději připomeňte, ten má „jen“ toho praktika a muži jsou v tomto ohledu rizikovější skupinou).

Gynekolog jednou ročně

Pravidelně byste měla vídat i svého gynekologa. „Ženy u nás stále podceňují důležitost preventivních prohlídek a screeningů. Je důležité, aby ženy v rámci prevence opravdu každý rok šly na kontrolu ke svému lékaři,“ objasňuje gynekoložka MUDr. Ivana Vondrušková. Pro někoho je to hned za zubařem ten nejméně oblíbený lékař, ale rakovina děložního čípku, kvůli které je třeba jedenkrát ročně při preventivní gynekologické prohlídce absolvovat stěry (tzv. cytologické vyšetření), není legrace. Nárok na něj má každá dívka a žena počínaje již 15. rokem života. „U dospívajících dívek (i chlapců) je dnes možné očkovat proti papilomavirům, které jsou původcem tohoto typu onemocnění, a do budoucna tak lze očekávat markantní pokles výskytu tohoto onemocnění. Pro již dospělé ženy je však preventivní prohlídka nyní de facto jedinou prevencí,“ radí MUDr. Slíva. Ženský lékař pak samozřejmě také pohmatem zkontroluje podbřišek, provede ultrazvukové vyšetření, pomůže vám s preventivní prohlídkou prsů a případně poradí s potížemi.

U žen po 45. roku věku lékař také ověřuje, zda v posledních dvou letech podstoupily mamografické vyšetření. Alarmujícím zjištěním je, že se jej účastní pouze 45 % z 1,6 milionu žen ve věku od 45 do 69 let. Přitom zhoubným nádorům podlehne polovina ze zhruba pěti tisíc žen, kterým jsou diagnostikovány.

Důležité je nejenom screeningové vyšetření čípku, ale lékař také zkontroluje uzliny v pánevní oblasti, dělohu a vaječníky. „Tyto kontroly jsou také příležitostí promluvit s gynekologem o důležitosti udržení ideální tělesné hmotnosti, zdravého životního stylu, či konzultovat obtíže nebo různé obavy,“ dodává MUDr. Vondrušková.

K očnímu lékaři každé čtyři roky

Kvalitu vlastního zraku ovlivňuje každý sám, ať už správnou životosprávou, k níž patří i adekvátní míra odpočinku a spánku, nebo ochranou očí a prevencí. „V dospělosti se vyšetření očním lékařem doporučuje minimálně jednou za čtyři roky do 45 let věku a jednou za dva roky po 45. roce. Preventivní prohlídka slouží nejen k vyšetření dioptrií, ale i k odhalení závažných očních chorob, které dlouho probíhají nepozorovaně a pacient si jich sám nevšimne, například zeleného zákalu. Pokud se v takovém případě léčba promešká, může být i pozdě,“ říká primářka oční kliniky DuoVize Lucie Valešová a dodává: „Na preventivní prohlídky by neměli zapomínat především lidé s vyšším rizikem nějaké oční choroby – například lidé silně krátkozrací, diabetici, anebo ti, v jejichž rodině se vyskytl zelený zákal.“

V rámci prevence se provádí vyšetření zrakové ostrosti, které odhalí refrakční vady nebo změny dioptrií. Vyšetření zorného pole zase zachycuje jakékoliv výpadky i v periferních částech. Dalším krokem je měření nitroočního tlaku, který je rizikovým faktorem vzniku zeleného zákalu. Důležité je také vyšetření očního pozadí při rozšířené zornici, které zobrazí chorobu sítnice nebo zrakového nervu. V případě, že lékař odhalí refrakční vadu, doporučí jednu ze tří možností její korekce: brýle, kontaktní čočky nebo refrakční chirurgii.

„Povzbudivé je, že osmdesát procent zrakových vad je léčitelných. Současná oftalmologie nabízí nejen včasnou, účinnou a efektivní léčbu, ale také implantaci vysoce kvalitních nitroočních čoček nebo odstranění očních vad laserem. Světovým trendem jsou rychlé bezkontaktní a bezpečné zákroky prováděné femtosekundovým laserem. Jejich výhodou je okamžitý návrat k běžným činnostem, a to bez nutnosti oční korekce. Tento způsob odstraňování dioptrií funguje v České republice přes deset let,“ říká oftalmoložka Lucie Valešová. „Z výsledků nedávno zveřejněného australského výzkumu s názvem Blue Mountains Eye Study vyplynulo, že lidé, kteří podstoupili úspěšnou operaci šedého zákalu, krátkozrakosti, dalekozrakosti, astigmatismu nebo vetchozrakosti mají o čtyřicet procent vyšší naději, že se dožijí vysokého věku,“ dodává.

V zubní ordinaci

Většina lidí trpí během života zubním kazem, zánětem dásní nebo parodontitidou, která v nejhorších případech končí úplnou ztrátou zubů. Pravidelnými půlročními prohlídkami zubů a správnou ústní hygienou se dá výše zmíněným obtížím účinně předcházet, lékaři i pokročilá technologie zubního screeningu pomohou odhalit zubní kazy a záněty dásní dříve, než se samy projeví bolestí. „Dospělí a děti by měli absolvovat preventivní prohlídku u zubního lékaře dvakrát ročně. Podle toho, jak o svoje zuby pečují, doporučí jim lékař návštěvu dentálního hygienisty, a to rovněž dvakrát ročně nebo i častěji,“ říká dentistka Jaroslava Havelková z Teplic. Dentální hygienista odstraní zubní kámen, pigmenty a zuby vyleští. Připomene také zásady správné ústní hygieny a vysvětlí, jak si správně čistit kromě zubů také mezizubní prostory. Zároveň doporučí vhodné pomůcky k domácí péči o zuby.

Výjimku představuje těhotenství, kdy tělo prochází velkým množstvím změn a je třeba více sledovat i stav vašich zubů. Během gravidity proto můžete svého stomatologa navštívit dvakrát, pokaždé na účet své zdravotní pojišťovny.

-ak-

Mohlo by vás taky zajímat: