Řeč těla: Co nám odkrývají potíže s mandlemi?

V psychosomatice chápeme tělo a duši jako jeden celek, který je neoddělitelný. V případě potíží se pacient obrátí na lékaře, který pomocí testů zjišťuje, z čeho potíže pramení. V některých případech jsou potíže pacienta neidentifikovatelné a lékaři se nepodaří stanovit diagnózu. Pacient pak navštěvuje různé specialisty, kteří většinou dojdou k závěru, že je po medicínské stránce v pořádku, a to přesto, že jeho potíže stále přetrvávají. Odborníci zastávají názor, že 70 % potíží je psychického původu. Žijeme-li život plný spěchu a stresu, duše volá prostřednictvím fyzických potíží o pomoc. Potíže spojené s naší psychikou jsou psychosomatické potíže a v jejich pozadí vždy stojí stres, strach, emoce, vztek, bolest, úmrtí někoho blízkého, problémy ve vztahu, úzkost, obavy z budoucnosti nebo nezpracované problémy.

Krční a nosní mandle jsou párovým orgánem lymfatického systému. Jedná se o lymfatické uzliny. Mandle rozlišujeme na krční, nosní, jazykovou a tonsillae tubariae. Mandle jsou součástí imunitního systému u člověka a zachycují antigeny, které přicházejí do organismu ústní a nosní dutinou. Z toho důvodu také často onemocní, protože zde dochází k prvnímu setkání s virem. Krční mandle jsou dvě a najdeme je tam, kde ústní dutina přechází v hltan. Nosní madle je vysoko v krku za nosní dutinou, proto je běžnému pohledu nepřístupná svým ukrytím za měkkým patrem a k vyšetření je potřebné speciální optické zařízení.

Nejčastějším onemocněním, které postihuje nosní a krční mandle, je například infekce krku či uší, kdy se významně zvětší tkáně mandlí, které způsobují dýchací a polykací obtíže.

Onemocněním mandlí jsou i abscesy kolem krčních mandlí, chronické záněty mandlí a chronické čepy v mandlích.

Jaké jsou duševní příčiny potíží s mandlemi?

Nos nám symbolizuje vlastní hodnotu, sebehodnotu a uznání sebe jako osobnosti, své jedinečnosti a cennosti. Jsme plni touhy po lásce a pozornosti a pokud se nám lásky a pozornosti nedostává, přichází problém. Trpíme pocity méněcennosti, trápíme se tím, že jsme pro okolí neviditelní a nedůležití. Přichází únava, vyčerpání a onemocnění nosních mandlí. Také určitá přetíženost vede k nemoci. Pokud se snažíme strkat nos do cizích záležitostí, tak i posuzování a srovnávání lidí je pro nemoci kolem nosních mandlí živnou půdou.

Krční mandle symbolizují komunikaci a nekomunikaci. Je to naše schopnost, jak se projevit, jak se ukázat, vyjádřit se, vyjadřovat své myšlenky a pocity. Přijímáme sami sebe, a to na všech úrovních. Vše, co nepřijímáme, nám zůstává v krku na krčních mandlích.

Položte si následující otázky:

Mám sám/sama v sobě stabilitu? Co je pro mne jistotou? Přijímám sám/sama sebe? Jakou mám sebehodnotu? Bojím se změn? Co mě trápí, čeho se bojím? Cítím pocity viny?

Jako dítě jsem dost často trpěla na angíny a záněty nosních mandlí. Nosní mandle mi nakonec vzali a byl to pro mne šílený zážitek. Bylo mi asi pět let a pamatuji si to do dneška. Pán, co si mne posadil na klín, dlouhá bílá lesklá zástěra a otevřít ústa a pak všude krev. Po tomto pro mne depresivním zážitku jsem se, ač malá holka, rozhodla, že už nikdy své mandle nikomu nedám. Trpěla jsem dost často angínami, a tak mě za pár let pan doktor chtěl poslat na vytrhnutí pro změnu krčních mandlí. Tehdy se mi vybavil ten šílený zážitek z trhání nosních mandlí, pak další dítě na pokoji, kterému trhali krční mandle a nemohlo skoro mluvit a rozhodla jsem se, že si je vytrhnout nenechám. Před trháním mandlí a odvozem do nemocnice mi museli vzít krev, aby mi mohli následně mandle vytrhnout. Pamatuji si, že mě drželo asi pět sestřiček včetně doktora a já jsem si tu krev vzít nenechala. Nevadilo mi, že mi berou krev, ale věděla jsem, že bez odběru krve mi nikdo mandle nevytrhne. Bylo mi tehdy asi deset let a asi jsem už měla dostatečnou sílu. Krev mi neodebrali díky mému hysterickému záchvatu odporu a já jsem pana doktora přesvědčila, že mandle nedám a že od této chvíle už angíny mít nebudu. A stal se zázrak. Začala jsem své pocity a emoce říkat nahlas, už jsem je v sobě nedusila tak jako dřív. A skončilo moje období angín. Předtím jsem měla angínu i 6x za rok a po svém novém přístupu a rozhodnutí, že angíny nepotřebuji, ale své mandle potřebuji, se mi angína vyhýbala obloukem. Po roční prohlídce od osudového dne, kdy se nikomu nepodařilo mi vzít krev, pan doktor sdělil mé mamince, že moje mandle se zázračně uzdravily a že vlastně už vůbec není nutné mi je vytrhnout. Nakonec mi prý skvěle poslouží jako záchytný bod před bakteriemi, co jdou přímo na průdušky. A od té doby se moje mandle opravdu začaly zlepšovat a zmenšovat. Dnes děkuji své intuici a svému velkému odhodlání včetně přesvědčení, které jsem už jako malá uměla praktikovat, že jsem své mandle zachránila.

Jak k nám problémy s mandlemi promlouvají?

Záněty mandlí, záněty nosohltanu, záněty nosních mandlí, chronickými záněty mandlí, čepy na mandlích, angínami, spálovými angínami, streptokokovými infekcemi.

Jak si vyléčit problémy s mandlemi?

Pokud onemocníme zánětem nosních mandlí, je to vždy spojené se špatným dýcháním. Mandle zduří a nám se špatně dýchá. Pozastavením se nad tím, kdo nám nedá nadýchnout se, může mandle uvolnit. Dalším ukazatelem je ubývající radost ze života. Tito lidé mívají unavenou, naštvanou a nespokojenou energii. Jsou to sběratelé rodinných problémů, které jim nedovolují se nadechnout. Často to přenášejí i na své děti. Sebekritika často zanáší mandle nečistotami.

Na krční mandle často sedají negace, a to i držením negativních emocí v krku. Pokud tyto negativní emoce ze sebe vykřičíte, jako by to byl oheň, tak se tento stav uvolní, negace odejdou ven a nezpůsobí zánět mandlí. Pokud je dítě okřikováno, aby mlčelo a nemísilo se do mluvení dospělých, často v sobě potlačí nějakou emoci a pak z toho vznikají záněty mandlí.

Na fyzické úrovni je vhodným prostředkem na nosní mandle vyplachování nosu solnou vodou z konvičky. Nebo různé inhalace bylinek. Na krční mandle je skvělé kloktání mořské nebo slané vody, žvýkání zázvoru, kloktání šalvěje, dostatek tekutin, třeba i polévek, a studené obklady.

Afirmace pro léčbu: „Mám rád/a sám/sama sebe, říkám vše, co si myslím, a vím, že to je v pořádku.“

Šárka Vávrová

Šárka Vávrová, foto Robert Tichý pro časopis Moje psychologie

Save

Save