21. března 2017 10:00
Martina ČerňanskáSyndrom polycystickýh ovárií se může týkat i vás! Zpovídali jsme ženu s touto diagnózou
Když vás trápí PCOS syndrom (syndrom polycystickcýh ovárií). Jak žít s chloupky, rozházenou periodou? A jde vůbec otěhotnět? Zpovídaly jsme ženu s touto diagnózou.
Na první pohled mastná pleť, řídké vlasy, nějaké to kilo navíc a třeba i viditelný knírek nad horním rtem. Říkáte si, že tento popis sedí na ženu, které je její vizáž ukradená. Dřív než ji zařadíte do škatulky jako šmudlu, je nasnadě otázka, zda náhodou netrpí syndromem polycystických vaječníků.
Kromě výše uvedených symptomů má potíže s nepravidelným cyklem, ovulací a rozházenými hormony. Že se v této charakteristice poznáváte? Pak rozhodně čtěte dál. Může to sice vyznít hrozně, ale i na PCOS lze vyzrát. I když je to závazek na celý život.
- Vrátila jste se od gynekologa a ten vám potvrdil také PCOS? Zachvátila vás panika, máte obavy jak o váš ženský vzhled, tak i o budoucí těhotenství? Pro dnešní článek jsme se neobrátily na lékaře, ale na tu nejpovolanější. Na ženu, která s touto diagnózou žije.
Abychom zabezpečili její soukromí, prozradíme vám pouze její jméno. Tímto čtenářce Kateřině ještě jednou moc děkujeme.
- Katko, kdy vám byl syndrom PCOS diagnostikován?
Jako malá holka jsem dostala první menstruaci strašně brzo, hádám někdy v šesté, sedmé třídě, a pak se zase dlouho neobjevila. V období dospívání jsem chodila na vyvolávací injekce, užívala Proveru a efekt byl vždy dočasný. Jakmile jsem léky vysadila, cyklus opět utichl. V 17 mi předepsala lékařka antikoncepci, začínala jsem randit s muži. A taky jsem byla ráda, že budu vědět, kdy se dostaví perioda. Po čtyřech letech jsem ji vysadila, čekala na menstruaci a ono ejhle. Půl rok byl pryč a pravidelné krvácení nikde. Ženská lékařka mi udělala hormonální profil, který potvrdil už to, co bylo zřejmé na ultrazvuku. Vaječník byl obalen menšími cystami a hladiny hormonů to říkaly jasně. Mám PCOS.
- Jaké další projevy jste kromě absence menstruace na sobě spatřovala?
Po vysazení pilulí mi začaly enormně padat vlasy, byly mastné, musela jsem je denně umývat. Pleť jako by byla pořád nasáklá olejem, lesklá, bez vitality a mdlá. Nemluvě o jemných chloupcích v obličeji v oblasti kotlet a těch tmavších nad horním rtem a chlupatých rukou. Mé nálady byly jako na houpačce a také jsem významně přibrala, a to především v oblasti břicha. Tento způsob ukládání tuků je blízký především mužům. A já díky nadprodukci testosteronu to měla stejně tak.
- Jak jste s těmito nepříjemnostmi bojovala?
Prvně jsem se ocitla v depresi, protože jsem se cítila absolutně nežensky a nepřitažlivě. Pak jsem se ale rozhodla s tím bojovat. O vlasy jsem začala více pečovat, jedla jsem vyváženě a zdravě. Lékaři mi bylo doporučeno zhubnout. Pravidelně jsem si čistila pleť, dopřávala jí peeling, navštívila kosmetičku, chloupky jsem depilovala, na rukou zesvětlovala a zastřihávala. Dala to práci navíc, ale výsledek byl ucházející.
- Co byste doporučila ženám, které jsou na tom stejně jako vy?
Rozhodně nepanikařit, nestrčit hlavu do písku a naopak tuto diagnózu přijmout. Já aktuálně držím dietu s omezeným příjmem sacharidů. Spekuluje se totiž o tom, že důvodem vedoucí k tomuto syndromu je inzulinová rezistence. Za sebe a svoji menstruaci mohu doporučit mimo jiné Inositol, který nejenom zpravidelňuje cyklus, ale ovlivňuje růst a vyplavování vajíček. Především mně osobně pomohl poměrně hodně a, i když si můžete myslet, že je to „jenom“ neznámý vitamín, dejte mu šanci. Nežijte konzumní život, hýbejte se, jezte zdravě a mějte se ráda i s touto zdravotní komplikací.
Tip na chloupky: Ze své zkušenosti doporučuji krém na zpomalení růstu chloupků od RYORU. Aplikuji ho především na obličej, kde si chloupky opravdu nepřeji. Jinde s nimi už takový problém nemám. A místo holení je raději vytrhávejte cukrovou pastou nebo voskovými pásky.
- Jak vidíte možnost budoucího otěhotnění?
Prvně jsem se moc bála, že díky PCOS se matkou nikdy nestanu, ale přes jednu internetovou diskuzi jsem se seznámila hned s několika ženami, kterým se to podařilo. I když to nebylo úplně snadné jako pro jakoukoliv jinou ženu, tak to určitě jde. Dodnes se scházíme na kafe a víme, že na tento zdravotní problém opravdu nejsme samy. Důležité je nenechat se paralyzovat strachem, vyhledat odborníky a nesedět rukama v klíně.
„Jsem moc ráda, že mě redakce Prima Ženy oslovila s nabídkou k rozhovoru. Doufám, že jsem alespoň trochu pomohla a dala naději těm ženám, které jsou na tom jako já,“ zakončuje sebevědomě a empaticky zároveň milá černovláska.
-lz-