Zpátky do školy... a k lékařům. Proč stále víc dětí bolí záda?
Dnešní děti se moc nehýbou. A to je problém Zdroj: Thinkstock
Září není zdaleka nepopulární jen u školní mládeže, která musí po prázdninách zapojit mozkové závity, ale i lékařů, zabývajících se léčbou pohybového aparátu.
MUDr. Jan Sedmík, rehabilitační lékař, vysvětluje proč: „O prázdninách jsou většinou děti venku, pohybují se, koupou, což je fajn. Jenže pak se vrátí k zažitému stylu života – sedí u počítače, předklonění nad displejem píšou SMS a z toho je začnou bolet záda."
Další častou příčinou je podle něj nošení školních brašen přes rameno, což logicky vede k přetěžování jedné strany těla. Vadí ale i jejich příliš vysoká hmotnost!
Učení – mučení
Malé děti by měly, ideálně v batohu, nosit břemena vážící tak dva kilogramy, větší děti pět kilogramů, ale tahají několikanásobně víc! Je to i jejich leností, že neprohlédnou obsah a nevyřadí učebnice, které další den nepotřebují, ale i tím, že učebnic je stále víc a jsou objemnější. „Kdysi chodila jedna třída stále do stejné místnosti, tak si tam děti atlasy a těžké knihy mohly nechávat. To už dnes neexistuje a páteř trpí," vzpomíná lékař.
Navíc jsou ve třídách nevhodné židle, které se pohybují, houpou, kloužou. Zrušily se klasické školní lavice, přišroubované k podlaze. Pamětníci si jistě vzpomenou, že při vyučování měly děti ruce sepjaté na opěradle za zády, což je udržovalo v ideální poloze.
„A o přestávkách se povinně korzovalo po chodbách! Zato dnešní generace je imobilní – než by děti šly za spolužákem vedle do třídy, radši mu napíší SMS!" zlobí se Jan Sedmík.
Život v předklonu
Dnešní děti sedí stále v mírném předklonu, tím se jim kulatí záda, ochabují svaly, hrbí se, zvlášť v pubertě, kdy začnou růst. Jakmile se objeví bolest páteře, ti rozumní jdou k lékaři, jiní sáhnou po léku či masti z reklamy. Ti pak často končí v invalidním důchodu už ve středním věku! Ironií osudu je, že stejné potíže mají i děti, které rodiče nutí od raného mládí dělat sport na vrcholové úrovni, aniž by předtím zkonzultovali s ortopedem, zda je na to organismus jejich dítěte připraven. „Většinou totiž není. Ano, je tu i otázka talentu. U někoho je tak vyhraněný, že je předem jasná jeho hvězdná kariéra, jako třeba Jaromír Jágr, ale to jsou výjimky. Mnohem víc je těch, kteří ho mají jen podle nekritických rodičů a ti své dítě zničí," varuje lékař.
Daně se platí...
Do dvanácti či alespoň deseti let by se tělo mělo vyvíjet víceméně všestranně, i když třeba s větším zaměřením na druh sportu, ke kterému má největší vlohy. Nicméně je třeba počítat s tím, že závodní sport si vybere časem skoro na každém svou daň, typický příklad je tzv. tenisový loket. Vzniká tím, že hráč dělá neustále dokola jeden a tentýž pohyb, ve stejné poloze. Podobné problémy mají i hráči golfu.
„Nebo gymnastky, které už v osmi letech dělají s tělem neuvěřitelné věci. To nemůže v tom věku vydržet, já bych na to udělal věkový limit," rozčiluje se doktor Sedmík.
Ke kladům podle něj patří, že se nám podařilo téměř vymýtit skoliózu. Ta se, zatím se stále neví proč, objevuje v šesti a dvanácti letech a způsobovala po staletí deformity končící trvalým tělesným zohyzděním – zakřiveným trupem, hrbem apod.
To už nehrozí, ale pokud se dnešní generace nezačne od dětství víc hýbat, čekají ji nejen potíže pohybového aparátu, ale i další – obezita, kardiovaskulární problémy a mnohé jiné.
Jan Janula
Autor článku
Anna Kopečková
Anna je dlouholetou redaktorkou v rámci magazínové tvorby na webech TV Prima. Primárně se stará o obsah na webu Prima Ženy. (anna.kopeckova@iprima.cz)
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
