Bydlí u vás mravenci? Chce to jednat, instalujte mravenčí bufet
,,Že ho sežral mraveneček... už ví celá vesnice! Brambořík dát do zahrady? To byl nápad. Ne více!“ Asi takto lze ve stručnosti popsat výsledky našeho loňského letnění hrnkového bramboříku. Řídili jsme se doporučeními založit ho na konci jara do záhonu a posílený letněním ho na podzim zase vsadit pěkně do květináče.
Nuže dobrá, učinili jsme tak, občas jsme brambořík zalili, byl krásný, vážně barvy cyklámen. Zdálo se, že se mu celkem daří, i když nijak překotně nerostl. Až na podzim jsme zjistili proč, celou hlízu vykousali mravenci, snad v ní i trochu bydleli, takže zbyla prakticky jen slupka a pod ní tenká vrstva tkáně. Bylo nám ho líto, ale byl pryč.
Nyní už takovou chybu neděláme, a navíc sledujeme pečlivěji všechny křehčí rostliny, zejména ty kvetoucí. Mravenci v zahradě sice nijak moc neškodí, tedy kromě toho, že si pasou mšice na kdečem... No ale to zase díky jejich hemžení si člověk včas všimne, kde ty mšice, zprvu takové droboulinké a nenápadné jsou, a může proti nim zasáhnout. Ovšem pokud se mravenci rozhodnou bydlet pod teplými dlaždicemi terasy nebo ve skleníku, či dokonce vnikají do domu, nedá se nic dělat. Chce to jednat. Včas posypat cestičky nebo instalovat mravenčí bufet.
Vždy když přijde řeč na mravenčí bufet, pocítím v ústech podivné mravenčení. Jednou jsem si nechal na stole u okna kousek sekané od oběda. Že přijde vhod k večeři. Zdržel jsem se na zahradě trochu déle, dovnitř jsem šel až za šera. Ani si nerozsvítím, jaký mám hlad, odklopím misku a těším se na tu pochoutku. Nejdřív si naliji sklenici, to jsem měl žízeň. A pak si napíchnu sousto na vidličku… Ale co to? Jako kdyby mi něco běhalo po jazyku. Rozsvítím. Br, to bylo mravenců! No, za prvé mi nechutnali, za druhé jsem je asi pět minut plival. To byl tedy „bufet“!