Nejsilnější zážitek? Stopování v Chile, kde zuřily občanské nepokoje, říká cestovatelka

• Proč jste se rozhodla odcestovat do Kanady?

Život je poslední dobou strašně zrychlený. Člověk se stále za něčím žene a často potlačuje své potřeby, radosti a představy. V mém případě mě souhra životních událostí dovedla do okamžiku, kdy jsem věděla, že je čas na změnu. Ačkoli jsem měla perspektivní zaměstnání, fungující vztah i střechu nad hlavou, moje duševní i fyzické já potřebovalo restart. Restart v podobě změny prostředí. Proto jsem se rozhodla udělat změnu zcela radikální a ačkoli jsem v jednu chvíli opouštěla všechno, co jsem za poslední roky vybudovala, ani na okamžik jsem této změny nikdy nelitovala. Opustit všechny „jistoty”, sbalit si krosnu a vyrazit do neznáma bylo to nejlepší rozhodnutí v mém životě. A proč zrovna Kanada? Od malička miluji hory a přírodu, takže cíl byl jasný - stěhování přímo do srdce Skalistých hor, do malého městečka Banff.

Cestování a dovolená

Cestování vám změní život: 9 důvodů, proč si ho dopřávat co nejačastěji

• Jaké byly začátky života na úplně novém místě?

Začátky života v Kanadě byly náročné. Jako všechny začátky kdekoli jinde na světě. Ovšem všechno to bylo umocněné tím, že člověk čelí nekomfortním situacím (obcházení úřadů, shánění bydlení, práce, zařizování bankovního účtu, kulturní a jiné diference, hledání přátel), které musí řešit v anglickém jazyce, kdy na začátku nerozumíte ani 50 % obsahu, a to všechno bez jakékoli podpory nejbližších a s pocitem, že jste všem lidem kolem úplně lhostejná. Což byl pro mě fakt tvrdý oříšek a chvíli jsem bojovala sama se sebou. Po pár dnech bojování ale zjistíte, že lidí, jako jste vy, je kolem vás spousta a všechno si začne pomalu sedat. A nakonec si uvědomíte, že i v Kanadě mají lidi dvě ruce, dvě nohy a že vám je jejich mentalita mnohonásobně bližší než ta česká. Musím říct, že jsem měla a stále mám štěstí na lidi. A to podle mého dělá strašně moc. Koneckonců je jedno, v jaké zemi jste, ale důležité je s kým a kdo vám dělá na cestách společnost.

• Čím jste se tam živila a jak se hledá místo v cizině?

Tím, že jsem jela do Kanady hlavně poznávat přírodní krásy a kulturu, tak jsem pracovní ambice zcela potlačila. Nezbývalo mi nic jiného než si hledat práci ve službách, kterou místní odmítají vykonávat. A ani tam se dostat nebyl žádný med. Začínala jsem jako busser v jedné z italských restaurací. Busser je v podstatě pomocník číšníka, který se stará o úklid stolů po odchodu hostů, prostíraní stolů, odnášení talířů, vynášení odpadků a udržování pořádku v celé restauraci. Kanadští hosté jsou ovšem mnohem větší bordeláři. Český návštěvník restaurace v naprosté většině odchází od stolu, na kterém by člověk těžko hledal smítko. Zato kanadský host se nad politým ubrusem nebo spadlým jídlem na zem či židli mnohokrát ani nepozastaví a je to součástí jejich kultury stolování. Pokud mezi hosty jsou i děti, představu o následném nepořádku vynásobte. Busser si při úklidu stolů s sebou vezme zásobník – velkou černou nádobu na špinavé nádobí, kam vše naskládá a odnáší do kuchyně. Je to velmi fyzicky náročná práce, jelikož zásobník váží kolem 15 až 20 kg a tento zásobník za směnu vynesete nejméně padesátkrát! Současně jsem měla i druhé zaměstnání. Pracovala jsem jako hosteska v hotelové restauraci. Měla jsem za úkol uvádět a usazovat hosty, což byla oproti prvnímu zaměstnání absolutně nenáročná práce. S postupem času se uvolnilo místo a já postoupila na pozici servírky v obou podnicích. Žádné tahání těžkých zásobníků plných špinavého nádobí, a ještě ke všemu luxusní spropitné.

• Co jste dělala během koronaviru?

Bohužel i do Kanady přišel koronavirus a já jsem o svá obě místa velice rychle přišla. Chvíli jsem se živila odhrnováním sněhu v satelitních městečkách a poté jsem díky sociálnímu systému mohla čerpat podporu. Od března jsem byla nezaměstnaná, a proto jsem se rozhodla vyrazit dobrovolničit na kanadské farmy. V Kanadě je dobrovolničení na farmách zcela běžné a velmi vyhledávané cizinci. Za odvedenou práci dostanete ubytování, jídlo, a ještě poznáte kanadskou rodinnou kulturu úplně z blízka.

• V jaké zemi se vám líbilo nejvíc?

Každá ze zemí, kterou jsem navštívila, byla něčím jedinečná, krásná. Ale pokud bych si měla vybrat jednu, byla by to jednoznačně Kanada, to je pro mě „horská” srdcovka. Jsem horalka a to, co jsem mohla zažít a vidět v Kanadě, byl pro mě splněný sen. Jízda po pás v prašanu, řízení psího spřežení, bruslení na zamrzlém jezeře a každodenní sjíždění kopců ať už na sjezdovkách, snowboardu, skialpech nebo telemarkách. Nikdy předtím jsem neviděla tolik přírodních krás pohromadě. Kanada mi ukázala krásu hor i v letních měsících, blankytně modrá jezera, rozkvetlé louky plné voňavých květin, koupel v přírodních pramenech a vodopádech, lezení po skalách, sezení u táboráků, a hlavně objevování pravé kanadské divočiny. Ten pocit svobody, kdy se po ohromném výdeji sil ocitnete na vrcholu hory a koukáte dolů, do nitra Skalistých hor, bych za nic na světe nevyměnila.

• Takže žádná exotika?

Ráda bych zmínila jednu srdcovku, tou je jednoznačně Hawai – Kauai. Obrovsky rozmanitý ostrov, kde vás místo budíku probouzí kohoutí kokrhání, na pláží zakopáváte o lachtany a ve vodě musíte dávat pozor, abyste nenarušili želví seanci. Až neuvěřitelná diverzita ostrova vám umožňuje ráno skočit do vln průzračného oceánu, chytit bronz na písečné pláži, navštívit malý „Grand Canyon“, vyšlápnout hike vedoucí pralesem a dojít až na okraj Napali Costu, kde na vás čekají dechberoucí výhledy.

• Jakým způsobem nejraději cestujete?

Mám ráda dobrodružství a cestování na vlastní pěst. Nejkrásnější a nejsilnější zážitky vznikají velmi často z náročných situací a diskomfortu, kdy člověk musí překonat určité vlastní hranice a strachy. Krásné vzpomínky mám na kanadský život v dodávce a jedny z nejsilnějších zážitků si nesu z cest, kdy jsme s kamarádkou stopovaly měsíc po Jižní Americe s cílem Patagonie.

• Co pro vás cestování znamená?

OBJEVOVÁNÍ. A to ve velmi širokém slova smyslu. Když cestuji, jde mi hlavně o objevování přírodních krás, kultury, nových lidí, vůní, jídel, pocitů a v neposlední řadě objevování i mé dobrodružné duše. Každá cesta mě posune dál a objevím v sobě něco, o čem jsem neměla ani tušení. Zkušenosti z cestování jsou pro mě životně důležité a pomáhají mi utvářet reálnější pohled na svět.

• Jaký nejdobrodružnější zážitek vás na cestách potkal?

Bylo jich nespočet. Ale jeden z nejsilnějších zážitků byl určitě při stopování po Chile, kdy jsme se s kamarádkou ocitly v centru občanské války. Tam jsme okusily, co znamená strach a absolutní bezmoc. V jednu chvíli jsme stály s krosnami uprostřed silnice, kolem nás nepořádek, vyrabované krámy, lidi pobíhající po ulici, oheň, dým, pískot gum, střelba a do toho naše tupé výrazy, co se bude dít dál. Bez signálu, internetu, španělštiny, ubytování, jídla, a hlavně bez energie a naděje, že se odtamtud dostaneme. Naštěstí zázraky se dějí a nás se ujali dva mladí chlapci, kteří uměli pár slov anglicky, zapnuli hotspot, obstarali jídlo, zařídili nocleh v jednom ze zabedněných pensionů a my jsme tak mohly schovat naše hlavy pod polštáře a občas jedním očkem z okna sledovat burácející chilský národ v ulicích.

• Plánujete přechod Himálají. Jak se taková cesta plánuje?

Mám již přibližnou představu, jak by měla cesta vypadat a kudy vést. Ovšem vysoká nadmořská výška je nevyzpytatelný faktor a sama jsem zvědavá, jak mé tělo bude v těchto výškách dlouhodobě fungovat. Zatím je tento himálajský sen v plenkách. Vím, že na cestu je zapotřebí se fyzicky velmi dobře připravit a pevně věřím, že se mi podaří dát dohromady skupinu horských nadšenců, s kterou bude plánovaný přechod nezapomenutelným zážitkem.

Hledá se cestovatelka

Chcete taky cestovat, objevovat, překonávat limity, posouvat se a inspirovat ostatní? Láká vás život v přírodě? Přihlaste se do výběrového řízení na práci snů! Hledá se Hannah! Dívka, která ráda cítí vítr ve vlasech, pot na kůži, napětí ve svalech, volnost v srdci a svobodu v mysli. Přihlásit se mohou ženy starší 18 let, které se nebojí výzev a chtějí žít aktivně. Vítězku výběrového řízení čeká spousta sportovních zážitků! Náplní práce bude život venku. V přírodě. Hory, kopce, les. Nepůjde jen o sbírání kilometrů, ale o opravdový nature office. Práci v přírodě. Ze stanu, skály, od jezera. A při sportovních aktivitách: při lezení, trecích po horách, trailech na kole, se skialpy na nohách, s lyžemi na sjezdovkách i upravených běžkařských tratích. Při objevování koutů naší země i v zahraničí. Důležitá bude i ochota sdílet své zážitky, být komunikativní a umět nadchnout ostatní, aby následovali příkladu Hannah.