Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
zpět

Horoskop pro Vás každý týden

Stačí vybrat znamení a zadat Váš email. Jednou týdně vám zašleme horoskop pro vaše znamení.

reklama

Deprese, pokusy o sebevraždu, sexuální predátoři: Poznejte temné stránky sociálních sítí

Vydrželi byste být den, nebo dokonce týden bez chytrého telefonu, bez toho, že byste se podívali na Facebook nebo Instagram? Sociální sítě zásadně změnily způsob, jakým jako jednotlivci i společnost uvažujeme i jak se chováme.
Vydáno: 18.01.2020
Deprese, pokusy o sebevraždu, sexuální predátoři: Poznejte stinné stránky sociálních sítí
Autor: iStock Deprese, pokusy o sebevraždu, sexuální predátoři: Poznejte stinné stránky sociálních sítí

Stáváme se závislými na dopaminu, hormonu štěstí, který získáváme na základě uznání od ostatních uživatelů v podobě lajků, sdílení, komentářů, srdíček… Tato závislost může podle odborníků vyústit až v psychický rozklad osobnosti, deprese a stavy úzkosti srovnatelné se stavy při užívání drog. A nejen to, sociální sítě jsou místem, kde se můžeme stát i někým jiným, což se dá velmi snadno a nebezpečně zneužít.

Podle výzkumu společnosti Milward Brown průměrný člověk v ČR stráví před obrazovkou, monitorem nebo displayem mobilu více než 7 hodin denně, z čehož více než polovinu tvoří sledování sociálních sítí. Odborníci v oblasti psychologie a psychiatrie publikují stále více studií o vlivu používání sociálních sítí na duševní zdraví, které prokazují, že existuje přímá spojitost mezi používáním sociálních sítí a výskytem úzkostí a deprese. Narůstající závislost na sociálních sítích se rozhodně nevyplatí podceňovat, protože abstinenční příznaky jsou srovnatelné jako při užívání drog. „Když umístíme závislého na heroinu a častého uživatele sociálních sítí do tunelu magnetické rezonance, tak se v mozku rozsvítí úplně stejné trasy,“ potvrzuje světově uznávaný neurolog MUDr. Martin Jan Stránský.

Toužíme být přijati a oceněni

Náš mozek reaguje na každý podnět, který mu přistane pod nosem. Za obzvláště důležité považuje přirozeně informace spojené s druhými lidmi. Je tomu tak proto, že naší nejdůležitější potřebou je opravdu být druhými přijati a oceněni. Po značnou část našeho dětství na přijetí druhými doslova závisel náš život. Postupem čas nám tuto potřebu naplňuje širší sociální okolí a nyní i sociální sítě. Háček je ovšem v tom, že srdíčka nebo palečky nikdy nevedou k prožitku opravdového mezilidského kontaktu.

Na sociálních sítích mozek naráží na doslova nekonečné množství informací o druhých. Hlavně na Instagramu jsou ještě navíc zpravidla naaranžované, pečlivě vybrané fotografie, kterými se chtěl autor záměrně prezentovat. V tu chvíli začínáme prožívat pocit, že bychom se měli druhým vyrovnat. Přicházejí prožitky méněcennosti, slabosti a pocity selhání. Uprostřed takových emocí je už velmi těžké podívat se na věc racionálně – instagramový profil je jako umělecké dílo, každý vytváří jedinečný a svým způsobem krásný objekt, který se nedá napodobit.

Udělat si selfie a dát ho rychle na Facebook nebo Instagram, ať to všichni vidí a lajkují
Autor: iStock Udělat si selfie a dát ho rychle na Facebook nebo Instagram, ať to všichni vidí a lajkují

Srovnávání životů

Jakmile vstoupí do hry srovnávání se s druhými, už se vezeme. Toužíme mít stejné tělo jako člověk na fotce, podívat se do vzdálených krajů a umět přesně takhle vařit. Možná se o to i pokusíme, ale vzápětí jsme zahlceni dalšími fotkami a informacemi a úsilí brzy vzdáváme. A tady leží podstata toho, proč jsme především kvůli Instagramu více náchylní k úzkostem – vzniká kvůli němu iluze, že mít dokonalý život nestojí žádné úsilí. Jenže za vším, co má v životě hodnotu, je tvrdá práce.

Můžeme získat cokoli, co v nás na obrázkové sociální síti probouzí touhu, přání nebo dokonce závist. Jenže podmínkou k něčemu takovému je udržet u takového nového cíle pozornost tak dlouho, dokud v něm nezažijeme první úspěchy. Opravdu začít běhat a zažít pocit stoupající kondice. Přihlásit se konečně na kreslení a pozorovat, jak se zlepšujeme. Koupit si kuchařku a uvařit první dobrotu. Je to proces, je to práce, ale ta odměna! Zažít úspěch v něčem, co jsme si sami vymysleli na základě touhy, je tím nejkrásnějším pocitem v životě.

Tohle prosím na sociální sítě, milí rodiče, nedávejte

5 věcí, které by nikdy rodiče neměli dávat na sociální sítě

Možná namítnete, jak moc je těžké u něčeho nového v životě vydržet. A máte pravdu, je to ta nejtěžší věc v životě. Mozek opravdu svou energií hodně šetří a když to vypadá, že se vydáváte nějakým novým a pro něj neznámým směrem, začne vás přemlouvat. Že to nemá smysl, že to stejně nevyjde, že se ani nemáte snažit… Je to jeho práce, má pocit, že nás takhle udrží v bezpečí a naživu. Je to taky důvod, proč tak snadno podléhá honbě za srdíčky. Na sociálních sítích stačí vyvinout jen malou aktivitu a už se proud virtuálního sociálního ocenění pohybuje vaším směrem. Jenže je to opravdu jen náhražka.

Jestliže už pociťujete, že je vám po projíždění Facebooku nebo Instagramu vlastně hůř než před ním, je čas zakročit. První, čemu věnujte pozornost, je “sociální potrava”, kterou dáváte a dostáváte mimo sociální sítě. Chválíte své blízké? Mluvíte o svých úspěších? Dokážete se ocenit? Druhým krokem je poskytnout sám sobě příležitost k úspěchu v nějakém kreativním projektu. Může to být jen vaření nebo nový druh cvičení. Ukažte mozku, jak chutná reálný život, on se vám odmění reálnými dobrými pocity.

Mobily nebo tablety dnes mají i úplně malé děti
Autor: iStock Mobily nebo tablety dnes mají i úplně malé děti

Opravdu nejste závislí?

Na problém, který se týká skoro každého, kdo u sebe nosí chytrý telefon, chtějí upozornit i tvůrci nového českého celovečerního filmu s názvem Dopamin, jehož premiéra je plánována na květen. „Jedná se o filmový dokument pojednávající o pozadí sociálních sítí. Ukážeme vám, že to, co považujeme za usnadnění každodenního života a krok společnosti kupředu, může mít ve výsledku zcela opačný efekt. Závislí na dopaminu hormonu štěstí žijeme ve smyčce společenského uznání a jsme oběťmi jednoduché psychologie těchto platforem,“ říká autor projektu Adam Janata a dodává: Nejste závislí? Vydrželi byste být týden off-line a bez telefonu? V dokumentu uvidíte tento a mnoho dalších experimentů s našimi vybranými dobrovolníky, kteří vás nechají nahlédnout do svého života. Zažijete s nimi reálnou sociální síť, bez mobilu a bez internetu, pod dohledem odborných respondentů z oborů psychologie, neurologie, kyber bezpečnosti a vývoje aplikací. Společně vám ukážou sociální sítě od jejich vzniku až po dopady na náš mozek, psychiku a soukromí. Zkuste si jednou zapomenout doma telefon a vyrazit někam bez něj. Budete překvapeni!“

Panická ataka a 28 pokusů o sebevraždu

Svoji dřívější závislost na sociálních sítích popisuje ve snímku také dnes čtyřiadvacetiletá Anna – dívka, která se 28x pokusila o demonstrativní sebevraždu. Závislost na sítích se u ní začala rozvíjet už od 13 let, kdy dostala svůj první notebook. „Postupně jsem začala omezovat své koníčky, přátele, přestala jsem i dávat pozor v hodinách. Začala jsem být velice často nervózní, myšlenkami úplně někde jinde, dokonce jsem byla i agresivní, protože jsem měla zlý pocit, když jsem nebyla online. Začala jsem se trápit a uzavírat se do sebe, dokázala jsem strávit celé dny na Facebooku i na Instagramu. Začala jsem omdlévat, skoro denně, křičela jsem a byla sprostá, když jsem měla nějakou domácí povinnost nebo byla donucena si psát úkoly. Nakonec mi diagnostikovali panickou ataku, úzkosti, které byly příčinou stresu či strachu tak velkého, že jsem nedokázala ovládat svou mysl.“

Cokoli děti na facebooku zveřejní, může kdokoli zneužít. A zdaleka nejde jen o fotky

Co vaše děti dělají na Facebooku? Je toho víc, než si myslíte!

Může to být i vaše dítě

Sexuální obtěžování dětí na internetu, dívek, ale i chlapců, je velkým problémem už od počátku sociálních sítí. A už to zdaleka nejde jen o Facebook, z něhož se dnes mladí lidé přesouvají jinam, především na Instagram, Snapchat, TikTok apod. Těmito sítěmi brouzdají tzv. sexuální predátoři, tedy lidé, kteří na internetu z různých důvodů vyhledávají děti za účelem komunikace se sexuálním podtextem. Nepleťte si je ale s pedofily, většina z nich jsou heterosexuálové, často tátové o rodin. Na to, jak moc je rozšířené je sexuální obtěžování dětí na internetu, upozorňuje velmi netradičním způsobem i další nový celovečerní dokument V síti, který má premiéru 27. února. Jeho tvůrci, Vít Klusák a Barbora Chalupová, vytvořili pro účely dokumentu falešné pokoje a vybrali tři dospělé protagonistky, které nalíčili tak, aby vypadaly jako dvanáctileté, a vytvořili jim falešné profily na sociálních sítích. Díky tomu se jim podařilo skrze sociální sítě propojit s desítkami sexuálních predátorů (za 10 dní oslovilo domnělé dívky 2,5 tisíce mužů), z nichž většina po dívkách požadovala sex přes webkameru, posílala fotky svých penisů a odkazy na porno, nebo dívky dokonce vydírala.  

Podívejte se na trailer k filmu:

V síti (FullHD Trailer)
V síti (FullHD Trailer)

 

Pár zajímavých čísel:

  • Ročně umře přes 100 lidí kvůli pořizování selfie
  • Ročně je v Česku 10 tisíc autonehod kvůli mobilům za volantem
  • V USA je ročně 5987 obětí takzvaného distracted walking tedy „nesoustředěné chůze"
  • Spotřeba psychofarmak se za 20 let zvedla šestinásobně
  • Míra duševních problémů u dívek mezi 10 a 14 lety vzrostla o 170 % za posledních 8 let. A za primární důvod byla označena sociální média.

(zdroj: BESIP, Americká národní bezpečnostní rada, SÚKL, Tristan Harris)

Anna Kopečková

Článek je zařazen v: závislost na sociálních sítích, závislost na Facebooku, závislost na Instagramu, Facebook, Instagram, Twitter, dopamin, V síti, sexuální predátoři, zneužívání dětí na internetu