Jak poznáte, že jste dobrý člověk? Odhalte to pomocí Teorie nákupního vozíku
Jak se dá rychle odhalit, jestli je člověk dobrý nebo špatný? Takzvaná Teorie nákupního vozíku, která se stala populární díky sociální síti Twitter, to dokáže určit mnohem rychleji a jednodušeji než jakýkoli psychologický test.
Teorie, která koluje na sociálních sítích, je založena na tom, zda je člověk schopen sebeovládání a zda udělá správnou věc, i když se to od něj neočekává. A používá k tomu jednoduchou pomůcku – obyčejný nákupní vozík.
Větší vozík = větší nákup
Mimochodem, víte, kde se nákupní vozík vlastně vzal? Vynalezl ho ve třicátých letech minulého století americký obchodník s potravinami Sylvan Goldman. Předchůdce moderního nákupního vozíku byl složen ze skládacího rámu, který byl upevněn na sadě kol. Goldman doufal, že lidé nakoupí více potravin, když nebudou muset při procházení mezi regály nosit těžké košíky. A jeho domněnka byla správná. V průběhu desetiletí se pak z původního nákupního vozíku vyvinul středobod téměř každého obchodu s potravinami.
Děláte to, co je správné, i když nemusíte?
Přestože není pochyb o tom, že jsou nákupní vozíky velmi užitečná věc, mnohým lidím jsou na obtíž, hlavně ve chvíli, kdy už mají nakoupeno. Spousta z nich se neobtěžuje vozíky vrátit tam, kam patří. Nechají je někde v okolí obchodu nebo si v nich dokonce odvezou nákup až před dům a už je nevrátí. Zaměstnanci obchodů by vám jistě potvrdili, že uklízením vozíků na jejich místo stráví spoustu času. Přitom vrátit nákupní košík je snadný, pohodlný úkol, který všichni uznáváme jako správný. Na druhou stranu, když ho nevrátíte na své místo, nic se vám nestane. Nikdo vás za to nebude trestat, nedostanete žádnou pokutu. Maximálně sklidíte pár odsuzujících pohledů od kolemjdoucích nebo vás personál obchodu požádá, abyste ho odvezli na své místo. Nákupní vozík se proto prezentuje jako ideální příklad toho, zda člověk udělá něco, co je správné, aniž by k tomu byl nucen. Pokud se tedy rozhodnete vozík vrátit tam, kde má být, jste podle této teorie dobrý člověk.
Nákupní vozík
Osobnost každého člověka je utvářena genetikou, a také výchovou, zkušenostmi a prostředím ve kterém vyrůstáme. V dětském věku člověka výrazně ovlivňuje nejen rodina. I chování všech, kteří jsou pro dítě významní, v něm pomáhá utvářet obraz toho, co je správné a co ne. „Charakterové rysy člověka, jako je čestnost, ctnost a laskavost, se odhalují v průběhu času, prostřednictvím různých situací,“ tvrdí psychoterapeutka Tati Silva. A jednou z nich je i situace, kdy se člověk rozhodne nákupní košík nevrátit na jeho místo. „Neexistuje zákon, který by to zakazoval nebo říkal, že je to špatné. Člověk sám si musí určit, jestli je to podle něj správné nebo špatné. Neexistují žádné společenské normy, které by specifikovaly toto chování jako nevhodné,“ říká Silva, která se domnívá, že tuto teorii lze rozšířit i na další chování, jako je odhazování odpadků, nedopalků cigaret nebo žvýkaček. Když vám člověk před vámi zabouchne dveře před nosem, není jen nevychovaný, ale odhaluje to i jeho morální charakter.
Rakouský psychoanalytik Sigmund Freud zastával názor, že osobnost člověka je vytesána pevně jako do kamene již v útlém věku během pěti prvních let života. A dlouhou dobu se psychologové domnívali, že to tak opravdu je a že osobnost se jen lehce mění, jak člověk stárne. Postupně ale dospěli k závěru, že to tak úplně není a postupně se dá dosáhnout i větších změn. Ovšem jen v případě, že člověk sám chce a uvědomuje si své nedostatky. „Dá se to změnit rozšířením sebeuvědomění, což je pravděpodobně první krok k získání kontroly nad jakýmkoli chováním, které chcete změnit, “ dodává psychoterapeutka Tati Silva.
Zdroj: BoredPanda