Koronavirus: 12 mýtů, které o něm kolují a zbytečně vyvolávají paniku
Zprávy o koronaviru jsou v posledních dnech nejsledovanější ze všech. Jenže občas nám média sdělují i dezinformace, které mohou akorát vyvolávat paniku, nebo nás naopak mylně chlácholit. Na co bychom si měli dát pozor? A čemu máme, nebo nemáme věřit?
O infekčním koronaviru SARS-CoV-2, který se raketovým tempem rozšiřuje na jednotlivé kontinenty a bohužel může končit i smrtí, toho víme poměrně hodně. Tedy alespoň z hlediska toho, jak se může nebo naopak nemůže šířit, případně jak lze této infekci předcházet. Často se ale mezi lidmi šíří různé dezinformace, které zbytečně vyvolávají paniku. Světová zdravotnická organizace (WHO) se proto rozhodla odhalit všechny nepravdy. Jestliže nám hrozí pandemie, informovanost je neuvěřitelně důležitá.
Zde je vše, co potřebujete vědět o mýtech kolem epidemie zvané COVID-19:
Mýtus č. 1: Vysoušeč rukou může koronavirus zneškodnit
Bohužel ne. Podle WHO nejsou vysoušeče rukou při zabíjení nového koronaviru účinné. Nejlepším způsobem, jak se chránit před nákazou koronavirem, je mýt si často a důkladně ruce (nebo je otřít nějakou dezinfekcí na bázi alkoholu). Pak je důkladně osušit papírovými ubrousky nebo vysoušečem rukou.
Mýtus č. 2: S koronavirem může pomoci ultrafialová dezinfekční lampa
Je pravda, že některé nemocnice používají UV záření k ničení mikrobů na různých plochách a površích, např. na operačních sálech nebo v laboratořích. Nicméně podle WHO by se tyto UV lampy nikdy neměly používat ke sterilizaci rukou nebo kůže, protože mohou způsobit její podráždění.
Mýtus č. 3: Osoby infikované koronavirem by měly odhalit termokamery
Termální skenery umí odhalit horečky. To znamená vyšší teplotu, než jaká je u člověka běžná. Jestliže se u někoho zvýšila teplota v důsledku nákazy koronavirem, detektory to prokážou. Ale pokud se u člověka příznaky infekce ještě neprojevily, jsou v tomto případě termokamery bezradné. Za jak dlouho od nákazy koronavirem se může objevit horečka? Jedná se o rozmezí 2–10 dnů. Pak je ještě ovšem třeba poznamenat, že podobné příznaky jako koronavirus, včetně horečky, způsobuje taky běžná chřipka.
Mýtus č. 4: Nástřikem alkoholu nebo chloru na celé tělo můžete koronavirus zneškodnit
Rozprašování alkoholu a chloru je skvělá metoda dezinfekce povrchů. Použití dezinfekčního prostředku na bázi alkoholu může pomoci čistit ruce. Ale rozhodně se nedoporučuje dávat zmiňované chemikálie coby nástřik celého těla. Jestliže jste nakažení, tím se koronaviru rozhodně nezbavíte. Navíc postřik takovýchto látek může poškodit nejen vaše oblečení, ale i sliznice, jako jsou oči a ústa.
Mýtus č. 5: Není bezpečné přijímat dopisy nebo balíčky z Číny
Podle WHO se jedná o mystifikaci. Lidé, kteří si něco objednají z Číny, nejsou vystaveni riziku nákazy novým koronavirem. Předchozí analýza prokázala, že tento typ viru moc dlouho nežije, jakmile se dostane do kontaktu s nějakým předmětem, jako jsou například dopisy nebo balíčky.
Mýtus č. 6: Koronavirus se může rozšířit i na domácí zvířata
Zatímco domácí zvířata mohou šířit určité formy koronaviru, WHO potvrzuje, že v současné době neexistuje žádný důkaz, že by vaši mazlíčci mohli být infikováni novým koronavirem. Je ovšem dobré si po kontaktu s domácími zvířaty umýt ruce mýdlem a vodou, což vás mj. chrání před různými běžnými bakteriemi, jako jsou E.coli a Salmonella.
Mýtus č. 7: Vakcíny proti zápalu plic vás mohou před koronavirem ochránit
V současné době bohužel neexistuje žádná vakcína, která by byla prevencí koronaviru. A to včetně vakcín proti pneumonii (zápalu plic), jako je pneumokoková vakcína a vakcína proti Haemophilus influenzae typu B (Hib). Tento typ infekce je zatím příliš nový a odlišný. Potřebuje svou vlastní vakcínu a vědci se ji teprve snaží vyvinout.
Mýtus č. 8: Prevencí nákazy koronavirem může být pravidelné vyplachování nosu fyziologickým roztokem
Tato metoda vám sice může pomoci rychleji se zotavit z nachlazení, ale nebylo prokázáno, že by pomohla zabránit infekcím dýchacích cest obecně, včetně koronaviru. Pokud ale tuto metodu praktikujete, nezapomeňte se vždycky ujistit, že je roztok sterilní.
Mýtus č. 9: Konzumace česneku může zabránit infekci koronavirem
Jestliže jste někdy snědli kousek syrového česneku, máte zkušenost, že to může být někdy opravdu síla. Štiplavá chuť česneku vás ale neochrání před nemocí. Přestože má česnek určité antimikrobiální vlastnosti, podle WHO bohužel neexistuje žádný důkaz, že vás tato silná bylina ubrání před novou infekcí.
Mýtus č. 10: Pomazání se sezamovým olejem může zabránit vstupu koronaviru do těla
Nejsme si zcela jisti, odkud tento mýtus pochází, ale jestliže se potřete sezamovým olejem, rozhodně si tímto způsobem neudržíte koronaviry od těla. Podle WHO existují určité chemické dezinfekční prostředky, které mohou zabíjet koronavir SARS-CoV-2 na plochách a površích (např. včetně dezinfekčních přípravků na bázi bělidla a chloru, éterových rozpouštědel a chloroformu). Ale rozhodně to nezkoušejte, protože aplikace těchto chemikálií na tělo může být velmi nebezpečná! Navíc ani není známo, zda by to infekci vůbec zabránilo.
Mýtus č. 11: Koronavirus postihuje pouze starší lidi
Tato zákeřná infekce může nakazit lidi všech věkových skupin. Nicméně se zdá, že jsou k ní náchylnější starší ročníky a také lidé s již existujícím zdravotním problémem, jako je třeba astma, cukrovka a srdeční choroby.
Mýtus č. 12: Při prevenci a léčbě koronaviru jsou účinná antibiotika
Mějte na paměti, že antibiotika nepůsobí proti virům jakéhokoli druhu, ale pouze proti bakteriím! A protože je nová infekce virového původu, neměla by se k její prevenci a ani léčbě používat antibiotika. Podle WHO zatím neexistují žádná specifická léčiva doporučená k předcházení nebo léčení nového koronaviru. Lidé infikovaní virem by však měli dostávat náležitou péči, aby došlo ke zmírnění a léčení jeho příznaků. Vše je zatím ve fázi testování.
-šp-