Zrychlit metabolismus už dokážeme i laserem, říká gastroenterolog Marek Beneš

Gastroenterolog Marek Beneš zkoumá metodu, která dokáže díky přeprogramování organismu ovlivnit hubnutí i cukrovku. V rozhovoru nám prozradil, jak a na koho by měla tato metoda fungovat, jak stres ovlivňuje trávení a proč by dospělí neměli pít mléko.

• Můžete ve zkratce vysvětlit, na co všechno se jako gastroenterolog specializujete?

Pracuju v pražském IKEM, což je Institut klinické a experimentální medicíny, na klinice gastroenterologie, kde se věnujeme trávicímu ústrojí. Já jsem specialista-endoskopista, takže provádím endoskopická vyšetření jícnu, žaludku – tedy seshora – a tlustého střeva – tedy zespoda. Nyní se věnuju bariatrické endoskopii, to znamená endoskopickým metodám, které pomáhají hubnout a léčí diabetes druhého typu.

• V rámci IKEM testujete použití nové miniinvazivní metody léčby cukrovky a obezity. V čem tento postup spočívá?

Díky chirurgii, která se zabývá obezitou a její léčbou, se zjistilo, že když nějakým způsobem obejdeme při procesu trávení první část tenkého střeva neboli dvanáctník, tak se neúměrně úbytku váhy zlepší cukrovka. To bylo zajímavé zjištění, které dlouho nemělo vysvětlení. To se víceméně už objevilo, ale stále to není zcela jasná věc. A právě endoskopie dokáže invazivní chirurgii nahradit méně invazivním postupem. Zkoušíme několik metod, které endoskopicky nahrazují nebo imitují chirurgické způsoby, jak obejít dvanáctník a tím pádem zlepšit kompenzaci cukrovky druhého typu.

• Jakou roli v hubnutí má dvanáctník?

My říkáme, že dvanáctník je jako druhý jazyk. Všechen obsah, který se dostane ze žaludku do dvanáctníku nebo do první části tenkého střeva, je analyzován určitými buňkami. Ta analýza jde postupně do mozku, kde se vyhodnotí, a metabolismus se podle této informace zařídí. Když jde do dvanáctníku hodně cukru nebo tuku, schová je do zásob na horší časy. Když tam naopak žádná energeticky bohatá substance v podobě tuku a cukru nejde, začne metabolismus mobilizovat rezervy. A to je to, co my u našich pacientů, obézních diabetiků, chceme. Principem našich metod tedy je určitým způsobem oslepit dvanáctník, aby nemohl ochutnat, co do něj jde. Organismus je pak zmatený, má pocit, že trpí, a začne mobilizovat rezervy.

• Pro koho je tento způsob léčby vhodný a komu byste jej naopak nedoporučil?

Až proběhne série všech zkoušek efektivity a bezpečnosti této metody, na kterých zrovna pracujeme, bude vhodná pro diabetiky druhého typu. Pozor, ne prvního typu, to jsou dvě naprosto odlišné choroby.

• V médiích se nedávno objevila vědecká zpráva, že střeva jsou druhý mozek v lidském těle. Co je na tom pravdy?

Je pravda, že v trávicím traktu je více nervových buněk než v celém mozku. Trávicí trakt je protkán sítí nervových buněk a jejich spojeními, které informují centrální nervový systém o tom, co a jak se tráví, a podle toho se reguluje metabolismus. V celém tom systému je řada nejasností. My stále moc nevíme, co se děje v mozku, je to velký vesmír stejně jako střevo, jeho nervový systém a střevní mikroflóra, která má nejspíš velice zásadní vliv na metabolismus, imunitu a další důležité fyziologické reakce. Dokážeme létat do vesmíru, přitom sami sebe ještě pořádně neznáme.

• Platí v medicíně pořekadlo, že vám něco nebo někdo leží v žaludku? Do jaké míry ovlivňuje trávicí trakt lidská psychika?

Trávení je psychikou zásadně ovlivněno. Když je člověk trvale ve stresu, představte si třeba studenta medicíny, má průjem nebo zvrací. Například kráva, když se napase, si lehne a začne trávit. Má čtyři žaludky, obsah, který snědla, se jí vrací, ona ho opět přežvýká, vrátí a tak dále. Jakmile ji nenecháte v klidu, její trávicí systém je nefunkční, tráva nakvasí, kráva se nafoukne a umře. Nechci samozřejmě přirovnávat člověka ke krávě, ta má trávicí systém daleko dokonalejší.

Platí ale, že jakmile je člověk ve stresu, organismus to vnímá jako přípravu k boji nebo k útěku a vypojí trávení. To je ještě stará reakce – trávení v době, kdy vás honí tygr, je samozřejmě nepotřebné. Vy potřebujete utíkat, takže prokrvíte svaly a odkrvíte trávení. Jídlo potom může být v žaludku půl dne, protože se neposune dál. Dát si velký oběd a pak jít sportovat tedy není dobré, protože trávicí proces se zastaví a pak to cítíte celý den.

• Jak jako odborník vnímáte trend „domnělých“ alergií na lepek a laktózu?

Rozhodně je to přehnané. Alergií na lepek je nejspíš nesprávně myšlena celiakie neboli nesnášenlivost či intolerance lepku. Alergie je totiž něco jiného než nesnášenlivost. Lepek je navíc bílkovina obilnin, kterou člověk požívá tisíce let a nikdy se nic nedělo, takže nevím, proč by se zrovna v tomto desetiletí mělo něco změnit. Když ale vyřadíte z jídelníčku pečivo nebo přílohy z mouky, organismu se samozřejmě daří lépe a hubnete.

Co se týče laktózy, organismus v průběhu života ztrácí množství enzymu, který štěpí mléčný cukr neboli laktózu. Když vám je 10 let, máte toho enzymu hodně, takže vypijete půllitru mléka, laktóza se rozštěpí, všechno se vstřebá a nic se vám nestane. Jakmile vám je ale šedesát, toho enzymu už máte málo, laktóza se nevstřebá, dostane se do tlustého střeva, tam se ho ujmou bakterie, ty nakvasí a vytvoří plyny nebo průjem. Čerstvé mléko nezpracované do formy jogurtu nebo sýru proto není pro dospělého člověka.

• Jaké u lidí přetrvávají mýty v rámci léčení zažívacích problémů? Fungují různé doplňky stravy z lékáren, nebo je lepší nahradit je zdravou stravou?

To je složitá otázka. Mýtů je hodně. Například řada chorob se léčí antibiotiky. Ta rozhodně poškodí střevní mikroflóru. V lékárně si můžete koupit novou mikroflóru, což jako potravinový doplněk nebo i lék na recept funguje bezvadně. Když ale člověk jede se slivovicí do Egypta a má pocit, že pak nedostane průjem, to je samozřejmě naprostý mýtus.

Jak zákrok laserem, který pacientům pomůže zrychlit metabolismus, popsal Marek Beneš v Show Jana Krause, můžete vidět v následujícím videu:

Autor: Kristýna Šťastná, Petra Kloidová