Kdy je záchrana vztahu jen ztrátou času?
Existují vztahy, které má smysl zachránit, a jsou vztahy, kde jakákoliv práce na záchraně je marná. Jak to poznat?
Vztah je jako dům, který má pevný základ. Je pak na nás, co si na tom základě postavíme, zda chlívek nebo nedobytný hrad. Vždy ale budeme potřebovat základy dobře usazené v zemi.
Staré úsloví hovoří o tom, jak moudrý člověk postavil svůj dům na skále a hloupý na písku. Pak přišel příval vody a větru. Dům moudrého stále stál, ale překrásný dům na písku se sesypal.
Stejně tak v životě potřebujeme stavět na skále i své vztahy. Každý vztah, i když se vždy na začátku zdá plný lásky, pochopení a harmonie, se později ocitne uprostřed většího či menšího zemětřesení. Kdybychom o hrozbách a slabých stránkách vztahu hned od počátku věděli, asi bychom do vztahu ani nevstupovali.
Pozdě bycha honit
Mnozí ze vztahu vyskakují hned, když se objeví první náznaky problémů. Neumějí s partnerem žít, komunikovat, protínat se v důležitých oblastech. To vše je ale způsobeno špatně položeným základem na začátku vztahu.
Později se pak snažíme všemožně zalepovat díry, hledat poradce, číst všechno možné. A to vše s jediným cílem. Najít tu počáteční lásku, upevnit v sobě klid a pokoj, opět se harmonizovat jako v době, kdy vše bylo na začátku.
Někdy se k sobě prostě nehodíme
Pokud ale nemáme správný základ, je to marné. Proč? Protože lidské povahy a zájmy jsou tak různorodé, že ne všechny spolu vytvářejí slučitelné kombinace. Ze začátku se může zdát všechno fajn, ale později se vedle sebe najednou ocitnou voda a oheň.
Je proto bláhové si myslet, že když se máme rádi, tak je vše v pořádku. Láska je úžasná věc, ale dokáže se i ochladit. Vztah není založen pouze na lásce, ale i na odpovědnosti a sdílení všeho, co s sebou život přinese.
Klíčem je mít vztah, který nám bude stát za to žít, i když budou těžkosti.
Časem začneme žít normální život, chodíme do práce, hospodaříme s penězi, plodíme děti, navštěvujeme přátele a rodiče, chceme uplatňovat své zájmy a talenty, být pro svět přínosem. Pak už nestačí pouze prohlášení „my se ale máme rádi“. Na scénu vstupují všechna naučená jednání a emoce z minulosti. A právě tady vztah začíná.
Potřebujeme pocit zázemí
Každý chceme vztah, v němž budeme moci růst, v němž nám bude dobře, v němž budeme naplňovat své představy a sdílet své úspěchy i pády. Je to jediné zázemí, kde bychom se měli cítit bezpečně a současně nacházet zdravé nakopnutí k větším výkonům a cílům.
Pokud ale partner není s to toto zázemí poskytovat, bude nám láska k ničemu. Budeme sice společně žít, ale může se objevit například někdo jiný, kdo bude více uspokojovat naše touhy.
Foto: thinkstock.com
Základní čtyři kameny
Je tedy nutné na začátku dbát na správný výběr partnera, přesvědčit se o tom, zda jsme s ním schopni položit základy, na které si svůj zámek bez strachu postavíme.
1. Vztah je vždy založen na přátelství. Pouze s přítelem sdílíme své nejniternější problémy i úspěchy. Máme s ním společné zájmy a touhy. Pokud tomu tak není, tak proč bychom se s ním přátelili? S přáteli jezdíme rádi na dovolenou a trávíme volný čas.
2. Vztah je vždy založen na součinnosti v hlavní oblasti zájmu. Každý máme tu svoji, v níž je nám dobře a která nám přináší uspokojení. Týká se to hlavně našich vloh, talentů, jejichž rozvíjení je v souladu s naším vnitřním světem.
3. Vztah je založen na příjemném pocitu. S partnerem se stále cítíme dobře a vzniklé rozpory jsme schopni rychle vyřešit. Oba máme jasnou touhu se vždy cítit příjemně a jsme ochotni tomu věnovat veškeré úsilí.
4. Vztah je založen na správném chápání sexuálních potřeb. Jakékoliv nevyřčené emoce, bloky, strachy a připomínky způsobují pokles sexuální touhy a kontinuita vztahu je narušena.
Toto jsou pravidla pro hodnocení, zda splňujeme předpoklady pro budování správných vztahů. Díky nim si vybudujeme silný základ, na kterém pak můžeme po celý život stavět, co se nám zachce.
Aleš Kalina