Zubní kaz je nejčastěji přenosným onemocněním. Odbornice řekla, jaká je nejlepší prevence
Co na to vaše zdraví, Problémy se zuby + Léčba rakoviny slinivky břišní - 29.11. v 20:15
V nejnovějším díle pořadu Co na to vaše zdraví na CNN Prima NEWS se profesorka Monika Arenbergerová zaměřila na dvě témata - nejčastější problémy se zuby a léčbu rakoviny slinivky břišní. Pozvánku do pořadu přijali lékařka Barbora Malíková a profesor Tomáš Hucl.
Bolesti kloubů a svalů, zad, pálení žáhy, špatně se hojící rány nebo dokonce infarkt. To všechno může způsobovat špatný stav našeho chrupu. Že naše potíže mohou přicházet od zubů přitom většinu z pacientů ani nenapadne. Jaké problémy v dutině ústní pacienty nejvíce trápí a jak jím co nejefektivněji předejít řekla v pořadu Co na to vaše zdraví doktorka Barbora Malíková, vedoucí lékařka zubní pohotovosti Nemocnice Na Františku v Praze.
Na pravidelné prohlídky ke stomatologovi chodí méně než polovina lidí. „Často je to jenom strach z ošetření, strach z bolesti. Může hrát roli i dostupnost péče, například když pacient bydlí v regionu, kde sehnat lékaře je problém,“ vyjmenovala jen některé z mnoha důvodů, proč se lidé vyhýbají preventivní návštěvě zubního lékaře.
Zásadní také je, chodit na dentální hygienu, ideálně dvakrát ročně. Nejčastěji se zubní kámen usazuje na vnitřní straně chrupu, konkrétně u spodních předních a také nahoře u šestek. Jediným způsobem, jak se kamene zbavit, je právě dentální hygiena.
Čtěte také: Biologická léčba pomůže i u pokročilé degenerace sítnice. Hrozilo, že oslepnu, říká Vladimír
Nejčastěji přenosné onemocnění na světě
Zubní kaz je nejčastější přenosnou chorobou na světě. „Podle údajů Světové zdravotnické organizace trpí zubním kazem asi 2,5 miliardy lidí. Takže by bylo ideální snahy zaměřit na to, abychom zubnímu kazu předcházeli a onemocnění co nejvíce eliminovali,“ upozornila Malíková.
Neléčený zubní kaz může pacientovi pořádně přitížit. „Může dojít k závažným komplikacím. Jedná se však o ojedinělé případy. Když vznikne zánět v zubu, tak se samozřejmě může šířit dál v oblasti hlavy, krku a případně dále směrem k srdci. Důvod, proč na to pacienti rezignují, je spíš v tom, že nevidí finální následky ztráty chrupu. Na pohotovosti se často setkávám s tím, že mají dojem, že až budou moci, tak si to nechají vytrhat a dají si implantáty. Jenže takhle ta situace jednoduchá není,“ popsala odbornice.
Když pacient cítí bolest, jedná se o pokročilý kaz, který ohrožuje nerv zubu. „V počátečních stádiích to může být citlivost na studené, sladké nebo horné nápoje. Opravdu se může ale stát, že pacient vůbec netuší, že zub způsobuje problém, přestože je tam hluboký defekt,“ nastínila Malíková s tím, že právě kvůli tomu je potřeba chodit na preventivní prohlídky.
Díky rentgenu může lékař odhalit počáteční kazy, které pacient sám neodhalí.
Malíková varovala, že pacient nepoužívá mezizubní kartáčky, je mnohem větší riziko vzniku mezizubního kazu. „Je to naprosto zásadní pomůcka dentální hygieny. Často to vidíme u dětí nebo u mladých dospělých, u kterých na první pohled chrup vypadá zdravě. Po rentgenovém snímku se pak ukáže, že v každém mezizubním prostoru je mezizubní kaz,“ uvedla.
Mohlo vám uniknout: Jedna hranolka škodí zdraví stejně jako cigareta, říká lékařka. Varovala před ďáblem v detailu
Vliv na chrup může mít samozřejmě i genetická predispozice. „Vždy je to ale o jedné zásadní věci, a to je čistit si zuby. Také mít nějaké rozumné stravovací návyky s co nejmenším množstvím cukru. To je jediné, co můžeme ovlivnit,“ doplnila. Mimo to také promluvila o metodách, díky kterým lze předejít zubnímu kazu. „Například ve Švýcarsku a celkově Skandinávsku se dělá plošně u všech dětí v šesti až sedmi letech takzvané pečetění fisur, kdy se zub vyčistí a následně se zalije hmotou neboli pečetidlem, aby v rýhách zubu, kde se nejčastěji drží plak, nevznikl zubní kaz,“ popsala s tím, že v Česku se metoda také využívá, avšak ne tak hojně.
Parodontóza
Nejčastějším typem onemocnění dásní je chronická parodontóza. „Ta je způsobená tím, že pacient neodstraňuje zubní plak. Nečistí si správně zuby. Plak se drží na zubech a v okolí dásní. Dáseň reaguje zánětem. Proces je to několikaletý, klidně i na desetiletí. Na konci toho procesu ale kost i dáseň tím zánětem ustoupí. Zub se obnaží, finální stádium je, že pacient o zub přijde,“ vysvětlila Malíková.
Parodontitida je nebezpečná v tom, že dlouho se nic neděje. Pacientovi občas krvácí mírně dásně nebo má větší citlivost. „Pod dásní ale už může dávno ubývat kost, což je to nejnebezpečnější. Kaz lze vždy řešit. U parodontitidy ale přicházíme o kost, což je to nejcennější. Bez kosti jsme špatně schopni zuby nahrazovat,“ upozornila expertka.
V pořadu Co na to vaše zdraví se také dozvíte více o bělení zubů. Dalším tématem je pak léčba rakoviny slinivky břišní, která postihuje stále mladší pacienty. Co může porazit jednu z nejzákeřnějších nemocí se dozvíte ve videu v úvodu článku.
Podívejte se na další díly pořadu Co na to vaše zdraví