Pozor na zrádné jarní slunce. Může způsobit nebezpečné spálení i alergie!

Naší kůži, jednomu z nejzásadnějších orgánů těla, bychom měli věnovat maximální péči a pozornost, a to zejména na jaře. Většinou máme za to, že jarní slunce ještě nemá pomyslnou sílu. Navíc si chceme konečně po chladnějším období užít první hřejivé paprsky. I v našich zeměpisných končinách si tak můžeme pobytem na jarním slunci přivodit nepříjemné spálení kůže, které se prakticky nijak neliší od toho v letních měsících. Nepříjemně poraněná kůže, která je zarudlá nebo minimálně podrážděná, pálí až bolí a je třeba ji ideálně ihned ošetřit a v následujících dnech se vyhnout pobytu na slunci nebo alespoň popálené místo zakrýt například oděvem, pokrývkou hlavy a podobně.

Pozor na horách i ve městech

Výrazně na pozoru bychom se měli mít především, pokud budeme nějaký čas trávit na horách. Nadmořská výška totiž ovlivňuje finální působení a sílu slunečních paprsků, a tak ve vysokohorských podmínkách dochází ke spálení kůže daleko rychleji než v našem běžném prostředí ve městech. Na horách je tak nutné užívat vždy opalovací ochranné přípravky, a to dokonce i v teplotách pohybujících se okolo 0 °C. Samotná podnební teplota je totiž zcela jiným aspektem, který nijak neovlivňuje sílu dopadajících slunečních paprsků.

Zdraví naší kůže v souvislosti s prvními jarními paprsky však nesmíme podceňovat ani v nížinách, tedy v našem běžném životním prostředí. Taková jízda na kole, ale třeba i procházky nebo venkovní posezení s přáteli mohou na naší kůži zanechat první známky spálení. Svoji roli z hlediska rychlého spálení kůže hraje i fakt, že po zimě není naše pokožka zvyklá na příliv slunečních paprsků, a tak může snáze dojít k její újmě.

Ani během jara tak není vhodné vystavit kůži slunci v plné míře. Nesmíme proto zapomínat jak na aplikaci ochranných opalovacích přípravků, ideálně s ochranným faktorem SPF 20–30, který ani v našich končinách není považován za příliš vysoký. Už totiž dávno neplatí, že přípravky s ochranným slunečním faktorem 20–30 a více jsou určeny například na léto k moři, ale využití skutečně naleznou i v našem podnebí, třeba hned během jara.

„Pokud se chceme vystavit slunci, musíme na něj i během jara pokožku postupně zvykat. Nedoporučuje se tak pobyt na slunci v rámci několika hodin, ale spíše po minutách. Postupně můžeme dobu pobytu na slunci prodlužovat, samozřejmě s patřičnou ochranou,“ říká RNDr. Josef Skalník z For Life & Madaga.

Nepříjemné a nebezpečné důsledky spálené kůže

Spálená kůže není jen momentální indispozice, ale může nás ovlivnit více, než bychom si mohli vůbec myslet. Věděli jste, že spálení kůže ovlivňuje například:

• Vznik vrásek – právě spálení kůže a přílišný pobyt na slunci může mít za následek rychlejší stárnutí kůže a vznik vrásek.
• Riziko rakoviny kůže – bylo prokázáno, že i pouhé jedno spálení může přispět k pozdějšímu riziku vzniku rakoviny kůže, které se s četnějším spálením zvyšuje.
• Zvýšení pigmentace pokožky – spálená kůže může následně spustit zvýšenou míru tvorby pigmentových skvrn na pokožce. U mateřských znamének může dokonce dojít k jejich bujení, změně tvaru, barvy či velikosti, což by v každém případě mělo znamenat okamžitou návštěvu lékaře.

Pokud přece jen ke spálení dojde, je třeba se okamžitě přesunout mimo dosah slunečních paprsků a především poraněnou kůži ošetřit. Vhodné jsou tak zejména rehabilitační krémy (např. 2Derm, Panthenol, krémy s vysokým obsahem aloe vera...), které dovedou spálené místo hojit tím, že vytvoří náhradní bariérovou vrstvu pokožky a zajistí ošetření kůže a zároveň zabrání pronikání škodlivin po pokožky i ztrátě její hydratace. Zvládnou rovněž působit chladivě a poraněné místo znecitlivět, čímž sníží nekomfortní pocity, které s sebou spálená kůže přináší. Pokud je však spálení už v takové podobě, že se na pokožce objevují puchýře, je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc. K této formě spálení většinou dochází, pokud na příjemném jarním vzduchu a slunci usneme.

Slunce a alergie

Sluneční paprsky mají napomáhat tvorbě prospěšného beta-karotenu a vitamínu D. Existují však i případy alergie na slunce, které jsou bohužel čím dál častější a mohou se projevit v jakémkoli věku i ročním období.

Nejčastěji však tyto alergie postihují ženy mezi 20. a 40. rokem věku, kdy dopadající sluneční paprsky vyvolají nežádoucí kožní reakce, které se mohou projevit zarudnutím, svěděním čí pálením kůže nebo často rozvojem vyrážky.

Vyvolat sluneční alergii mohou však i určité typy kosmetických přípravků nebo parfémů, které jsou takzvaně fototoxické, tedy v kombinaci se slunečními paprsky mohou způsobit zánět kůže, který lze většinou odstranit až za pomoci lékaře a předepsaných léků. Typickým příkladem jsou například kosmetická séra s obsahem vitamínu C. Takzvanou fototoxickou reakci mohou vyvolat i například některé typy gelů a krémů proti bolesti nebo na namožené svaly, které často aplikujeme jako úlevu po první jarní přehnané sportovní aktivitě. Při aplikaci těchto přípravků je tedy nutné číst řádně kontraindikace a zajímat se i o jejich reakci se sluncem.

„S pobytem na slunci by to během jara mělo být podobné jako s jakoukoli zátěží. Začít na minimální úrovni a s postupným ‚tréninkem‘ zátěž zvyšovat. V tomto případě platí, že je vhodné kůži slunečním paprskům vystavit nejprve na pár minut a postupně čas navyšovat. Vše samozřejmě za užití odpovídajících ochranných přípravků,“ dodává RNDr. Skalník.

Ať si skutečně můžeme užít jarní slunce se vším, co k němu patří, načerpat pozitivní vliv na naši psychiku i zdraví a neřešit jen případné komplikace způsobené sluncem.