Časopis Záhady života: Pověst o krysaři má pravdivé jádro!

Dnešní německé město Hameln zdobí stovky soch roztomilých krys, často pomalovaných jasnými barvami a květinami. Místní legislativa dává každému obyvateli právo koupit si za vlastní peníze metr čtvereční městského pozemku, ozdobit jej sochou krysy a vymalovat si ji podle svého. Na městském nádraží je panel s krysařem. Dokonce i pouliční značky jsou vyrobeny ve tvaru siluet krys. U radnice je kašna věnovaná legendě, zdobená obrázky krysaře s dětmi… Třikrát denně se v mechanických hodinách Svatebního paláce odehrává malé představení – krysař, vynořující se z otevřených dveří, odvádí krysy a poté dav dětí.

Legenda o krysaři a dětech z německého města Hameln inspiruje básníky a historiky už velmi dlouho. A všichni se shodují v jednom: historie, kterou si zdejší obyvatelé nesou po celá staletí, nevznikla jen z dávné bujné fantazie. Vycházela ze skutečných událostí, které postupem času obrostly spekulacemi, fantastickými detaily a připomínají spíše pohádku nežli skutečný příběh…

Znáte legendu o krysaři i vy?

V roce 1284 bylo město Hameln zamořeno krysami a lidé se před nimi nemohli spasit ani ve svých domech – krysy byly jednoduše všude. Jednoho dne vešel do města muž v drahém pestrobarevném oblečení. Nikdo jej neznal, nikdo nevěděl, kdo to je a odkud pochází. Muž se představil jako krysař a nabídl zástupcům města, že za peníze obyvatele Hamelnu drzých hlodavců zbaví. Všichni byli nadšení a souhlasili. Poté muž vytáhl píšťalu, dal se na pochod městem a začal hrát…

Sotva se ozvalo prvních pár tónů, spustil se rachot, jako by Hamelnem náhle procházela celá armáda. Krysy vybíhaly z domů a kanálů a se zdviženým ocasem a naježenou srstí následovaly jako omámené záhadného pištce. Za zvuků píšťaly vedl muž krysy ulicemi Hamelnu až k řece Vezeře (Weser), v níž se všechny utopily.

(Ve verzi, kterou uvedli bratři Grimmové ve sbírce Německé legendy, zvedl kabátec, vstoupil do vody a hlodavci jej následovali.)

Jakmile se měšťané zbavili svých trýznitelů, začali dohody s hudebníkem okamžitě litovat a pod záminkou, že je to čaroděj, odmítli dohodnutou částku zaplatit. Krysař se rozzuřil a nevděčníkům přísahal pomstu. Odpoledne 26. června, na Den svatých Jana a Pavla, se tajemný muž objevil ve městě znovu. Tentokrát měl krysař na hlavě neobvyklý červený klobouk. Znovu procházel ulicemi a hrál na píšťalu. A sotva na ni zapískal první tři tóny, tak krásné a něžné, jaké nikdy nikdo předtím neslyšel, ozvalo se pleskání malých nožiček – to hamelnské děti následovaly krysaře a šly v davu za jeho nádhernou hudbou. Ohromení obyvatelé stáli a nevěděli, co mají dělat.

Krysař mezitím zavedl děti na horu s výhledem na řeku Weser. Po jejich příchodu se v hoře otevřela nádherná brána, do níž krysař vstoupil a všechny děti za ním. Poté se brána navždy zavřela a po dětech (i po bráně) nezůstaly žádné stopy.

Venku zůstaly jen dvě děti – slepé a hluchoněmé. Hluchoněmé ukázalo na místo, kde děti zmizely, a slepé vyprávělo, co cítilo, když slyšelo nádherné tóny píšťaly. (Podle jiné verze zbyl jen chromý chlapec, který zaostával za ostatními a zůstal venku. Celý život toho litoval a smutek ho nikdy neopustil.)

Pohřešovaných dětí bylo sto třicet.

Tragédie, z níž bylo město v šoku

Ulice, po které kráčel krysař, se dodnes jmenuje Bungelosestrasse, protože se v ní nesmí hrát na bubny (Bunge), ani jiné hudební nástroje. Když po ní prochází svatební průvod, muzikanti ztichnou – dokud nevejdou do další z ulic. V Hamelnu najdete také »Krysařův dům«, v němž se našel na jednom z trámů vytesaný dávný zápis: „V roce 1284, na den Jana a Pavla, což je 26. den měsíce června, pištec, oblečený do barevných šatů, vyvedl z města sto třicet dětí narozených v Hamelnu na horu Koppen u Kalvarie, kde zmizely.“

Tato událost způsobila městu takový šok, že ještě o dvě století později obsahovaly oficiální dokumenty magistrátu dvě data: »od narození Krista« a »od zmizení našich dětí«.

Kroniky, knihy a dokumenty ze 14.–17. století obsahují několik desítek odkazů na hamelnskou tragédii. Liší se v některých detailech a i datum se ne vždy shoduje s tím původním, ale hlavní rysy legendy zůstávají nezměněny. Doktor Jobus Fincelius ve své knize O divech své doby (De miraculis sui temporis), vydané v roce 1556, neopomněl hamelnský příběh značně přikrášlit:

„Musíme ohlásit zcela mimořádnou událost, která se stala ve městě Hameln, v mindenské diecézi, léta Páně 1284, v den svatých Jana a Pavla. Jistý, asi třicetiletý chlapík, krásně oblečený, aby ho ti, kdo ho viděli, obdivovali, přešel most přes Vezeru a vstoupil do městských bran. Měl podivně vypadající stříbrnou píšťalu a začal pískat po celém městě. A všechny děti, které slyšely tu píšťalu, v počtu asi 130, ho následovaly z města, odešly a zmizely, takže nikdo nemohl následně zjistit, zda alespoň jedno z nich přežilo. Matky putovaly od města k městu a nikoho nenašly. Někdy bylo slyšet jejich hlasy a každá matka poznala hlas svého dítěte. Potom se hlasy ozvaly v Hamelnu, po prvním, druhém a třetím výročí odchodu a zmizení dětí. Četl jsem o tom ve staré knize. A sama matka pana děkana Johanna von Lüde viděla, jak byly děti odvedeny.“

Pastor Samuel Erich vydal v roce 1655 knihu Exodus Hamelensis, zcela věnovanou staré legendě. Negramotní farníci zas mohli vidět obraz pestře oblečeného krysaře na vitrážovém okně městského kostela. Jiný pastor, Litzner, na něj ve svém kázání záměrně upozornil:

„Ó, drazí křesťanští rodiče, nedívejte se na toto slavné umění tak, jako kráva nebo jiné bezmyšlenkovité zvíře hledí na starou bránu, ale přemýšlejte o tom srdcem, jako praví křesťané a nedovolte svým dětem, aby zbloudily, aby ďábel nad nimi mohl získat moc.“

Bohužel, vitráž byla zničena v roce 1759 po bitvě u Mindenu. Vojáci udělali z kostela skladiště střelného prachu a zdemolovali jeho výzdobu. Potomkům zůstal jen její popis a kresba barona Augustina von Mersperg, který Hameln navštívil. Nejedná se o kopii vitráže, ale spíše o ilustraci legendy, inspirované ztraceným mistrovským dílem.

Malí vojáci kříže

Jedna z nejoblíbenějších verzí říká, že se mladí měšťané mohli zapojit do některé z dětských křížových výprav, kterými se 13. století proslavilo. První taková »náborová kampaň« se konala v roce 1212. Tehdy se desetiletý německý chlapec Nicholas prohlásil za Bohem vyvoleného, který má moc vrátit křesťanům vládu nad Svatou zemí. K tomu musí mít ale armádu složenou pouze z dětí s čistým srdcem. Mořské hlubiny před nimi pak ustoupí a umožní jim dosáhnout Jeruzalémského království, a tam modlitbami a ikonami vyženou nevěřící ze Svatého města.

Někteří badatelé se domnívají, že chlapce učil jeho otec, který uzavřel dohodu s obchodníky s otroky. Nicholas pod svou vlajkou shromáždil asi 20 000 dětí a vydal se s nimi na dlouhou a nebezpečnou cestu přes Alpy do Itálie, až k moři. Překročení Alp v následujících staletích, kdy se komunikační cesty zlepšily, bylo i tak považováno za opravdový výkon pro vojáky, zocelené z bojových akcí. Jenže mezi »vojáky kříže« byly slabé a malé děti. Mnohé onemocněly a zůstaly na místě. Umíraly v důsledku sesuvů půdy, pádů do propastí a sněhových bouří. Do přístavů k moři se dostala jen hrstka silných a odolných dětí – většina zemřela hladem, zimou a vyčerpáním, nebo se stala zemědělskými pomocníky.

Jen pár těch nejfanatičtějších dorazilo do pobřežních přístavů a ​​jednalo s majiteli lodí o přesunu do Palestiny. Tyto děti padly do rukou obchodníků a byly prodány do otroctví.

Kde je však záhadný krysař? Opravdu odvedl za zvuků píšťaly všechny děti z Hamelnu jeden jediný muž? A co se s nimi stalo opravdu? Budete překvapeni! Celý obsáhlý článek najdete v ČERVENCOVÉM časopise Záhady života, který je právě teď k dostání na vašich novinových stáncích!

V novém vydání také najdete:

• Táta zemřel a přišel se rozloučit: Rozhovor se záhadologem a badatelem Zdeňkem Markem o paranormálních jevech, démonech a klubu Záblesk
• Pod zemí žije hmyzí rasa »vetřelců«! Šokující svědectví muže »zevnitř«
• Co vyfotografovala na Měsíci posádka Apolla 10? Čtvercové šachty!
• Paranormální jevy: Neklidné duše řádí na Slovensku! Reportéři viděli hořet zásuvky – při vypnuté elektřině! Vzplál i váleček na těsto!
• V hodině mé smrti: Co vidí umírající? Výzkum, který se shoduje v jedné zásadní věci
• Vyluštíte tajnosti Mydlářského domu? Se slavným katem nemá nic společného
• Víte, jak na panickou ataku? Poradíme vám
• Posilující energetický plakát pro vás na celý měsíc
• Léčitelka, ke které posílají své pacienty i lékaři: rozhovor s R. Klieštikovou
• Nebezpečná hra s kambô: Dejte si pozor na jed »ukřižované« žáby!
• Svátek štědré náruče Lughnasad: Jak uctít hojnost a postavit domácí oltář
• Konejšivá hora Říp: Proč se domorodci z kmene Kogi při její návštěvě rozplakali?
• Reinkarnace: Známe se z minulých životů - Zdokumentované případy, které vám vyrazí dech!
• Mathew Manning - v dětství se stal obětí poltergeista, v dospělosti vysílá paprsky jako mikrovlnka!

To vše a ještě mnohem víc najdete právě teď na novinových stáncích v tištěném časopisu. Jak získat Záhady života za stánkovou cenu včetně poštovného až do schránky?

Objednat můžete ZDE>>. Na výběr předplatné v mnoha variantách, nebo jeden výtisk.