Jaroslav Marvan své jediné dítě zplodil v šedesáti s milenkou. Kdo ji pak zabil? Šlo o vraždu?
Jaroslav Mareš na svého filmového otce Jaroslava Marvana rád vzpomínal. Zdroj: ČTK
Legendární český herec Jaroslav Marvan, od jehož narození uplyne 120 let, byl v soukromí tak trochu tajnůstkář. Jeho manželství s Marií bylo bezdětné. Jediného potomka se dočkal až ve svých šedesáti letech, a to díky milence, o šestadvacet let mladší herečce Aleně Jančaříkové.
Sblížili se v Národním divadle, kde oba hráli. Jančaříková z prvního manželství měla dva syny: Petra, který se proslavil jako moderátor, a Tomáše. Když Marvan k nim domů za jejich maminkou jezdíval, byli sice ještě děti, ale jeho návštěvy si dodnes živě pamatují. „Choval se k nám úplně normálně. Občas nám něco přinesl. Třeba staré desky, které jsme obdivovali nebo knížku Robinson Crusoe. Je ale pravda, že když přijel, vždycky nám dal nějaké peníze, abychom někam vypadli a měl doma s maminkou klid,“ zavzpomínal s úsměvem Petr Jančařík. Marvan byl podle něj náladový člověk, který budil přirozený respekt, ale občas s ním byla i legrace. „Někdy ano, ale pravdou je, že před ním jsme si nedovolili žádné lumpárny. Že bychom mu lezli po zádech nebo že by nás houpal na kolenou, to neexistovalo,“ dodal Petr.
Alena Poledníková, dcera Jaroslava Marvana, a Petr Jančařík (vpravo). Zdroj: ČTK
Z milostného románku Aleny Jančaříkové a Jaroslava Marvana se narodila dcera Alena. Herec se sice nerozvedl, ale o holčičku se řádně staral, pravidelně ji navštěvoval a platil alimenty. Když byl maličké rok, stala se obrovská tragédie. Jančaříková byla nalezena ve svém bytě mrtvá. Bylo jí pouhých čtyřiatřicet let. „Oficiální stanovisko bylo, že to byla nepovedená demonstrativní sebevražda. Ale to je nesmysl. Herečka Národního divadla se nesebevraždí demonstrativně v roztrhaným pyžamu. Je tam spousta dalších věcí, měla dost úderů v obličeji,“ popsal v pořadu 13. komnata druhý ze synů. Dobrovolnému odchodu ze světa nevěří ani Eva Viktorová, sestra zesnulé Aleny. „V bytě jsme byli za doprovodu policie pro oblečení a byl v takovém stavu, v jakém z něho moji sestru odvezli. Vše rozházené, rozbitý telefon, krev na zemi," uvedla. Většina pozůstalých se dodnes domnívá, že šlo o vraždu. Pachatelem podle nich mohl být někdo, kdo vztahu Jančaříkové s prvorepublikovým hercem nepřál.
Z miliónového dědictví po Marvanovi jeho jediná dcera nedostala nic
Všechny tři děti pak žily u babičky v Plzni, která je vychovávala společně právě s Evou Viktorovou, jejich tetou. Marvan svou jedinou dceru po tragické události nepřestával navštěvovat. „O Alenku se pořád dál vzorně staral a dával najevo, že je to jeho jediný potomek. Byl strašně rád, že ji má, byl na ni pyšný. Viděl se v ní. A staral se i finančně. Alimenty platil slušně a včas. Jednou jsem slyšel, jak říká: ‚Alenko, ty nikdy nebudeš chudá.‘ Jeho slova se ale bohužel nenaplnila,“ prozradil Petr Jančařík. Z milionového dědictví po slavném herci totiž dcera nakonec nedostala nic. Všechno získala Marvanova manželka Marie. Závěť, která měla údajně část majetku přisuzovat právě dceři Aleně, se záhadných důvodů nikdy nenašla.
Petr Jančařík: Sláva Marvanovi vadila, maskoval se
Petr Jančařík, který jako dítě Marvana zažil osobně, na něj vzpomíná velmi rád. „Sláva mu nebyla příjemná, vadilo mu to. Aby ho lidé nepoznávali, nosíval takové tmavé černé brýle. Jednou jsme šli na procházku do lesa a najednou ho zpozoroval nějaký houbař. Absolutně nemohl uvěřit tomu, že ho vidí. A ještě v lese. Po chvíli sebral odvahu a zeptal se ho, jestli je to skutečně ten pan Marvan. On si z očí sundal brýle a zařval: ‚Jsem! A co má bejt jako?‘ Ten člověk nebyl schopný slova,“ vybavil si jeden za zážitků.
Vtipných momentů prý byla spousta. „Jendou jsme šli na výstavu a čekali ve frontě na lístky. Najednou ho v tom davu někdo spatřil a lidé nás automaticky začali pouštět k pokladně. Je mu to bylo trapné, chtěl si tu frontu vystát. Pak se přihnal ředitel té výstavy, že můžeme jít rovnou. Paní u okýnka Marvanovi oznámila, že si žádné peníze za vstupenky od něj nevezme. On byl nepříčetný a trval na tom, že si je prostě koupí. Nebo jsme jeli na zámek Kozel a cestou zastavili v nějaké vesničce na oběd. Personál najednou začal neskutečně kmitat. Po obědě Marvan projevil zájem, že by si dal něco sladkého. V té době to ale nebylo běžné. V cuku letu už mu z vedlejší cukrárny nesli bednu zákusků. Také je pak odměnil tučným dýškem. Padesáti korunami, což v té době bylo něco,“ zavzpomínal na otčíma Petr Jančařík.
Podobné články
Autor článku
Gabriela Kolinová
Na webu Prima Ženy působí jako editorka. Dříve pracovala v CNC, kde se jako redaktorka a posléze editorka věnovala ženským a mateřským tématům. Začínala na webu Lidovky.cz coby redaktorka denního zpravodajství a lifestylových témat.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
