Z dovolených si vozíme nejen suvenýry, ale i nemoci. Na co si dát v zahraničí pozor?
V létě se spousta lidí vydává na cesty, bohužel mnozí místo odpočinku skončí z různých důvodů v lepším případě na hotelovém lůžku, v horším případě v nemocnici. Na co si dát při letním cestování pozor a čeho se pokud možno vyvarovat?
Podle Doc. Rastislava Maďara, specialisty na cestovní medicínu, lidí, kteří si z ciziny „přivezli“ nějakou chorobu, neustále přibývá. Navíc většina z nich ji nehlásí, takže ve statistikách nejsou. V nemocnici se léčí hlavně vážnější případy, které se projeví obvykle cestou zpět nebo až doma. Ale dobrou přípravou, informovaností, správnou výbavou, opatrností v návycích lze riziko snížit na minimum.
Faraonova pomsta
„Nejznámějším zdravotním problémem je asi egyptská faronova pomsta. Způsobujeme si ji sami, lehkovážností, neodpovědností. O této infekci ví skoro každý, stejně tak i to, jak ji eliminovat – nejíst nic nezabaleného, mýt si často ruce, nepít nápoje s ledem, ve které je z místní vody plno škodlivých organismů. Na ni jsou české léky jako Endiaron krátké. Naštěstí brzy pomine bez následků," říká docent Maďar. Tento zdravotní problém se kromě Egypta a dalších afrických zemí týká i mnoha dalších částí světa, hlavně Střední Ameriky a asijských zemí (Indie, Írán apod.).
Globalizace a klimatizace
Kdo cestuje do rizikové lokality a navštíví předtím jakékoli pracoviště cestovní medicíny, je varován před zdravotními komplikacemi, aby si pokud možno dokázal poradit sám. Existuje dost zemí, kde je i pobyt v nemocnici vysoce rizikový. Hrozí nákaza, hygienické podmínky neopovídají standardům, při úrazu nemusí mít k dispozici vhodnou krev apod. „Zásluhou globalizace, kdy lze za den obletět celý svět, i klimatizace v letadlech, se rychleji šíří choroboplodné zárodky schopné ublížit člověku. Těch je přes tisíc, většina naštěstí nutně potřebuje určité klimatické podmínky – vlhkost, vyšší teplotu – takže se v naších podmínkách neuchytí," vysvětluje Rastislav Maďar.
Strach z virů i očkování
V mnoha končinách nemilosrdně útočí bodavý hmyz. Například moucha tse-tse způsobující spavou nemoc existuje v 36 zemích Afriky! Je smrtelná, pokud se včas nevyléčí. Je docela ironií, že spousta lidí se bojí víc očkování než nemocí, považuje ho za nebezpečné! To jsou podle vakcinologů pouhé pověry. Z desítky tisíc dávek ročně se nežádoucí reakce vyskytují vzácně, dokonce méně často, než uvádí příbalové informace dané látky a ásledky jsou většinou banální. Naopak si lze z cest „přivézt“ různé choroby či způsobit zbytečnou epidemii. Není to neobvyklé například u žloutenky typu A nebo břišního tyfu. Velkým strašákem poslední doby je Ebola a jí podobné smrtelně nebezpečné viry. Dokud ale nezmutují a nezačnou se šířit vzdušnou cestou, tak zatím nehrozí. Spíš nám mohou výrazně ublížit variace chřipkových a respiračních virů. Z exotických chorob se k nám sice pomalu, ale jistě tlačí Západonilská horečka z Afriky. Přenáší ji komáři, před lety se přes migrující ptactvo zřejmě natrvalo usadila v USA, kde každoročně zabíjí lidi. V poslední době způsobila i pár epidemií v Evropě. Je těžké prognostikovat její další vývoj. Vyhlášené „metly lidstva” jsou malárie, lymská borelióza.
Každopádně je při cestách třeba počítat s tím, že ani oblíbené lokality typu Bali nebo Keňa nemusí být vždy bezproblémové a očkování je namístě.
Jan Janula