Dcera Kellnera o jezdectví i vztazích: Rodinu bych si určitě v budoucnu přála
Rozhovor s Annou Kellnerovou
Anna Kellnerová je známá jako dcera zesnulého miliardáře Petra Kellnera, ale také jako velice úspěšná jezdkyně. Koním obětuje téměř veškerý svůj volný čas, ale přináší to vytoužené ovoce. Sbírá jednu medaili za druhou, ale tím její cesta zdaleka nekončí. Jak náročný je tento sport a jaké jsou její plány do budoucna?
Teprve pětadvacetiletá Anna Kellnerová už za svůj život získala řadu významných ocenění. V parkurovém skákání je dvojnásobnou mistryní České republiky v kategorii juniorů a dvojnásobnou mistryní České republiky je i v kategorii mladých jezdců. O víkendu se zúčastnila také takzvaného Poháru národů, který se konal v pražské Chuchli, a tam se jí spolu s českým reprezentačním týmem podařilo vybojovat stříbro. O své lásce ke koním se rozpovídala v rozhovoru pro Showtime.
V předchozím roce se jim podařilo vybojovat první místo, což ovlivňovalo atmosféru na letošních závodech. „Bylo to těžké. Hlavně po výsledcích z minulého roku, kdy se nám podařilo zvítězit. Člověk pak nastupuje do soutěže nejen s očekáváním sám pro sebe, ale myslím si, že od nás očekávají dobré výsledky i diváci. A my pak samozřejmě cítíme ten tlak, proto nebylo jednoduché takto závodit,“ svěřila se se svými pocity závodnice.
Láska ke koním se zrodila už v dětství
Kellnerová na koních jezdí už od útlého věku a není proto divu, že s nimi má velice blízký vztah. V koňském sedle pak tráví většinu svého času. „S koňmi, se kterými jezdím nebo jsem jezdila, jsem každý den. Myslím si, že jednou nebo dvakrát do měsíce se stane, že mám volno,“ popsala Kellnerová svůj časově náročný koníček. Kromě toho si prý ještě chodí občas zaběhat, ale to stíhá tak jednou, maximálně dvakrát týdně. Podle ní je důležité se zvířetem umět navázat bližší kontakt. „Pečovat o ně a mít vše pořádně pod kontrolou, protože závody nejsou vůbec jednoduché,“ dodala.
Radost ze závodů je o to větší, jelikož ji prožívá se svým koňským parťákem. „Lidi si většinou myslí, že koně atmosféru závodu nevnímají, ale není to pravda. Cítí nejen energii z jezdce, ale i diváky nebo hlasitou hudbu. Na Catchie (její klisna Catch Me If You Can) je jasně vidět, že je taky šťastná,“ popsala Kellnerová v rozhovoru pro iDnes to, jak společně sdílí radost se svou klisnou.
Dále vysvětlila, že vrcholové jezdectví věkem omezeno není, ale přesto jsou zde určité rozdíly. „U žen je to samozřejmě trochu komplikovanější, protože když pak chtějí založit rodinu, tak nad tím musí přemýšlet a musí tomu uzpůsobit život. Ale jinak jezdectví věkově nijak omezené není. Naopak, čím starší člověk je, tím víc zkušeností má,“ řekla Kellnerová a dodala, že by v budoucnu rodinu určitě chtěla.