Dvojčata testovala, zda je lepší být vegan, nebo masožravec. Oba směry mají pro i proti
Hugo a Ross Turnerovi jsou identická jednovaječná dvojčata. Zatímco běžně se oddávají různým dobrodružstvím napříč celým světem, nyní se rozhodli stát dvojicí lidských „pokusných králíků“, aby na sobě otestovali, zda je veganský způsob stravování zdravější než konzumace masa a mléčných produktů. Výsledek vás dost možná překvapí.
Jelikož jsou oba bratři geneticky zcela totožní, mohou jejich diametrálně odlišné způsoby stravování být pro vědu velmi cenným zdrojem informací. Proto se rozhodli zahájit spolupráci s londýnskou King's College, konkrétně oddělením výzkumu dvojčat a genetické epidemiologie, kde dostali každý odlišnou, avšak v obou případech přesně nastavenou dietu. Zatímco Hugo musel 12 týdnů jíst pouze veganskou stravu, Ross mohl i nadále jíst maso a mléčné produkty jako doposud.
„Chtěli jsme použít identická dvojčata, která jsou genetickými klony, abychom mohli otestovat dopady konkrétních jídelníčků a pravidelného pohybu i toho, jak jejich těla reagují na různé typy stravy,“ vysvětlil pro BBC Reel profesor Tim Spector, epidemiolog ze zmíněné univerzity, který celou studii vedl.
Výsledky tohoto testu byly na první pohled nenápadné, ale v důsledku významné. Oproti „masožravci“ Rossovi zaznamenal vegan Hugo obrovský propad cholesterolu a strmý vzestup rezistence vůči diabetu II. typu. Hugo popsal, že prvních několik týdnů měl s veganskou stravou problémy a přepadaly jej obrovské chutě na maso a sýr. Po nějaké době si ale na rostlinnou stravu dle svých slov zvykl, a dokonce se začal cítit energičtěji než před tím.
Vědci dále zjistili, že veganské stravování přinášelo Hugovi stabilnější hladinu krevního cukru i energie, zatímco jídelníček obsahující maso Rossovi způsoboval prudší vzrůsty i propady hladiny energie. Zajímavé rovněž je, že veganský jídelníček způsobil výrazné snížení diverzity bakterií ve střevě, zatímco diverzita Rossovy střevní mikrobioty zůstala po celou dobu stabilní. To v teorii znamená, že vegan Hugo by mohl být na rozdíl od Rosse potenciálně náchylnější k nemocem.
Čím více se však vědci v posledních letech zabývají tím, jak organismy různých lidí reagují na různou stravu, tím se zdá být jasnější, že každý z nás to má zcela jinak. Například studie z roku 2019 provedená rovněž na King's College ukázala, že lidé – potažmo dokonce i identická dvojčata – mohou na zcela stejnou stravu mít diametrálně odlišné reakce.
I když máme na talíři úplně to samé, u některých lidí organismus reaguje rychlým růstem krevního cukru a inzulínu, což je spojeno s růstem hmotnosti a rizikem diabetu, zatímco u jiných lze sledovat stabilní, neklesající hladinu tuku v krvi, což pro změnu zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Proč takové rozdíly? Dle studie se odpověď nachází právě v našich střevech a mikrobiotě.
Biliony bakterií žijících v našich střevech totiž mají navzdory důležité roli genetiky zcela zásadní a rozhodující vliv na to, jakým způsobem je potrava v těle rozložena. A jelikož se složení střevního mikrobiomu člověk od člověka (včetně identických dvojčat) liší, jsou stejně rozdílné a individuální i reakce různých organismů na identickou stravu.
„Zjistili jsme, že i většina geneticky zcela identických dvojčat spolu sdílí jen asi 25 až 30 % své střevní mikroflóry,“ vysvětluje profesor Spector a dodává: „Což je podle nás hlavní důvod, proč má v důsledku řada z nich oproti svému dvojčeti odlišný metabolismus a reaguje tedy odlišně na identickou stravu.“
Češi patří v Evropě k horšímu průměru jak v obezitě, tak v diabetu:
Autor článku
Tomáš Durčák
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
