Herce Jana Potměšila zradilo srdce a bojoval o život. Bylo to vážné, přiznal v rozhovoru
Jan Potměšil v SJK
Herec Jan Potměšil se stal filmovou hvězdou už ve velmi mladém věku. Bony a klid, O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Proč?. To je jen stručný výčet snímků, v nichž zazářil. V pouhých třiadvaceti letech po autonehodě skončil na vozíku, svůj život si ale postupně dokázal vybojovat se vším, co k němu patří. Nedávno ho však postihly další zdravotní problémy. Nejen o tom promluvil v rozhovoru pro web Prima Ženy.
Na konci minulého roku jste podstoupil zákrok v IKEMu. Co se vám stalo?
Zradilo mě srdce, s nímž se léčím dlouhodobě. Bylo to opravdu vážné, byl jsem tam skoro tři týdny, ale odborníci v IKEMu mi velmi pomohli. Nakonec zabrala medikace a žádný invazivní zákrok nebyl potřeba.
Už je vše v pořádku? Jak se vám daří?
Zatím jsem v rekonvalescenci, čekám na vyšetření na konci dubna, ale mám se dobře, i když se zatím nepouštím do větších akcí.
Výrazně jste zhubl. To kvůli nemoci?
Po propuštění z IKEMu jsem vzápětí dostal žlučníkovou koliku, takže jsem znovu skončil v nemocnici, kde jsem strávil Vánoce. Propustili mě s dlouhým seznamem, co všechno nesmím jíst. Takže jako recept na hubnutí to moc nedoporučuji. Ale díky tomu jsem se po letech potkal se svým kamarádem z gymnázia Zdeňkem Antošem, který je v Thomayerově fakultní nemocnici primářem a velkým odborníkem na žlučník, takže i to zlé bylo k něčemu dobré.
Letos s manželkou Radkou oslavíte 20. výročí od svatby. Jak jste se spolu seznámili a jak vám to spolu stále klape?
Znali jsme se odjakživa, Radka psala o divadle a do Kašparu často chodila. Pověstná jiskra ale přeskočila asi až po dvanácti letech, kdy se mnou dělala rozhovor. Od té doby jsme si vlastně povídat nepřestali. Poslední dva roky jsem dost času strávil po nemocnicích a Radka za mnou každý den chodila. Spoustu jsme si toho řekli a upletla u toho hodně svetrů. A podařilo se nám neztratit humor.
Máte už představu, jak to spolu oslavíte?
Strašně rádi spolu cestujeme, což se nám posledních pět let vinou covidu a mých zdravotních problémů moc nedařilo, takže určitě někam vyjedeme. Ale i kdybychom byli jen na chalupě u Tábora, užijeme si to.
Máte spolu syna Jana, který oslavil sedmnáct let. Stane se po tatínkovi hercem?
Honza je teď na rok na střední škole v Irsku a má spoustu zájmů. Před kamerou si to vyzkoušel v roli kaskadéra, protože od malička chodil stejně jako jeho starší brácha Šimon na historický šerm a stage fight k nejlepšímu Petru Nůskovi. Ten ho také doporučil do scény rvačky ve škole v jednom seriálu. Kromě toho ho ale baví psaní, psychologie a další věci. Maturovat bude za dva roky, má ještě čas se rozhodnout.
Čtěte také: Jan Kašpar z Cimrmanů měl milostný poměr s Havlovou. Kvůli nehodě skončil na vozíku
Vy jste se poprvé před kamerou objevil už ve svých osmi letech, v komediální povídce Lokomotiva, v níž jste hrál s Vladimírem Menšíkem. Jak na to vzpomínáte? A jak se k vám pan Menšík choval?
Pan Menšík byl skvělý, choval se ke mně moc hezky. Pan režisér Dudek si pak dokonce pochvaloval, že s dítětem hrál jinak než obvykle.
Hvězdou jste se stal v poměrně mladém věku. Jak jste si užíval slávu? Musel jste mít spoustu fanynek a ctitelek...
Opravdu? (smích) Měl jsem hlavně hodně práce. Chodil jsem do školy, natočil v poměrně krátké době tři filmy, hrál v několika divadlech, sportoval a měl jsem přítelkyni Belu. Na to, že bych si nějak užíval slávu a fanynky, nezbýval čas.
Jak vzpomínáte na dnes již kultovní filmy Bony a klid a Proč?, v nichž jste ztvárnil hlavní role?
Byly to dvě rozdílné zkušenosti. Film Proč? jsem točil s panem režisérem Smyczkem, s nímž jsme za sebou měli práci na seriálu Třetí patro. Důvěřoval nám - mně, Martinu Dejdarovi, Tomáši Kargerovi i dalším hercům, že i ve vypjatých scénách udržíme emoce fotbalového davu na uzdě. Bony a klid byly na konci 80. let jako zjevení, režiséru Vítu Olmerovi se povedl opravdu neobyčejný film. Nedávno jsme se na něj dívali s klukama a i pro jejich generaci je pořád srozumitelný.
Zazářil jste také v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Máte z natáčení nějakou veselou příhodou?
Celé natáčení se Zdeňkem Troškou, kameramanem Jaroslavem Brabcem a celým štábem bylo moc příjemné. Nejdobrodružnější scény pro mě byly samozřejmě ty létací, k čemuž posloužil postroj, který na Barrandově zbyl z natáčení slavného Formanova velkofilmu Amadeus. V něm přiletěl na jeviště v jedné scéně ďábel, my jsme ho použili při letu nad ševcovskou chalupou. Ve filmu samozřejmě není vidět jeřáb ani lana, na kterých jsem se zmítal.
Co vás v nejbližší době čeká?
Moc rád bych se co nejdříve, jak mi to zdraví dovolí, vrátil ke své pedagogické činnosti na Pražské konzervatoři a na FAMU, studenti mi moc chybí. Už mám domluvené nějaké menší projekty - natáčení magazínu Klíč pro handicapované, čtení. A samozřejmě bych se moc rád vrátil i do divadla, až to bude možné.
Autor článku
David Laštovka
David v rámci CNN Prima NEWS píše především o dění na domácí scéně. (david.lastovka@iprima.cz)
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
