Jen cena nerozhoduje. Jak poznat kvalitní pšeničnou mouku a na co se zaměřit?
Mouky je dost, pečivo nezlevňuje
Pšeničná mouka patří v České republice k základním a nepostradatelným potravinám. Může za to mimo jiné fakt, že je bohatá na vitamíny, minerály a vlákninu. Všechny pozitivní vlastnosti pšeničné mouky se však odvíjejí i od toho, odkud pochází nebo jak byla zpracována. Podle čeho lze určit kvalitu mouky už v obchodě? A na co si dát pozor doma po jejím otevření?
Při nákupu pšeničné mouky zřejmě nejčastěji sáhnete po té hladké, která je vhodná na všechny druhy těst. Polohrubá se hodí především pro pečení vánoček či mazanců a hrubou lze využít prakticky jen na domácí knedlíky či těstoviny. Hladká mouka může být dále označena jako „světlá, polosvětlá nebo chlebová“. Toto označení říká, kolik daná hladká mouka obsahuje minerálních látek neboli „popela“. Obsah nejvýše 0,6 % v sušině značí světlou hladkou mouku (dříve označovanou 00), do 0,75 % jde o polosvětlou mouku a obsah do 1,15 % mouku chlebovou.
Někdy se můžete u označení mouky setkat také s tvarem začínajícím písmenem T, po němž následuje číslice vyjadřující tisícinásobek obsahu minerálních látek v sušině. Jde o takzvané typové číslo mouky. Co jednotlivá označení znamenají?
Typové číslo | Druh mouky |
---|---|
T400 | Pšeničná mouka polohrubá (výběrová) |
T450 | Pšeničná mouka hrubá |
T530 | Pšeničná mouka hladká světlá |
T650 | Pšeničná mouka hladká polosvětlá |
T1000 až 1150 | Pšeničná mouka hladká chlebová |
T1800 | Pšeničná mouka celozrnná hrubá/jemná |
Co lze o mouce zjistit už v obchodě?
Než vložíte mouku do košíku, je vhodné vždy na obalu zkontrolovat minimální dobu trvanlivosti. Vhodné je rovněž očima prolétnout veškerý text a ujistit se, že nikde není zmínka o obsahu jakýchkoli chemických či enzymatických látek a preparátů v mouce. Obal by rovněž neměl obsahovat žádné podezřelé vady od mechanického poškození, znečištění nebo vlhkosti. Velkým varováním jsou jakékoli stopy po působení moučných molů, hlodavců či ptáků. Zároveň by na obalu měla být uvedena země původu, případně je vhodné orientovat se i dle známých ocenění kvality, jako je například Klasa.
Barva, vůně a textura koupené mouky
Druhou kontrolu kvality mouky můžete provést až doma, když ji otevřete. Nejdříve je vhodné věnovat pozornost barvě mouky – pšeničná mouka by měla vždy mít bílou barvu s lehkým nažloutlým odstínem. Čím vyšší podíl popela, tím může být mouka samozřejmě tmavší a získávat třeba v případě chlebové mouky lehce žlutošedou barvu. Zbarvení by však mělo být zcela rovnoměrné bez jakýchkoli jinak zbarvených skvrn. Zcela konzistentní je u kvalitní mouky také jemnost. Nikdy byste v ní neměli najít stopy čehokoli většího, jako jsou slupky semen, zbytky klasů apod.
Je-li mouka po vizuální stránce v pořádku, zkuste k ní přičichnout. Kvalitní mouka má svou nezaměnitelnou vůni, vedle níž byste v ní neměli cítit žádný jiný cizí pach. A v neposlední řadě můžete kvalitu mouky poměrně dobře určit i pomocí prstů. Hladká pšeničná mouka musí být na dotek vždy velmi jemná. Pokud je textura na dotyk hrubší a vytváří drobné hrudky, jde o znamení, že nemáte v rukou čerstvou mouku.
Vlastnosti kvalitní mouky a její skladování
Definitivní potvrzení, že máte doma opravdu kvalitní mouku, nicméně získáte až při samotném pečení. Čerstvá a vysoce kvalitní pšeničná mouka se totiž vyznačuje vysokou schopností absorpce vody. Tato schopnost postupem času klesá a mouka se stává stále méně vhodnou pro přípravu dobrého těsta. Nekvalitní, respektive stará mouka se projeví i špatnou či pomalou schopností zadělané těsto nakynout.
V neposlední řadě je vhodné vědět, jak si kvalitní mouku i nadále uchovat v tomto stavu správným skladováním. Mouka nevyžaduje žádné specifické podmínky, jen je vhodné ji vždy skladovat především v suchu a ideálně v mírném chladu, byť běžná pokojová teplota ji nikterak neohrožuje. Teplo a vyšší vlhkost však automaticky znamenají lepší podmínky pro množení škůdců (např. zmíněných molů) mouky.
Zdroje: dTest, US Flour, Food Business News