Jurij Gagarin byl loutkou v rudé kleci. Velká sláva škodila i jeho manželce a dcerám
Jurij Gagarin se jako první člověk dostal 12. dubna 1961 do vesmíru (zdroj: AP)
Dodnes se o něm všichni ve škole učíme jako o prvním člověku ve vesmíru. Onen přelomový let Jurije Gagarina z 12. dubna 1961 však provázelo víc problémů, než se Sovětský svaz odvážil přiznat. A po návratu zpět na Zemi čekala Gagarina role loutky, lidské trofeje a představitele sovětského dělnického ideálu. Nejenže tento osud utápěl v alkoholu, ale společně s ním trpěla i jeho milující rodina.
Syn truhláře a dojičky Jurij Gagarin, sám později vyučený slévač, se narodil v roce 1934 a pocházel z prostých poměrů. Jako malý zažil druhou světovou válku – a právě tehdy jej začala fascinovat letadla. Ta ho nakonec v jednadvaceti letech po několika nezdarech přivedla až na vojenskou leteckou školu, po jejímž absolvování sloužil jako armádní pilot na severu Ruska za polárním kruhem. Krátce před koncem studií se roku 1957 oženil se zdravotnicí Valentinou Gorjačevovou, s níž se seznámil na tancovačce letecké školy.
Přečtěte si také: Stalinovy osudové ženy. Které sdílely lože s brutálním sovětským vůdcem?
Založení rodiny a historický let do vesmíru
V dubnu 1959 se manželům narodila dcera Jelena a o dva roky později její mladší sestra Galina. Ta na svět přišla jen pět týdnů před tím, než měl její otec jako první člověk v historii vzlétnout do vesmíru a obletět naši planetu. Tehdy sedmadvacetiletý Jurij Gagarin se pro tuto roli po všech stránkách ukázal být ideálním kandidátem. Byl jen 157 centimetrů vysoký, měl za sebou vojenský výcvik i skvělou fyzickou kondici. Pomohl mu i dělnický původ a tím pádem dobře vypadající kádrový profil, díky němuž si nakonec Sovětský svaz ze dvou stovek vojenských pilotů vybral do vesmírné lodi Vostok 1 právě jeho.
Gagarinův let do vesmíru v roce 1961 byl historickým počinem. Sovětský svaz však tehdy několik důležitých věcí zatajil. Například to, že loď celou dobu řídili technici ze země nebo že při přistání se Jurij musel již v 7 kilometrech katapultovat. De facto tak dle mezinárodních pravidel nedosáhl oficiálního rekordu, jelikož technicky nepřistál ve stroji, s nímž odstartoval. Komunisté však nepohodlná fakta zametli pod koberec a hrdina z lidu byl na světě.
Role celebrity škodila Gagarinovi i jeho ženě
Zajímavostí je, že po svém úspěšném návratu z vesmíru zamířil Jurij Gagarin jako první na návštěvu Československa, a to již 28. dubna, tedy dva týdny od zapsání se do historie. Šlo o první z nespočtu budoucích návštěv a zastávek, které mu jednu za druhou Sovětský svaz napříč celým svým územím pečlivě plánoval. Velmi brzy se však začalo ukazovat, že role celebrity a nablýskané trofeje komunistických pohlavárů Gagarinovi příliš nesvědčí.
Pohledný mladík byl již od mládí magnetem pro dívky a jeho nenadálá sláva způsobila, že se mu do postele hrnuly ve velkém. Za normálních okolností by je zřejmě ženatý Jurij odmítal, ale od návratu z vesmírného letu mu navíc nadřízení bez diskuse zakázali další létání, aby se s jejich vzácným artiklem něco nestalo. Zákaz milovaného létání nesl astronaut těžce, a tak si začal psychickou i emoční nepohodu léčit nejen alkoholem, ale také častými zálety s jinými ženami.
Nové postavení a roli svého manžela těžce nesla rovněž jeho Valentina. Ta zůstala doma na výchovu obou dcer prakticky sama, zatímco Jurij musel být neustále na cestách a plnit své propagační povinnosti. Ani ona si však nemohla příliš vyskakovat – Moskva Gagarinovy vnímala jako skvělý prototyp ideální sovětské rodiny, na němž nesměly být žádné skvrny. V Kremlu bylo dokonce rozhodnuto, že Valentina jakožto příkladná a vzorná sovětská manželka obdrží Leninův řád, byť k tomu neexistoval žádný skutečný důvod.
Jiskřičku naděje na další létání zhasla tragická smrt
Obrazně řečeno nejen Jurij, ale i jeho rodina žili v jakési kleci, kde jim sice na první pohled nic nechybělo a na veřejnosti všem s úsměvem zuřivě mávali, avšak hluboko uvnitř ve skutečnosti šťastní nebyli. V roce 1965 mu svitla naděje na to, že by se jednou do vesmíru mohl vrátit, když byl zařazen do skupiny kosmonautů, jež měli nacvičovat spojování lodí Sojuz. Gagarina tato vidina nadchla tak, že přestal pít, zhubl, začal sportovat a o rok později jej dokonce zařadili do skupiny připravující se na první sovětské přistání na Měsíci. V roce 1967 byl však z programu po smrti kolegy při letu v Sojuzu vyřazen, jelikož Moskva nechtěla o svého hrdinu tragicky přijít. Osudu však poručit nemohla.
Gagarinovi byl dovolen návrat k armádnímu letectvu. V březnu 1968 proto zahájil cvičné lety s cílem naučit se létat na moderních strojích a vrátit se do aktivní služby. 27. března 1968 při jednom takovém cvičném letu i se svým instruktorem zahynul. Okolnosti pádu jeho letounu jsou dodnes předmětem hypotéz a nejasností. Manželku Valentinu smrt Jurije nesmírně zasáhla a nikdy se s ní úplně nevyrovnala. Znovu už se nevdala a zemřela ve věku 85 let v roce 2020. Gagarinova starší dcera Jelena se stala ředitelkou kremelského muzea, zatímco mladší Galina je profesorkou na ekonomické univerzitě v Moskvě.
Zdroje: zoom.iprima.cz, Smithsonian magazine, Stephen Walker (kniha Beyond)