Manuál na šťastný život 15. díl: Jak jednat asertivně

Budeme se věnovat vztahům, sebelásce, práci i zdraví. Manuál vám nabídne i množství rad, jak pracovat s těžkými životními situacemi, jako je například rozchod, nevěra, strach, úzkosti nebo ztráta někoho blízkého. Pozitivní myšlení je tím, co pomáhá zvládat životní situace. V každém díle vás čeká něco málo teorie, ale především praktické postupy, techniky a cvičení. Některé rady vám mohou posloužit jako rychlá intervence při případných problémech. Po přečtení a ukončení návodu se můžete k určitým krokům vždy vrátit. Ničeho se neobávejte a pusťte se směle do své cesty za štěstím!

Jak jednat asertivně

Chovat se asertivně je pro některé lidi stále problém. Tito lidé si myslí, že když odmítnou více práce, budou si ostatní myslet, že jsou neschopní, líní, a tak raději vše splní i nad rámec svých povinností. Trpí pocitem viny, že druhým nepomohli. Mají neustálý strach a úzkost, že přijdou o práci, partnera, rodinu, přátele a příležitosti. Někteří lidé byli vychováni tak, že pokud odmítnou toho druhého, znamená to, že ho upřímně nemilují.

Desatero asertivního chování

1. Máte právo sami posuzovat své chování, myšlenky, emoce a nést za ně a za jejich důsledky odpovědnost. Nepodřizovat se názoru ostatních.
2. Máte právo nenabízet žádné výmluvy či omluvy ospravedlňující vaše chování. Není potřeba se stále za vše omlouvat a vysvětlovat. Není důležité, co si lidé okolo pomyslí. Je věcí volby, komu vysvětlení poskytnete.
3. Máte právo sami posoudit, zda a nakolik jste odpovědní za problémy druhých lidí. Neberte na sebe zodpovědnost za prožívání druhých.
4. Máte právo změnit svůj názor. Máte právo na změnu.
5. Máte právo dělat chyby a být za ně odpovědní. Chybami se člověk učí.
6. Máte právo říci: „Já nevím.“ Nevědět neznamená být hloupý.
7. Máte právo být nezávislí na dobré vůli ostatních.
8. Máte právo dělat nelogická rozhodnutí. Za to, co uděláte, jste odpovědní pouze vy sami.
9. Máte právo říci: „Já ti nerozumím.“
10. Máte právo říci: „Je mi to jedno.“

Proč je důležité říkat NE?

• Ve vztahu je důležité umět si vyříkat, co chceme, a naučit se i odmítat. Pomáhá to ke zdravému fungování vztahu.

• Když přebíráme práci za druhé a ustupujeme jim, paradoxně tím bráníme jejich vývoji. Potvrzujeme tak jejich neschopnost, a to i přesto, že to tak nevnímají oni ani my.

• Nenecháváme tak například svoje děti dospět.

Jak se naučit říkat NE?

• Nejdříve se musíme naučit říkat NE sami sobě.

• Poté postupně nastavovat hranice sobě i druhým.

• Vyrovnávat se s pocity viny a obavami, že ten druhý se na nás bude zlobit nebo že tím něco ztratíme.

• Začněte trénovat nejdříve tam, kde se to nedotýká vašich osobních vazeb. Může to být odmítání vyplnění dotazníku, vyslechnutí marketingových nabídek nebo nabídek finančních poradců, které vás nezajímají, ale bojíte se je odmítnout. Teprve poté můžete začít s lidmi v práci, přáteli a v neposlední řadě i v partnerství.

• Když neumíme říkat NE, odpojujeme se tak sami od sebe, od toho, co nás baví a co nám přináší energii. Přichází tak únava, vyčerpání a například i syndrom vyhoření.

• Naučte se asertivní desatero (najdete ho výše) a snažte se ho plnit.

• Pracujte na sebelásce, zvýšení své hodnoty a sebevědomí. Ten, kdo se má opravdu rád, ví, co chce, a umí se za sebe postavit. A když si myslí NE, tak říká NE.

Cvičení:

Procvičujte v případě, že vás někdo uráží a neumíte se bránit.

Napište si na papír pět až deset urážlivých invektiv, výčitek, obvinění. Potom je proberte jednu po druhé. Na každou vymyslete příslušné typy odpovědí. Vyberte si čtyři až šest typů odpovědí. Ty, které se vám líbí nejvíce. Uspořádejte si je v paměti tak, abyste si na každou z nich mohli rychle vzpomenout.

Cvičení:

Něco se vám nepodařilo. Rozhovor, vyjednávání, soupeření. Nestihli jste dostatečně pružně a rychle zareagovat. Stále můžete ze záležitosti hodně vytěžit. V budoucnosti na vás pravděpodobně čeká ten samý problém. Rozšiřte pole možných řešení budoucích problémů už teď.

Klidně se posaďte. Vzpomeňte si na danou záležitost. Naposledy prožijte pocit zklamání z toho, že se vám věc nepodařila. Potom zklamání vyprovoďte pohledem až za dveře. Představte si, jak se zabouchnou. A začnete tvořit.

Přehrajte si situaci, rozhovor, scénu ještě jednou. V kterém klíčovém momentu bylo třeba zareagovat jinak? Co jiného jste mohli říct, udělat? Jaký jiný postoj zaujmout? Jak by tuto situaci řešil někdo velmi bohatý (chudý, sebevědomý, nesmělý, talentovaný, nevypočitatelný)? Jak by ji řešil váš vzor ( Bill Gates, Madonna, T. G. Masaryk)? Pohrajte si s tím problémem. Vymyslete alespoň deset různých způsobů, jak jinak jste mohli zareagovat. Vizualizujte si každé zajímavé řešení do nejmenších podrobností. Vnímejme jasně obrazy, zvuky, pocity.

Když budete toto cvičení provozovat častěji, postupně si vybudujete v hlavě „kartotéku alternativních řešení“. Vizualizace je důležitá proto, abyste ke kartotéce měli přístup automaticky a podvědomě.

Šárka Vávrová