Mikroplasty našli už i v plodové vodě: Jak ochránit domácnost? Tady jsou zásadní rady

Mikroplasty se v posledních letech stávají stále více skloňovaným tématem moderní společnosti. Bohužel se ukazuje, že mikroplasty hrozí opravdu všude. Před pár lety byly nalezeny v placentě nebo je vědci objevili na nejhlubším místě planety v Mariánském příkopu. A nyní čeští vědci jako první na světě objevili mikroskopické částečky plastů v plodové vodě.

Pod pojmem „mikroplasty“ se skrývají malé částečky plastu, které jsou menší než 5 mm a mohou mít i pouhou desetinu nanometru. Některé částečky je tedy možné spatřit i pouhým okem. Vědecké studie, které se zaměřovaly na přítomnost těchto mikroskopických částí v pitné vodě, ukazují jediné – voda, která dnes teče z kohoutku, obsahuje v drtivé většině také mikroplasty.

Mikroplasty ve vodě, kterou každý den pijeme

University of Minesota School of Public Health v roce 2017 odebrala vzorky pitné vody z 12 měst na pěti různých kontinentech. Celkem 72 % vzorků pocházejících z Evropy obsahovalo mikročástice plastů, a to v množství průměrně 3,8 plastových mikrovláken o velikosti 2,5 mikrometru až zhruba 1 milimetr na litr vody.

Podobnou studii provedl na přelomu let 2017 a 2018 Ústav pro hydrodynamiku Akademie věd ČR, který ve třech různých dnech zkoumal přítomnost plastových mikročástic v pitné vodě ze tří různých úpraven vody na našem území.

Výsledky byly podobné. Analýzy pomocí zdokonalené metodiky pak byly schopné odhalit částice mikroplastů již od velikosti 0,2 nanometru. V 1 litru pitné vody vědci našli ve všech zkoumaných vzorcích koncentrace plastových částic ve stovkách, u neupravené surové vodě pak v řádu tisíců částic na litr.

Vědci před pár lety mikroplasty nepovažovali za riziko

„I když tato studie zjistila v pitné vodě řádově více plastových částic než zmíněná studie University of Minesota (což lze vysvětlil dokonalejší metodikou, která zachytila širší spektrum částic), nepovažujeme tento jev za významný zdravotní problém, protože opravdu dosud neexistují žádné vážné indicie, že by tato expozice představovala pro člověka zdravotní riziko,“ tvrdil ještě v září 2018 MUDr. František Kožíšek, CSc., vedoucí Oddělení hygieny vody Státního zdravotního ústavu.

Paniku okolo mikroplastů se v uplynulých letech snažila uklidnit i Světová zdravotnická organizace (WHO). Ta se mikroplasty zabývala v roce 2019 v rozsáhlé studii. Na jejím konci se píše: „Hlavním uklidňujícím poselstvím pro spotřebitele pitné vody na celém světě je toto: Na základě této studie se domníváme, že riziko je nízké.“ WHO však také dodala že vliv mikroplastů na zdraví bude třeba dále detailně zkoumat. „Absence důkazů není důkazem absence škodlivosti,“ varovali WHO autoři kritiky její studie o mikroplastech.

Dnes už víme, že byť mikroplasty samy o sobě nemusí živým organismům škodit, mohou do nich na svém povrchu zanášet nejen bakterie, ale i toxické látky, které by se jinak do nich neměly šanci dostat. Spekuluje se rovněž o tom, zda a jaké důsledky by větší koncentrace mikroplastů v lidském střevě mohla mít na prostupnost střev.

Novější studie přinášejí znepokojivé náznaky

Sečteno a podtrženo – voda, kterou každý den všichni pijeme (ať už z vodovodu, nebo z PET lahví), je plná mikroskopických i třeba milimetrových částeček plastů, které se dostávají do našich těl. Jak moc jsme jimi zamořeni, ukazují studie, které je již nalezly v našich plicích, játrech, slezině i v ledvinách. Letos v létě vědci poprvé našli částice mikroplastů také v lidském srdci. Rychle postupující věda také ukazuje, že uklidňující závěry WHO dnes už neplatí.

Existují totiž například studie ukazující, že vdechování vláken mikroplastů poletujících ve vzduchu způsobuje u některých lidí zánětlivá onemocnění dýchacích cest. A další výzkumy prokázaly, že mikroplasty obsahující toxické látky jsou schopny uvolňovat je do těl ryb, čímž je přímo poškozují. Další studie z roku 2020 u myší zjistila, že přítomnost mikroplastů v organismu může negativně ovlivňovat rozmnožování. Dnes už se proto vědci bez nadsázky na plasty dívají jako na potenciální zdravotní riziko. Plasty by mohly stát za zdravotními problémy spojenými s mozkem, imunitou či výskytem těžkých kovů v lidském těle. Konkrétní vědecké důkazy pro tyto teze zatím ale chybí.

Jak do sebe můžeme dostávat méně mikroplastů?

Souboj s mikropalasty je obtížný, nicméně každý z nás může začít bojovat přímo ve své domácnosti.  Někteří vědci odhadují, že průměrný člověk zkonzumuje až 5 gramů plastů týdně, což je šokující údaj. Pokud jsou tyto studie správné, tak by takové množství odpovídalo hmotnosti obyčejné kreditní karty. Další studie odhaduje roční příjem u běžného člověka na 52 000 mikročástic plastů.

A dostupná data poměrně jasně ukazují, kde bychom se snahou bránit naše tělo před mikroplasty měli začít. Zatímco třeba v medu se dle webu Statista vyskytuje asi 0,1 částice mikroplastu na gram a v cukru 0,44 částice, balená voda v plastové láhvi obsahuje zhruba 94,37 částice mikroplastu na litr. O moc lépe na tom není ani pivo (32,27 částice mikroplastu na litr) a za pozornost stojí i pitná voda z kohoutku (4,24 částice na litr). Jak tedy začít riziko mikroplastů v domácnosti snižovat?

1. Žádné PET lahve

Všechny studie zkoumající poměr částic mikroplastů v balené a pitné vodě docházejí ke stejným výsledkům – balená voda v plastové láhvi obsahuje zpravidla násobně vyšší koncentrace mikroplastů než voda z kohoutku. Zároveň jde o jeden z největších zdrojů mikroplastů, s nimiž se každý den můžeme setkat. Pravděpodobně se do ní dostávají zejména ze samotných lahví či víček. Proto je vhodné konzumaci balené vody omezit na minimum.

2. Opakovaně použitelné obaly pro nakupování

Doktorka Sherri Mason, která je na Pensylvánské státní univerzitě expertkou na udržitelnost, poukazuje na další plastové obaly, se kterými přichází do styku potraviny. „Používejte opakovaně použitelné plátěné tašky či jiné způsoby přepravy potravin bez plastů. Také tradiční potraviny jako jogurty či másla se dají sehnat v obalech bez plastu, byť jsou často dražší. Vhodné je také přejít zcela na sypané čaje a vyhýbat se těm sáčkovým,“ uvedla expertka z americké univerzity.

3. Vhodný filtr na vodu

Chcete-li svůj příjem mikroplastů v rámci každodenního pitného režimu opravdu minimalizovat, je nasnadě zvážit investici do domácího filtru na vodu navrženého právě k tomu, aby efektivně odstraňoval mikroplasty. Existuje několik způsobů filtrace, nejvhodnější je ale tzv. membránová filtrace, tedy filtrování vody skrz membránu s póry menšími, než jsou nejmenší rozměry částic mikroplastů.

Je ale nutné si uvědomit, co výrobci slibují a jaká je skutečná míra ochrany. Hledáte-li skutečnou kvalitu, tak je dobré si uvědomit, že nepůjde o levnou záležitost. Filtrační membrány je nutné navíc po čase měnit. Čím větší je okolo tématu mikroplastů humbuk, tím více se na trhu vyskytuje podvodníků, kteří se snaží vystrašeným zákazníkům nabízet drahé, avšak málo funkční filtry. Je proto vhodné držet se osvědčených značek a před nákupem filtru se poradit s nezávislým odborníkem.

4. Plastové nádobí se dá nahradit

Chcete-li v boji proti mikroplastům doma pokročit ještě o krok dále, můžete se zaměřit na plastové nádoby. Doma máme všichni lahvičky na šampóny, bublinkovou fólii, plastové nádobí či květináče... Doktorka Sherri Mason trefně upozorňuje, že každý drobný kousek mikroplastu, který se nachází v našem jídle, půdě, vzduchu či vodě, pochází z lidské výroby. Pokud se tedy snažíme používání plastů omezit, rychle nám dojde, že opravdu žijeme v době plastové. Plasty jsou totiž opravdu všude.