Čachtická paní: Pověsti o krvavé vražedkyni nelhaly
Byla pohledná, hnědooká, vzdělaná a měla prý slabost pro omlazující koupele v čerstvé krvi dívek, která měla znásobit její krásu, vyzmizíkovat vrásky a celkově vrátit energii, vitalitu a půvab. Co všechno předcházelo tomu, než se na její kruté praktiky přišlo?
Alžběta Báthoryová se narodila 7. srpna 1560, pocházela z rodu, kde extrémní povahy byly něčím jako rodinným prokletím. Jeden měl výbušnou povahu se sklonem k agresi, druhý ujížděl ve zvrhlých sexuálních praktikách, nebyla jim cizí sobeckost, namyšlenost a despotismus. Rovněž byli i poměrně majetní.
Svatbou to všechno začalo….
Sama Alžběta byla bystrá, učenlivá a sečtělá. A hned v 15 letech se stala vdanou paní, kdy za muže pojala Ference Nádasdyho, muže se silným politickým vlivem, který disponoval i značným bohatstvím. Také jejich svatba byla pompézní, na seznamu vážených hostů byl i sám habsburský císař a o mnohém také vypovídá fakt, že podle dostupných zdrojů svatba čítala cca 4600 lidí. Později Alžběta porodila celkem pět dětí.
Se jménem šlechtičny se pojí především Čachtický hrad, který se Alžbětě stal nejen domovem, ale zároveň i zrůdným místem činu nespočtu vražd (přesná čísla však dodnes nevíme, někdo mluví o 20, jiný o 600, ostatní dokonce o 2000 obětí). Ferenc si se svou ženou více než dobře rozuměl, oba totiž byli ze stejného „těsta“ a ve vražedném běsnění ji nejenom podporoval a kryl, ale dokonce jí i radil. Jeho rady byly údajně sadistické, bolestivé a líčení jejich provádění nahánělo všem hrůzu.
fo
Foto: fredfred.com
Hrůzné činy v podzemí
„Čachtické paní“ nahrávalo do noty také neklidné válečné období, které panovalo napříč celými Uhrami. Země byla sužována bitvami, nekončícími válkami, které byly korunovány smrtí, bolestí, smutkem a pocity beznaděje. Jakoby toho kolem nebylo málo, tak i Alžběta přispěla svou porcí krutosti. Napříč celými Uhrami disponovala několika sídly, na kterých pravidelně střídavě pobývala. Její pomocníci chytali, lákali a vábili mladé ženy, nejdříve často pod záminkou práce služebné. To ale později, kdy se její vražedné hry staly veřejnými, nebylo možné, a ženy se měly víc na pozoru. Ani to jim bohužel nezaručovalo šanci na přežití.
Foto: terrortrove.com
Pomalá smrt
Své činy měla Alžběta opravdu bezchybně promyšlené. Nechala dívky zatáhnout do podzemí svých sídel, kde postupně čekaly na smrt. Ale než na ně přišla řada, musely si mnohé vytrpět. Smrt nebyla rychlá proto, aby oběti trpěly. Z alžbětiných pomocníků je známý především Ficek, Ilona Ló, Dorota Szentésová a Katarina Benecká – všichni později našli své místo na hranici, kde byli upáleni.
Praktiky vedoucí ke smrti byly různé – máchání v ledové vodě, polévání voskem, řezné a bodné rány až po vykrvácení. Těla pak byla často pohozena v lesích, zakopána nebo spálena.
I když se o Alžbětě vědělo, nikdo s tím dlouhou dobu nic nedělal. Po čase ale i na ni přišla řada. Sice nebyla popravena, ale její hrad se jí stal vězením až do její smrti. Zemřela ve věku 54 let.
Foto: profimedia.cz
O Čachtické paní bylo natočeno a napsáno několik filmů a knih. Dodnes dokonce můžete navštívit ruiny jejího hradu na Slovensku.
-lz-