Jak vypadaly milostné dopisy slavných mužů? Beethoven psal zadané ženě
Dnes datlujeme na stránkách sociálních sítí, na nichž prožíváme svoje přátelství, lásky i rozchody... Dřív by to bez dopisů nešlo. Jeden z nejgeniálnějších hudebních skladatelů Ludwig van Beethoven vyjádřil podobné pocity a myšlenky v dopise, v němž svou vyvolenou oslovuje "Nesmrtelná milá"...
Už od jedenácti let se Ludwig van Beethoven mohl hudbou živit. Jeho talent a věhlas mu dopomohly k tomu, že se stal prvním "nezávislým" hudebním skladatelem vůbec. Zatímco jeho předchůdci byli vždy závislí na dvoře či církvi, on sázel na finanční dobročinnost patronů. A nejspíše do této společnosti patřila i jeho "Nesmrtelná milá", která zůstala dodnes anonymní.
"Ano, rozhodl jsem se odjet za hranice, dokud se Ti nebudu smět vrhnout do náruče a říci, že jsem našel svůj skutečný domov, dokud ztracen v Tvém náručí nebudu moci nechat svou duši plout v království požehnaných duší – běda, musí to tak být – Ty se uklidníš, tím spíš, že budeš vědět, že jsem Ti věrný, že žádná jiná žena nebude mít mé srdce – nikdy-nikdy-nikdy..." píše své milé Beethoven.
Přestože je milostný dopis datován 7. června, rok chybí. Historikové se domnívají, že byl napsán mezi lety 1811 a 1812. Nikdy nebyl odeslán. Vypadá to, že Beethovenova láska měla spoustu vykřičníků. V dalších podobných dopisech adresovaných "Nesmrtelné milé" se ukazuje, že jejich láska, pokud nebyla úplně platonická, byla utajená. Podle popisů v ostatních dopisech měl Beethoven slabost pro mladá krásná děvčata, svou milou v citovaném dopisu prosí o to, aby jejich vztah byl "stálý a pravidelný".
Tehdy jednačtyřicetiletý Beethoven poukazuje na velký věkový rozdíl, nemluvě o tom, že v té době už byl dvanáct let hluchý. Hluchota ho ponořila do společenské izolace, proto je pro historiky vzrušující pátrat po totožnosti krásné neznámé. Přestože měl Beethoven tři více či méně oficiální přítelkyně, nikdy se neoženil. Jméno jeho "Nesmrtelně milé" mezi nimi však nenajdete.
Kdo byla Beethovenova krásná neznámá?
Společenský život, který byl pro hudebního skladatele nutný, mu však mohl nabídnout i vztah s ženami, které ne vždy musely být společensky vhodné. A tady se ukazuje zábavnost historické práce, která se postupně stává detektivní. Beethoven se v dopise zmiňuje o tom, že jeho přítelkyně odjela do města s názvem K. – v té době sklízelo svou společenskou popularitu lázeňské město Karlovy Vary.
Z tehdejších policejních záznamů se zjistilo, že Beethovenovou utajenou láskou mohla být Dorothea Ertmann, mladičká a krásná baronka, které Beethoven dával hodiny klavíru. Dorothea se stala významnou interpretkou jeho sonát. V té době však byla v Karlových Varech i "nejkrásnější žena Vídně" kněžna Moritz-Liechtenstein i nejpravděpodobnější kandidátka Antonie Birkenstock. Mladá Antonie se v osmnácti provdala za obchodníka. Rodina se s Beethovenem úzce přátelila. Manžel Antonie slavnému hudebnímu skladateli půjčil finanční částku, kterou nechtěl vrátit. Beethoven Antonii dokonce věnoval svůj cyklus Diabelliho variace...
Ať už byla jeho múzou kterákoliv, Beethoven se nikdy neoženil. V ženách hledal inspiraci, krásu a inteligenci. Objekty jeho touhy pro něj měly být hlavně nedotknutelné. A to se mu pravděpodobně s "Nesmrtelnou milou" podařilo.
Zdroj: Nejkrásnější milostné dopisy – Ronald Tamplin