Olga Scheinpflugová na svatbu s Čapkem čekala 15 let. Tchyně ji donutila jít na potrat
Spisovatelka a jediná manželka slavného spisovatele Karla Čapka Olga Scheinpflugová byla sice navenek velmi nadanou a úspěšnou herečkou, avšak její soukromí poznamenala zakázaná láska. Rodina Karla Čapka totiž dlouhé roky jejich sňatek odmítala. Když Olga s Karlem otěhotněla, začaly další problémy.
S hraním začala již v 15 letech
Olga Scheinpflugová sice doma tatínka, spisovatele Karla Scheinpfluga, musela poslouchat a dle jeho přání chodit od malička na hodiny těsnopisu, němčiny i francouzštiny. Přesto jej nakonec přemluvila, aby jí dovolil zamířit místo dalších studií na gymnáziu raději za herectvím do Prahy.
Svou hereckou kariéru tak zahájila už ve svých 15 letech. Měla zároveň štěstí, neboť si ji na začátku kariéry „pod svá křídla“ vzala tehdejší hvězda Marie Hübnerová, která hrála ve sboru Národního divadla. Ta během své kariéry učila celou řadu později úspěšných divadelních i prvních filmových hereček.
Osud Lídy Baarové, která Scheinpflugovou po zásahu nacistů nahradila v Národním divadle, se dočkal i filmového zpracování:
V 18 letech dostala Scheinpflugová angažmá ve Švandově divadle, kde začala velmi brzy dostávat i větší role. A už o dva roky později se poprvé setkala s Karlem Čapkem. Ten na ni dle její autobiografie počkal před divadlem a nabídl jí roli ve své hře Loupežník. Olga souhlasila a během spolupráce zjistili, že je mezi nimi něco víc.
„Byla jsem prudká a vášnivá ve svých vznětech a reakcích. On zase rozvážný, zušlechtěný vzdělaností a svědomitostí myslitele,“ napsala posléze ve svých pamětech Byla jsem na světě.
Čapkovi Olgu nikdy zcela nepřijali
Láskyplný vztah talentované herečky a o 12 let staršího intelektuálního spisovatele a dramatika však brzy dostal krutou ránu. U Čapků doma totiž z nové známosti syna nebyli vůbec nadšení. Zejména Čapkova „matinka“ Božena Čapková živelnou Olgu ihned jako synovu partnerku odmítla s tím, že mladá herečka je do významné rodiny lékaře zkrátka „málo“.
Zde však Olga měla poprvé prokázat svou neuvěřitelnou tvrdohlavost a odhodlání stát si za svým. I když sňatek nebyl nikdy posvěcen, pár se spolu stále stýkal. Byť byl vztah pravděpodobně plný rozčarování, zklamání, a dokonce i rozchodů. Těm se nelze divit. Čapkova matka Olgu po nečekaném otěhotnění donutila jít na potrat a ani Karel s tím nic nesvedl.
Podobné články
Nakonec se vzali až v roce 1935, 15 let od svého seznámení a po smrti „matinky“. I tak srpnový sňatek na vinohradské radnici utajili i před svými příbuznými. V roce 1938 donutily Čapka horšící se politické okolnosti zvážit emigraci, k níž však nakonec i díky Olze nedošlo.
Na konci roku, po třech a půl letech vytouženého sňatku, Karel Čapek na Boží hod zemřel na zápal plic. Olga si později v životě našla další partnery, ale už nikdy se znovu nevdala. „Jakou měl Čapek ženu nevím, ale vdovu má dobrou,“ říkala se svým důvtipem.
Nacistická perzekuce
Během druhé světové války Olga Scheinpflugová naplno pocítila nátlak nových okupantů. Karel Čapek byl symbolem prvorepublikového „Hradu“ a jeho liberální postoje mu už za života vytvořily četný okruh nepřátel. Během protektorátu si tak Olga musela zvyknout na nekončící výslechy i prohlídky ze strany gestapa.
Ve své autobiografii popsala, že „gestapáci“ byli přesvědčeni, že někde ukrývá dopis, který Edvard Beneš napsal Karlu Čapkovi z exilu. V roce 1940 ji nacistická perzekuce dostala z Národního divadla, kde ji nahradila Lída Baarová. Omezena byla i ve své spisovatelské činnosti. Opět však dokázala svou tvrdohlavost, stáhla se z veřejného života a nelehké období dokázala zvládnout.
Druhý partner a symbolická poslední role
Po válce se mohla vrátit zpět do souboru Národního divadla, kde zůstala až do své smrti a připsala si celkem více než 130 rolí. Jejím novým partnerem se stal JUDr. František Krčma, jemuž zřejmě vděčíme za to, že autobiografie Olgy spatřila světlo světa – po jejím úmrtí se snažil vydat všechny její spisy.
První významnou filmovou roli získala Scheipflugová až v roce 1966 v seriálu Eliška a její rod. To už se však potýkala s onemocněním srdce, které ji postupně hraní stále více znesnadňovalo. Její úplně poslední divadelní hrou byla Matka, symbolicky z pera její dlouholeté lásky Karla Čapka. Při jednom z představení o Velikonocích 1968 dostala přímo na jevišti infarkt, po kterém o dva dny později, 13. dubna 1968 v odpoledních hodinách ve věku 65 let v nemocnici zemřela.