Praha jako nádherná filmová herečka
Že mohou točit v krásných kulisách starobylé Prahy, považovali čeští filmaři vždy za samozřejmost. Pro zahraniční štáby se ale stala v 90. letech zjevením. Uchváceny Prahou, nízkými cenami a zároveň vysokou kvalitou práce místních filmových profesí, nahrnuly se do České republiky světové produkce.
A z naší stověžaté matky měst se stala superstar! Ačkoliv se Praha jako filmová kulisa objevila v několika zahraničních filmech i před rokem 1989, na svůj průlom do současného světového filmu v té době ještě čekala. V první polovině 80. let zavítala do Prahy například Barbra Streissand, která tu natočila část svého oskarového muzikálu Yetnl, ale jinak se jednalo vždy o filmy tak či onak spojené s Českou republikou.
Miloš Forman použil pražská zákoutí do svého Amadea. V roce 1988 zde nasnímal americký režisér Philip Kaufman film Nesnesitelná lehkost bytí podle románu Milana Kundery, ukázal drsnou nádheru Prahy a udělal městu obrovskou reklamu. Následoval rok 1991 a režisér Steven Soderbergh tu natočil film Kafka s Jeremy Ironsem v hlavní roli. Snímek sice nesklidil zrovna skvělé kritiky, ale křivolaké uličky staré Prahy nasnímané v kontrastech světla a tmy vypadaly mysticky.
Tom Cruise na Karlově mostě
Po sametové revoluci se Praha postupně stala eldorádem zahraničních filmařů. Hlavně americké štáby si v Praze podávaly dveře, točily se tu desítky filmů. Někdy celé, jindy jen jejich části. Za války nebombardovaná a nezničená Praha, kterou zakonzervovalo 40 let komunismu, měla obrovské kouzlo. Ať už kamera namířila kamkoliv, byl tu zajímavý záběr. Navíc se v 90. letech dalo v Čechách točit neuvěřitelně levně, Barrandovské ateliéry nebyly nejmodernější, ale v podstatě dobře vybavené a funkční. A ještě k tomu tu byla k mání téměř za hubičku obrovská plejáda profíků z nejrůznějších filmových profesí, odchovaných vyhlášenou FAMU nebo vytrénovaných na Barrandově.
Kde můžete zahlédnout Prahu? Duna (2000), Spy Game (2001), Hartova válka (2002), Hellboy (2004), Edit Piaf (2007) nebo třeba v seriálech Borgiové (2010) či Pohřešovaný (2011)
Velkou roli si Praha zahrála v Mission: Impossible (1996). Tom Cruise jako agent obviněný ze zrady se proháněl po Karlově mostě a na Kampě. Národní muzeum coby Americká ambasáda vypadalo úchvatně, ve filmu se objeví třeba i Grandhotel Europa na Václavském náměstí. Hradčanské náměstí a zámeček v Tróji si zahrály v amerických Bídnících (1998). Staroměstské náměstí a pražské mosty zase vytvořily skvělou kulisu filmu akčnímu thrilleru xXx (2002) s Vinem Dieselem. V pražských barrandovských ateliérech a dalších lokacích po Česku se natáčela i první bondovka s Danielem Craigem, Casino Royale (2006).
Tvůrcům komiksového Hellboye se Praha zalíbila.
Sexy Angelina v Bubenči
Ukázalo se, že Praha je velmi univerzální město a sloužit může jak snímkům historickým, současným i akčním. Mezi ty poslední patří například i upírský akční thriller Blade 2 (2002) a nebo kriminální thriller Wanted (2008). Angelina Jolie si v něm zahrála pěkně ostrou holku, která pracuje jako nájemný zabiják. Když se v Praze točil tento film, bylo v podstatě celé město vzhůru nohama. Bulvární novináři snad i spali v pražské Bubenči před vilou, kterou si Brad a Angelina během natáčení pronajímali. Čeští paparazzi za dvojicí šmejdili všude, noviny byly plné zpráv o tom, kde obě hvězdy večeřely.
Praha v přestrojení
Ne vždy „hraje“ naše metropole sama sebe. Občas se ve filmech objeví dobře známá pražská lokace v roli jiného evropského města:
- v dobrodružné komedii EuroTrip (2004) je pražské Hlavní nádraží vydáváno za nádraží v Paříži
- několik pražských scenérií zastupuje v Iluzionistovi (2006) rakouskou Vídeň
- Matt Damon se ve filmu Agent bez minulosti (2002) prohání po pražských ulicích, které ovšem představují ulice Curychu
V Praze se natáčelo i akční sci-fi o "upírobijci" Blade. Zdroj: Warner Bros.
Proč skončily zlaté časy?
Zahraniční štáby po roce 2000 začaly pomalu Prahu a Českou republiku opouštět a vyhledávat pro výrobu svých filmů nová levnější města. Částečně je na vině růst cen, částečně zastavení státních dotací, na které byly dříve zahraniční produkce do Čech lákány. A tak filmaři postupně vyměnili Prahu za maďarskou Budapešť nebo studia v Rumunsku.