Kůstku a spol. ohrožuje epidemie. Jaká nemoc děsila lidi po 1. světové válce?
Kůstka a její blízcí čelí nebezpečí. Na skládce je objevena infekční mrtvola. Hrozí pandemie! Než zjistíte, jak se oblíbení hrdinové v úterý ve 20.15 s touto skutečností popasují, přečtěte si o nemoci, která světem otřásla v letech 1918 až 1910. Byla jí španělská chřipka.
Virus přenesli ptáci
Vědci míní, že virus chřipky pocházel z ptačí říše. První série onemocnění způsobených virem španělské chřipky se pravděpodobně objevovaly už za války. V letech 1916 a 1917 totiž propukly epidemie hnisavých bronchitid ve francouzském i britském válečném lazaretu, kdy zemřela zhruba polovina nakažených vojáků. V plné síle však nemoc udeřila až v průběhu demobilizace vojsk v posledním válečném roce – nejhůř na podzim 1918 – kdy se rozšířila i mezi civilní obyvatelstvo. Důsledky byly fatální.
Ohrožení hlavně mladí
Již brzy se totiž ukázalo, že tento typ chřipky má nevyzpytatelný a nebezpečný průběh a paradoxně ohrožuje především mladé lidi se silnější imunitou. Obvykle se totiž virus chřipky usazuje na sliznicích dýchacích cest, nejčastěji v krku, tentokrát však byl schopen uhnízdit se a množit i v plicích, což věděli i soudobí lékaři. Způsobil tak prudké zápaly, s nimiž si imunita nevěděla rady, a v těle nakažených probíhal chaos.
I oscarový snímek Pokání ukázal hrůzu lidských nemocí během 1. světové války. Foto: archiv Prima
Nebezpečná kombinace
Další poznatky po letech přinesl rozvoj genetiky. Nedávno se totiž americkým virologům podařilo identifikovat kombinaci tří genů, které viru umožnily, aby se množil právě v plicích. Vědci přitom získali vzorky španělské chřipky z tkání obětí, které byly uchovány v patologickém ústavu amerických ozbrojených sil. Nové poznatky přitom mají pomoci jak ve vývoji protivirových léčiv, tak i při lepším poznání nově se vyskytujících virů. Stručně řečeno – vědci tak mají větší šanci zjistit, zda je určitý virus smrtící povahy.
Miliony mrtvých
Konečné počty obětí španělské chřipky jsou hrozivé. Zatímco bojiště první světové války si vyžádaly deset milionů mrtvých, španělská chřipka měla čtyřnásobek obětí. Mezi ty, kteří jí podlehli, patří třeba i malíři Gustav Klimt, Egon Schiele, Bohumil Kubišta či básník Guilliaume Apollinaire.
Jaká choroba ohrožuje (nejen) Jeffersonův institut, v němž pracují hlavní hrdinové Sběratelů kostí? Uvidíte v úterý od 20.15 na Prima love.
nov