První příznaky Alzheimera můžete poznat podle očí. Jsou bránou do mozku, ukázala studie
Včasné odhalení nemoci může pomoci ke zpomalení a zmírnění jejich příznaků. Vědci přišli na to, že rané stádium Alzheimerovy choroby lze rozpoznat také podle očí. Jak?
Říká se, že oči jsou bránou do naší duše. Podle nejnovějších výsledků nejenom do duše, ale také do našeho zdraví. Je to právě pohled, který nám toho o našem vnitřním rozpoložení dokáže leccos povědět. Pokud se zaměříme na signály našeho těla, dokážeme včas odhalit první příznaky nejrůznějších zdravotních problémů, a v případě očí se jedná například o již zmiňovanou Alzheimerovu chorobu.
Čtěte také: Hrozí vám v budoucnu Alzheimer? Odhalí to velmi jednoduchý test
Tato zrádná nemoc má často velice pomalý průběh, ale její včasné odhalení může lidem pomoci. Pokud totiž upraví svůj životní styl, má to pozitivní vliv na zpomalení příznaků. Správná životospráva a dodržování určitých pravidel pak pomáhají kontrolovat rizikové faktory jako jsou vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a cukrovka. Alzheimerova choroba ovlivňuje naši paměť a chování.
Oči jsou bránou do našeho mozku
Oči jsou pro nás nepostradatelnou součástí života, díky které rozpoznáváme okolní svět. Odborníci pomocí nich mohou rozpoznávat to, co se odehrává v našem těle. „Oko je oknem do našeho mozku,“ prozradila pro CNN oční lékařka Christine Greer. „Pokud se například podíváme do zadní části oka, směrem k optickému nervu a sítnici, můžeme vidět přímo do nervového systému,“ vysvětlila pozoruhodnou spojitost doktorka.
Výzkumy se zaměřovaly na to, jak může oko pomoci při diagnostikování Alzheimerovy choroby. „Tato choroba začíná v mozku desítky let před prvními příznaky ztráty paměti,“ vysvětlil pro CNN neurolog Richard Isaacson.
Mohlo by vás zajímat: Po desetiletích je tu průlom v léčbě Alzheimerovy choroby. Lék však přináší i rizika
Největší studie svého druhu
Studie zkoumala darovanou tkáň ze sítnice a mozku 86 různých lidí, kteří vykazovali různý stupeň mentálního úpadku. Podle autorů jde o největší skupinu vzorků sítnice, která kdy byla zkoumána. „Naše studie je první, která poskytuje hloubkové analýzy proteinových profilů a toho, jak působí molekulární, buněčné a strukturální účinky Alzheimerovy choroby na lidskou sítnici a jak to koresponduje se změnami v mozku a kognitivních funkcí,“ uvedla losangeleská profesorka neurologie Maya Koronyo-Hamaoui ve svém prohlášení.
Čtěte také: Mladých pacientů s Alzheimerem děsivě přibývá. Devatenáctiletý pacient je pro lékaře záhadou
Ukázalo se, že změny na sítnici korelovaly se změnami v určitých částech mozku, které jsou zodpovědné za naši paměť, navigaci a vnímání času. Výzkumníci ve své studii porovnávali vzorky od dárců s normálními kognitivními funkcemi, dárců s mírnou kognitivní poruchou a dárci s Alzheimerovou chorobou v pozdějším stádiu.
Studie publikovaná v časopise Acta Neuropathologica nakonec přišla se zjištěním, že tkáňová atrofie a zánět v buňkách na kraji sítnice nejvíce predikovaly změnu kognitivního stavu. Kognitivní funkce jsou jednou z hlavních oblastí lidské psychiky, pomocí kterých člověk vnímá svět kolem sebe, jedná, reaguje a zvládá různé úkoly. „Tato zjištění mohou vést k vývoji zobrazovacích technik, které nám umožní diagnostikovat Alzheimerovu chorobu dříve a přesněji a sledovat její průběh neinvazivně pohledem do oka,“ sdělil Isaacson na závěr.
Podívejte se také na reportáž o muži, který po covidu přišel o zrak: