Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
Reklama

Vyvracíme mýty o zdraví: Podle čeho si Alzheimer vybírá své oběti?

Alzheimerova choroba dnes patří k největším zdravotním problémům lidstva. Na světě jí trpí 35 milionů (u nás 140 000) lidí. A bude hůř. Podle asociace Alzheimer’s Disease International se má do roku 2050 počet nemocných ztrojnásobit! Nejvíce v zemích, kde je vysoká hranice dožití. I proto nezaškodí vyvrátit pár mýtů, které o této nemoci mezi lidmi kolují.
Vydáno: 16.04.2019
Vyvracíme mýty o zdraví: Podle čeho si Alzheimer vybírá své oběti?
Autor: iStock Vyvracíme mýty o zdraví: Podle čeho si Alzheimer vybírá své oběti?
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Mýtus č. 1 – jde výlučně o nemoc stáří

Je fakt, že až 58 % postižených je ve věku nad 80 let, ale není to rozhodně pravidlo. Alzheimer může postihnout už třicátníky! Ve středním věku hrozí ještě častěji. Proč tak enormě brzy, se neví. Odborníci se shodují, že určitý vliv má genetická dispozice podpořená extrémní stresovou zátěží, depresemi, psychickými potížemi. U žen může jít o neočekávané důsledky menopauzy. Mezinárodní tým vědců nedávno potvrdil skutečnost, které se řada z nich obávala již delší dobu. Nemoc je ve velmi vzácných případech přenosná na zdravého člověka, například když je odebrán z mrtvého těla hormon a použit pro živého pacienta. Nicméně pravá příčina, i to, proč se objevila tak masivně až v minulém století (i když ji německý lékař Alois Alzheimer popsal už v roce 1906), je neznámé.

Mýtus č. 2 – lidem se zdravou životosprávou nehrozí

Bohužel ano. U Alzheimerovy choroby aktivní životní styl, zdravá a vyvážená strava, abstinence či nekuřáctví nemají až takový význam jako u jiných civilizačních nemocí. Sice se zjistilo, že udržování nízké hladiny cholesterolu, krevního cukru a další prospěšné zdravotní zvyklosti mohou riziko redukovat, ale spíš jen mírně. Stejně tak nehraje roli životní prostředí, podnebí. Pokud jde o možnost obrany, je hodně nízká. Nemoc může vzniknout až o dvacet let dřív, než dojde k viditelnému snížení rozumových schopností! Výzkumné týmy svorně uvádějí, že až 65 % případů mají na svědomí faktory, které nelze žádným způsobem ani chováním ovlivnit či odvrátit.

Mýtus č. 3 – jde o dědičnou nemoc související s demencí

Přestože genetické předpoklady mohou hrát určitou roli, pouze sedm až osm procent případů je prokazatelně dědičných. Často se Alzheimerova choroba označuje jen jako jeden z projevů demence, což je velmi nepřesné. I když je fakt, že z ní tvoří až 70 procent případů, stále zbývá 30 % těch, u kterých nebyla nikdy diagnostikována, přesto se u nich projevují stejné následky – časté výpadky paměti, problémy se slovní zásobou, vyjadřováním a celkovou komunikací, zhoršené vnímání okolí, koncentrace a uvažování, orientace v prostoru.

Mýtus č. 4 – hliník zvyšuje riziko nemoci

Tato nepodložená teorie vznikla v sedmdesátých letech minulého století a stále se, bohužel, najdou ti, co jí věří. Některé studie tehdy totiž tvrdily, že se v mozku lidí s Alzheimerem při pitvě nalezly vyšší hladiny hliníku. Ihned se jako reakce dostaly na černou listinu hrnce, pánve, plechovky na nápoje a další výrobky z tohoto materiálu. Od té doby byla provedena dlouhá řada výzkumů a žádný z nich neprokázal, že by kontakt s hliníkem měl být nějak nebezpečný. Šlo tehdy buď o ojedinělé případy nebo spíš o špatně provedený rozbor. Podobná panika vznikla kolem umělých sladidel a hlavně aspartamu – jakožto toho nejrozšířenějšího. Opět následovalo bedlivé zkoumání, které nic z toho z nepotvrdilo.

Mýtus č. 5 – na Alzheimerovu chorobu se neumírá

Umírá, jen hodně pomalu. Tak se často stane, že pacienta dostihne dřív jiná nemoc, související se stářím. Je fakt, že i když postupně ničí čím dál víc mozek, až z něj je v podstatě jen prázdná nádoba, ten, kdo má dobrou fyzickou kondici, může žít nebo spíš přežívat léta. Trápení cítí hlavně jeho blízcí. Problém je, že nemoc začíná nenápadně, postupným zhoršování krátkodobé paměti. Přidají se problémy s prováděním denních úkonů, které člověk dřív zvládal. Varovný signál je časová a místní dezorientace, zhoršování úsudku, kolísání nálad, změny v chování – člověk je nedůvěřivý, podezíravý, někdy útočný, jindy zmatený, ustrašený, a to bez zjevné příčiny. Tam se musí rychle jednat. Včasná diagnostika a zahájení léčby mohou zhoršování stavu zpomalit – někdy dost výrazně, i na 6 až 10 let. Každá chvíle, kdy nemocný může být v domácí péči, je pro něj nesmírně cenná.

Mýtus č. 6 – Nemoci se dá předejít učením

Ne. Zatím neexistuje žádný opravdu účinný způsob, jak Alzheimerově chorobě předejít. Lze možná mírně redukovat riziko tělesnou aktivitou, zatěžováním mozkových buněk. Nicméně tím jejímu vzniku nezabráníme. Nikdo neví, jestli když se například v šedesáti začneme učit cizí jazyk, už v sobě nemáme faktory, které tuto nemoc způsobují. Určitě neuškodí vyhýbat se stresu, chodit na pravidelnou kontrolu krevního tlaku a cukru, sledovat hladinu cholesterolu, účastnit se sociálních aktivit, vést společenský život. Nebezpečné může být vážnější zranění hlavy, kardiovaskulární onemocnění, diabetes typu 2. Z doplňků stravy má nejlepší výsledky ginkgo biloba. Ta může pozitivně ovlivnit velmi časná stadia nemoci, ale spoléhat na to nelze.

Mýtus č. 7 – Alzheimerovou chorobou trpí nejvíc muži s vyšším IQ

Oboje špatně. Podle statistik ženy onemocní mnohem častěji! Roli mohou hrát hormony i to, že se dožívají obvykle vyššího věku. Klíčový ukazatel je úbytek acetylcholinu, látky potřebné pro vedení nervových vzruchů. Buňky ztrácejí schopnost výměny informací, to vede k velkému narušení mozkových funkcí. Důvodem může být i shluk betaamyloidu, jinak běžné bílkoviny. Proti nemoci je odolnější často zatěžovaný mozek, takže u osob s nižším vzděláním je výskyt naopak častější. Pověra možná vznikla proto, že u inteligentních lidí probíhá rozvrat osobnosti rychleji, zákeřněji a důsledky jsou na nich mnohem víc patrné. Nejvíc ohroženi vůbec jsou boxeři. I přes nošení přileb totiž bývají časté údery do hlavy vražedné.

Mýtus č. 8 – nemoc se nedá léčit

Dá. Jen ne vyléčit. Přípravky, které průběh nemoci umí zpomalit, jsou na předpis a pojišťovna je plně či částečně hradí. Jde o tzv. kognitiva, látky zlepšující vnímání, pozornost, koncentraci, rychlost myšlení, učení, paměť. Dále inhibitory acetylcholinesteráz (látky zlepšující mozkové funkce), užívá se i lék memantin. Dále nootropika podporující duševní funkce zlepšením, prokrvením a přísunem živin do centrální nervové soustavy. Jejich význam je preventivní či podpůrný, často mají přírodní původ, jako jsou již zmíněná Ginkgo biloba, Ženšen pravý (Panax ginseng), dále piracetam, existuje i řada dalších. Přestože jsou tyto přípravky volně prodejné, je i jejich užívání třeba konzultovat s lékařem. Vhodnější je kupovat jen registrováné Státním ústavem pro kontrolu léčiv, ne doplňky stravy, které nemají garantovaný obsah léčivé látky ani prokázanou účinnost.

Jan Janula

Článek je zařazen v: Alzheimer, paměť, demence, Alzheimerova choroba, ginkgo biloba, ženšen, IQ, stáří
Reklama