Chlubíte se často fotkami svých dětí na Facebooku? Pozor na depresi!
Facebook může být velký kámoš, ale taky může člověku (a zejména čerstvé mámě) nepozorovaně přerůst přes hlavu a stát se mylnou realitou, která ho již nebude spojovat s přáteli, ale stresovat a v koutku duše štvát.
Ani já jsem nebyla jiná než spousta dalších novopečených maminek sdílejících blažené momenty svého mateřství na interetu. Radostí celá bez sebe jsem oznámila své těhotenství na Facebooku. Přátele a rodinu jsem pravidelně informovala o svém rostoucím bříšku a samozřejmě, jakmile přišla má nová edice na svět, musela jsem ji na Facebooku hned představit.
Přišlo mi zcela samozřejmé, že moje míra nadšení a bezbřehé adorace toho tvorečka by měla být vlastní všem ostatním a nechápala jsem, když nebyla. Jenom 29 lajků a 4 komenty?! A kdo mi to vlastně neolajkoval? Majda ani Péťa? No to je jasný. Závidí mi. Závidí mi, že moje dítě je mnohem krásnější než ty jejich...
Vůbec mi nepřišlo na mysl, že můj zdravý úsudek by mohl být poznamenán vyšponovanými mateřskými hormony. Že Majda a Péťa možná v tu dobu jen nebyly na Facebooku. Nebo že ta fotka nemusí prostě ve všech vzbuzovat stejně silné emoce jako ve mě.
A pak jsem objevila studii na jednom americkém webu a zjistila, že nejsem zdaleka jediná máma, která se svým dítětem žije na Facebooku a potýká se kvůli tomu se značnou citovou nevyrovnaností.
Virtuální bublina versus život
V titulku se psalo, že ženy, které své děti pravidelně a často prezentují na sociálních sítích, trpí depresí mnohem častěji než ty, které tak nečiní. Zbystřila jsem.
Vědci v Ohiu podrobili zkoumání vzorek 127 matek a přišli na zajímavé věci. Třeba na to, že Facebook je místem, které „nepřeje duševní pohodě“ novopečených maminek a že ženám, které mají potřebu být těmi nejdokonalejšími mámami pod sluncem, dává pocit nedostatečnosti. To byl shodou okolností další problém, který mi můj život na síti přinášel. Kromě potřeby neustálého obdivu mého virtuálního okolí (jehož absence mi způsobovala čím dál horší výkyvy nálad) jsem se stresovala pokaždé, když na mě na Facebooku vyskočila reklama na další stoprocentně přírodní hypoalergické výrobky. Nemohla jsem si je totiž většinou dovolit, a tak jsem ve 2 ráno vyšilovala z toho, jestli zadek mého miminka nerudne pod plenami plnými ropných chemikálií. To už musel zasahovat můj manžel a trochu mě krotit.
Podle psychologů je nadměrná potřeba být vidět na Facebooku znakem nejistoty a neustálé potřeby s někým soutěžit. Navíc žádná sociální síť člověku nenahradí opravdový lidský kontakt, který je zvlášť pro čerstvé mámy kriticky důležitý. Možnost popovídat si s někým – v celých větách – a vidět, jak se někdo jiný potýká třeba s výměnou pleny nebo faktem, že jeho dítě zrovna nejde utišit, to jsou zkušenosti k nezaplacení, které celý ten nablýskaný svět na internetu strčí do kapsy. A kromě toho všeho je to šílený žrout času.
Běžte si SKUTEČNĚ hrát
Pokud se tedy občas potýkáte s obdobnými pocity: honíte se za co největším počtem lajků, své dítě fotíte už ne proto, abyste si uchovala vzpomínku na určitý moment, ale že to bude vypadat dobře na vaší zdi, a ve 2 ráno se stresujete nad zbytečnostmi, vystupte na chvíli z té virtuální bubliny a zhluboka se nadechněte. Zapomeňte na Facebook a běžte si třeba hrát se svým dítětem nebo spát. TO jsou totiž skutečně důležité věci.
Michaela Kovářová