8. března 2017 07:30
Martina ČerňanskáMezinárodní den žen: Vzpomínáte na něj s nostalgií?
Vzpomínáte na něj s nostalgií? Zdroj: istock.com/ redakce
Zdaleka ne každý by jen tak z hlavy věděl, proč se Mezinárodní den žen slaví zrovna osmého března. Jedná se o výročí stávky newyorských švadlen v roce 1908. Tehdy se zároveň konalo velké shromáždění volající po volebním právu pro ženy.
Poprvé se svátek žen v Americe slavil hned následujícího roku, ale 28. února. Roku 1911 pronikl Mezinárodní den žen i do Německa, Rakouska-Uherska, Švýcarska i Dánska. Datum osmého března se ustálilo až po první světové válce.
Karafiát za patnáct
Z předchozího je dobře patrné, že MDŽ rozhodně není komunistický svátek, i když to tak za "totáče" mohlo působit. Socialistická ideologie jej ráda převzala a upravila podle svého, což po roce 1990 u nás vedlo k jeho odmítání a úpadku. Je to škoda, protože to býval příjemný den a pamětníci na něj rádi vzpomínají. Byl spojený s mnoha humornými historkami. Co se týká květin, k Mezinárodnímu dni žen patřil červený karafiát tak neodmyslitelně jako k Prvnímu máji mávátko. Dříve se tu karafiáty pěstovaly, to až dnes se dovážejí. V devadesátých letech minulého století zájem o tyto květiny citelně pohasl. Dnes už je to lepší, možná i vzhledem k příznivé ceně této květinky, seženeme ji i za příjemných patnáct korun.
Čí to byl svátek?
Foto: istock.com
Rudý karafiát býval symbolem socialismu a dělnického hnutí, barva měla připomínat krev dělníků, která byla za socialismus a komunismus prolita. Dnes k nám karafiáty putují až z daleké Kolumbie. Cestují v papírových krabicích uložených do chladicích boxů letadlem anebo lodí do náruče evropských zákazníků. Tuzemští velkopěstitelé již bohužel patří minulosti, stejně jako masová obliba Mezinárodního dne žen. Ženy, které MDŽ v jeho plné slávě pamatují, na něj často vzpomínají s úsměvem a nostalgií. I když pravda je taková, že Mezinárodní den žen býval paradoxně spíše svátkem mužů.
Dárečky a občerstvení
Toho svátečního dne ve škole některá z holčiček napsala na tabuli: MDŽ je svátek klidu, nezkoušejte naši třídu, zatímco jejich maminky se shromáždily v kulturně-společenských místnostech tehdejších podniků, kde jim pionýři zarecitovali dobové básně a zazpívali budovatelské písně. Následoval projev některého z vysoce postavených soudruhů, často trval tak dlouho, že unaveným ženám padala víčka. Ale to už tu byla nejradostnější část oslavy: předávání dárků a občerstvení. Kromě obligátního karafiátu se zaměstnankyně těšily z perníkových či máslových srdíček s nápisem MDŽ, ale také z bonbonier, utěrek, froté ručníků či dárkových kazet s mýdly značky Jaro. Následovala malá svačinka v podobě obloženého chlebíčku se šunkou a vlašským salátem, žloutkového věnečku a kávy nazývané turek.
Holky, já mám všechny rád
Když přišly odpoledne děti ze školy, obdarovaly matku rovněž, protože ve škole se během pracovního vyučování vyráběly s patřičným předstihem pro maminky dárečky. V televizi i v rozhlase hráli ženám k svátku, nikdy nechyběla píseň Waldemara Matušky Holky, já mám všechny rád. Na jinak pěkném dni ulpěl jen jediný stín. Tatínek ještě nebyl doma, "zasekl se" na podnikovém večírku k MDŽ. Muži se ve sváteční den patřící ženám zpravidla vraceli domů později a na nejistých nohou. Karafiát, který manželce nesli, býval v tu dobu už poněkud povadlý.
Přečtěte si také:
Zdraví a nemoci
Prima maminka
Prima maminka
-em-
Autor článku
Martina Čerňanská
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
