ROZVOD: Jak také mohou děti zareagovat a co s tím?

Každý rok zažije v České republice rozvod svých rodičů na třicet tisíc nezletilých dětí. Nezáleží na tom, v jakém věku dítěte k rozpadu rodiny dojde, protože jím tak či onak trpí všechny děti. Jen málokteré projde rozvodem rodičů bez jakéhokoliv záchvěvu duše či těla.

Na rozdíl od dospělých situaci nechápou, neumí se s ní racionálně vypořádat, cítí se zcela vykořeněné a nejisté. Doslova ztrácí půdu pod nohama, protože největší jistota jejich života – bezpečí rodiny s tátou a mámou – se rozpadla jako domeček z karet.

Možné reakce dítěte na spory mezi rodiči

Reakce dítěte na spory mezi rodiči může být různá. Odvíjí se od věku dítěte, od jeho vlastností, temperamentu, charakteru, od toho, jak bylo zvyklé již v minulosti bojovat s různými překážkami, jak se jim dokázalo s pomocí dospělého postavit. V mnoha situacích jsou reakce, které zde uvádíme, jakýmsi obranným mechanismem dítěte, dítě chce na sebe upozornit, aby si ho dospělý všiml.

S čím vším se můžete u dítěte setkat a jak mu v té které situaci pomoct?

Noční děsy

Co s tím?

Důvodem může být hádka rodičů – nevysvětlená, napětí doma – nevysvětlené, nepříchod jednoho z rodičů domů – nevysvětlený, pláč matky – nevysvětlený. Důležité tedy je, pokud se děje nějaká situace, která není v rodině standardní, aby ji rodič vysvětlil nebo dal dítěti příležitost, aby se zeptalo na to, čemu nerozumí. Dítěti pomáhá ventilace pocitů, rozhovor a fyzická aktivita - cvičení, běh, jízda na kole…

Pomočování

Co s tím?

Pokusit se přijít na důvod. Dítě netrestat, nevyhrožovat. Pokud je to možné, příčinu odstranit, snížit, vysvětlit, komentovat…

Zhoršení školního prospěchu

Co s tím?

Především dítěti pomoct, orientovat ho v situaci, že to není tím, že by učivo nezvládalo, ale chce to víc soustředěnosti z jeho strany. Pokud mu něco vrtá hlavou, ať se zeptá.

Zdravotní projevy, nechutenství

Co s tím?

Důležité je především lékařské vyšetření, aby si byl rodič jistý, že dítěti skutečně nic není, že jeho projev nemá fyzickou příčinu. Pokud se vyloučí fyzická příčina, znamená to, že příčina je psychická. Dítě nezvládá situaci, která na něj doléhá, nedokáže se k ní postavit, neví si s ní rady a reaguje tímto způsobem. Rodič si má uvědomit, že dítě takto projevuje svoji úzkost, strach, obavu.

Koktání

Co s tím?

Mluvit s dítětem o tomto stavu, dát mu prostor k tomu, aby mohlo ventilovat svoje pocity, svoje úzkosti – jakýmkoliv pro rodinu přijatelným projevem. Dát mu prostor k mluvení a ke vznesení jakékoliv otázky, která ho napadne.

Dítě se cítí vinné, je zamlklé

Co s tím?

Velmi pevně, láskyplně, komunikačně z dítěte tuto vinu sejmout. Ono není vinno. Díky tomu, že se narodilo, se mohly nějaké vlastnosti rodičů více projevit. Mohlo se to díky tomuto faktu však pouze více ukázat. Mohla se více ukázat sobeckost jednoho z nich nebo obou. Je důležité, aby v něm nenarůstal pocit viny z toho, co ono samo nezavinilo!

Zvýšená ukázněnost, vzornost

Co s tím?

Nenechat v tom dítě samotné. Sejmout z něho pocit viny vysvětlením. Říct mu, že ono není vinno. Je hodné, že se snaží teď chovat lepším způsobem. Tím vlastně rodiči pomáhá, protože nezlobí, nepřidává mu starosti. Ale má také dítěti vysvětlit, že svým přístupem (větší poslušností…) rozchod rodičů neoddálí nebo mu nezabrání – pokud to tak je. Rodiče mu mají sdělit také opravdový důvod jejich možného rozchodu, pokud to dítě ještě neví.

Zlobivost, lhaní, drobné krádeže, útěky z domova

Co s tím?

Pokud se takto dítě nechovalo v dřívějších dobách, je to zřejmě známka určitého protestu proti všemu, co se stalo, co se děje u něho v rodině. Tady je zapotřebí rozlišit dvě úrovně chování dítěte. Jedna je ta, že jsou zřejmě v něm samotném nahromaděné emoce, se kterými si neví rady a které ventiluje. Pokud je ventiluje ve vztahu k druhému člověku, má být vedeno k tomu, jak to na něj působí, jak je to negativní, co to všechno u něj vyvolává. Má být vedeno také k tomu, že to narušuje jejich vzájemný vztah.

Lhostejnost

Co s tím?

Nenechat dítě v klidu. Krátce ho informovat o tom, co se děje, jaký je stav v rodině. Také ho požádat o pomoc, a to v něčem konkrétním, kde bude vidět, že rodiči snižuje starost s péčí o domácnost a podobně.

Zvýšená rozmazlenost, spojení se s jedním rodičem proti druhému

Pokud si rozmazlenosti všimne druhý rodič či prarodič a chce s tím něco dělat, je zapotřebí jednat jemně. Když si rodič dítě nárokuje a snaží se mu vnutit své negativní názory vůči partnerovi, zatěžuje dítě tím, na co ještě není zralé. Přisuzuje mu roli (často obhájce a soudce jednoho a druhého rodiče), která není jeho rolí. Není to tedy z jeho strany rozumné a správné, aby to takto dělal.

Dítěti se pak může stát, že ztratí kus dětství nepřiměřenou cestou – nepřiměřenými požadavky na něho samotného. Tyto požadavky si může na sebe klást i samo dítě.

Co s tím?

Rodiče sami by měli mít rozum, aby se popouzení dítěte proti sobě vůbec nedopouštěli.

Zdroj:

PhDr. Ilona Špaňhelová, autorka knihy Dítě a rozvod rodičů

další informace najdete na webu: www.sancedetem.cz