Sladká, slaná, hořká a kyselá: Jaká chuť nám Čechům vlastně nejvíc chutná?
Sladká omáčka? Možná by si dal raději pivo! Zdroj: Thinkstock
Pojmenování čtyř hlavních chutí známe všichni od 1. třídy základní školy a dokážeme je skrze chuťové pohárky snadno odhalit. Možná ale nevíte, že v průběhu života se naše chutě výrazně mění a že ženy a muži vnímají chutě zcela odlišně.
Jako malí milujeme polárkové dorty a sladké bonbony. Čím jsme však starší, tím naše chuťové pohárky více a více zrají a vyžadují chuť, která je sladce trpká až nahořklá.
Snem většiny dětí je sedět uprostřed cukrárny a ládovat se zmrzlinou a čokoládou. Tuhle sladkou posedlost v průběhu dalších let nahrazují kávové experimenty. Možná asi proto, že prý kdo pije kávu, je dospělý. Všichni dobře znají ten pocit, kdy tehdy ten podivně nakysle hořký nápoj poprvé okusili. Na většině tváří se objevil výraz zděšení a v hlavě plno otazníků, proč si o generace starší po každém obědě připraví něco, co vlastně vůbec nelahodí našim chuťovým buňkám. „Přestože mají děti spoustu velmi citlivých pohárků v ústech a čichových receptorů v sliznicích nosu, přitahuje je hlavně chuť sladká, kdežto ostatní chutě – slanou a kyselou, ale především hořkou sice ostře vnímají, ale většinou to pro jejich mozek znamená signál nebezpečí pro trávení, případně riziko otravy. Proto se kření nebo pláčou tam, kde si tatínek vychutnává hořké pivo a maminka ostré papričky," říká přední český neurofyziolog, profesor fyziologie a farmakologie na Přírodovědecké fakultě UK František Vyskočil.
„S věkem se mění celá fyziologie našeho těla a mimo jiné nám klesá počet čichových i chuťových receptorů a mění se i posuzování významu chutí. Naše chuťové buňky se s věkem přestávají obnovovat a to vede k celkové nižší citlivosti, prahu pro vjem hořkých chutí. Co je však překvapivé, že obecně právě s věkem stoupá možnost si vycvičit vnímání mnohem více odstínů chutí. Můžeme se naučit i v pokročilém věku si jídlo a pití vychutnávat,“ doplňuje odborník.
Foto: Thinkstock
Češi jako experti přes hořkou chuť
Proč se nám vlastně chutě mění napříč našim životem, to je předmětem neustálého zkoumání. Podle vědců záleží na regionálních, rodinných a fyziologických dispozicích. Když vezmeme v potaz náš národ, dokážeme si například právě hořkou chuť vychutnat mnohem intenzivněji než národ jiný. Je to díky naší historicky podložené nadměrné konzumaci piva a hořkobylinných likérů, jako je například Fernet Stock, Becherovka nebo Magister. Jejich zdrojem jsou různé byliny, koření, ovoce, květy, listy, kůry, kořeny a podobně, které se podílejí na výsledné chuti a intenzitě hořkosti.
Kde se však vlastně vzala myšlenka takto bylinky zpracovávat? „Jistě to nebyla náhoda, ale postupný vývoj. Snad to začínalo nápojem, který mi dnes nazýváme pivo, poté se v lidovém léčitelství středověku velmi osvědčilo macerovat bylinky ve víně. Zjistilo se, že alkohol pomáhá vstřebat účinné látky z bylin v lidském těle a tím se stala bylinná léčba účinnější. A tak bylinné likéry, jak je známe dnes, už jsou tou pomyslnou třešničkou na dortu tisícileté zkušenosti.“ říká bylinkářka Simona Tancerová.
Čeští muži vs. České ženy
Dle našich zkušeností si myslíme, že ženy a muži vnímají chutě zcela odlišně. „Často jsou horší výsledky gurmánských testů u mužů maskovány (ne)zájmem o chutě a pachy, přestože schopnosti mužů a žen jsou skoro stejné. Muži věnují běžnou pozornost hlavně chuti hořké (pivo), jakési sladké (cereální tyčinky, tatranky) a kyselé (okurky v láku). Ale žena zvládne přirozeně mnohem víc chutí a vůní, protože tím chrání své děti. Těmto schopnostem se však muži mohou naučit někdy i mnohem lépe, jen je to stojí víc úsilí,“ doplňuje neurofyziolog František Vyskočil.
-ak-
Autor článku
Anna Kopečková
Anna je dlouholetou redaktorkou v rámci magazínové tvorby na webech TV Prima. Primárně se stará o obsah na webu Prima Ženy. (anna.kopeckova@iprima.cz)
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
