Záchranář: Zaparkované auto je smrtící past. Stačí už 25 stupňů a dítě kolabuje

„Tohle je hodně aktuální téma a děláte dobře, že se mu věnujete. Lidé totiž i dnes dovedou být s prominutím blázni a nechávají děti v autech před obchoďáky. Zrovna nedávno jsem zachraňoval dvě děti, které byly zamčené v autě před veterinární klinikou. Maminka nechávala ošetřovat psa a musím říct, že děti toho teda měly plné kecky, opravdu to není sranda. Bohužel se tyto případy dějí neustále,“ začíná náš rozhovor Marek Dvořák ještě předtím, než mu pokládám první otázku. Z jeho slov je jasné, že spousta lidí stále vůbec netuší, do jakého nebezpečí své děti mohou dostat.

Pro hrozivou ukázku toho, co může zapomenutí dítěte v dopravním prostředku v létě během chvíle způsobit, nemusíme jít daleko do historie. Jen před pár týdny médii prolétl případ čtyřleté dívky z Maďarska, která zůstala zapomenutá v autobuse a i přes snahu lékařů nakonec zemřela.

Jen pár dní zpět se navíc něco podobného odehrálo v USA. Uspěchaná maminka připravovala narozeninovou party pro dceru a mezitím nechala svého pětiletého syna několik hodin zavřeného v autě přímo před jejich domem. Přivolaní záchranáři na místě už bohužel konstatovali smrt chlapečka. A to léto teprve začalo.

Hlavní problém v tomto případě je, že aby vašemu dítěti šlo o život, nemusíte jej ani zdaleka nechat ve voze několik hodin. Jak varuje záchranář Marek Dvořák, může stačit i pár minut.

Po jaké době může být dítě zavřené v létě ve voze v reálném ohrožení života?

Může to být dokonce už po několika minutách, protože teplota v zaparkovaném, uzavřeném autě může ve velmi krátké době dosáhnout skutečně extrémních hodnot. Auto se v tu chvíli chová reálně jako skleník. Je to nevětraná kovová konstrukce se skly plná černých plastů a dalších materiálů, které teplo přitahují. Rapidně vám tedy roste teplota a nastávají velmi nepříjemné klimatické podmínky, jelikož nedochází k žádnému větrání a přívodu čerstvého vzduchu. Pro lidský organismus, zejména pro ten dětský, to tedy v letních dnech může být zdraví ohrožující již v řádu několika minut a opravdu život ohrožující řekněme během 10 až 20 minut.

Jsou děti v tomto případě více ohrožení než dospělí?

Určitě ano. Vyvíjející se organismus bojuje s vysokou teplotou a přehříváním hůř než dospělý. Nejde ale jen o patofyziologické hledisko. Děti jsou ohroženější i proto, že si v takové situaci často nedokážou poradit samy. Pokud jsou připoutány v sedačce, neumějí se odpoutat, otevřít si okno ani zavolat o pomoc. A dítě hlavně zkrátka není schopno situaci adekvátně vyhodnotit a nechápe, co se děje. Zkrátka se mu nějak nespecificky dělá špatně, může se rozbrečet, nakonec i volat rodiče, ale bez reakce. Toto je podceňovaný aspekt, ale i pokud dítě takový zážitek nakonec přežije, může to pro něj mít rovněž nedozírné psychické následky.

Toto téma se vždycky řeší zejména v létě při tropech a teplotách nad 30 °C. Jak je to s nižšími teplotami? U jak velkého tepla by si rodiče již měli na toto riziko dávat pozor?

Ano, rozhodně nejde pouze o tropické teploty. Už teplota 25 °C na přímém slunci může kvůli skleníkovému efektu člověku uzavřenému ve vozidle způsobit vážné zdravotní problémy. Za mě je proto ideální jednoduché pravidlo – dítě by nemělo zůstat v zaparkovaném autě samotné nikdy. Může se stát cokoli a je to prostor, kde jej nemáte pod kontrolou. A i pokud si plánujete odběhnout opravdu jen na chvíli, může se vám cokoli přihodit. Jsme ostatně jenom lidé, a ať už to zní sebevíc absurdně, můžete se zapovídat, můžete na chvíli zapomenout, že máte v autě dítě, můžete si vymknout kotník... Mnoho lidí má pocit, že se jim to nikdy nemůže stát, ale stát se to může komukoli.

Už teplota 25 °C na přímém slunci může člověku uzavřenému ve vozidle způsobit vážné zdravotní problémy.

Najdou se však i rodiče, kteří na pár minut dítě v autě z nějakého důvodu nechat musí. Lze něco udělat, aby zůstalo v bezpečí?

Je to individuální, záleží na věku dítěte, venkovní teplotě a řadě dalších faktorů. Vždycky říkám, že je to něco podobného, jako byste dítě nechali samotné doma. Jenom je vystavené ještě většímu riziku. Takže pokud je to opravdu zcela nutné, je potřeba otevřít okna dokořán, nebo nechat aspoň nastartovaný motor, aby na sebe auto aspoň nějak upozorňovalo, a mít dítě ideálně po celou dobu, co jste pryč, přímo na očích. Pokud si jdete vyzvednout peníze z bankomatu, auto máte tři metry od sebe a vidíte přímo na dítě, dá se to pochopit. Je to, jako kdyby si hrálo na ulici. Ale nechat jej v zaparkovaném a zamčeném voze na slunci je srovnatelné s tím, jako kdybyste ho nechali u propasti nebo bazénu a odešli. V tu chvíli to opravdu není auto, ale skleník – a tak je k tomu potřeba přistupovat.

View this post on Instagram

A post shared by Marek Dvořák (@dvorak155)

Co přesně se v těch pár minutách, kdy je dítě uzavřené v rychle se ohřívajícím autě, v jeho organismu odehrává, že to může vyústit až v úmrtí?

Velmi rychle začne docházet k hypertermii neboli přehřátí organismu. To náš organismus do jisté míry je schopen kompenzovat, což každý z nás zná jako pocení. Jenže v tomto případě je snaha o ochlazení pocením neúčinná a na tělo dítěte to začne mít termodynamické důsledky. To znamená, že mu začne klesat krevní tlak, srdce mu přečerpává stále méně a méně tekutiny a dochází vůli tomu k horšímu prokrvení mozku. Tento proces se neustále zhoršuje, až dochází k přehřátí mozku, který zareaguje přechodem do úsporného režimu. Dítě tedy postupně upadá do bezvědomí, a pokud mu není poskytnuta první pomoc, v bezvědomí dochází k selhání základních životních funkcí a ke smrti. Buď přestane dýchat, nebo to nevydrží srdce a zastaví se.

Dochází k přehřátí mozku, který zareaguje přechodem do úsporného režimu. Buď přestane dýchat, nebo to nevydrží srdce a zastaví se.

Pojďme se na tuto problematiku podívat ještě z praktického úhlu, který může využít kdokoli z nás, i pokud dítě nemá. Když v létě v uzamčeném autě bez otevřených oken uvidíme sedět dítě, jak máme reagovat?

Výborná otázka, děkuji za ni. Určitě je namístě to neignorovat, zastavit se a pokusit se celou situaci nějak objektivně vyhodnotit. V první řadě byste se měli rozhlédnout, jestli někde na blízku není vidět rodič, který má auto v dohledu, a nebát se klidně zavolat, jestli se někdo neobjeví. Pokud má dítě zavřené oči, zkuste na něj zaklepat přes sklo, případně můžete zkusit vůz rozhoupat – některá auta poté začnou houkat a můžou díky tomu přivolat pozornost dospělého. Jestliže se ale nikde žádný dospělý neobjeví a vyhodnotíte, že je ve voze nedýchatelno, dítě nejeví známky vědomí nebo během vaší přítomnosti u vozu upadne do bezvědomí, určitě by se člověk neměl bát okamžitě přivolat záchranné složky. Za mě je lepší volat 155 místo 158, záchranáři si už policii dokážou přivolat sami, vy ale máte jistotu, že zdravotní pomoc je na cestě. Tuto situaci by určitě šlo obhájit také jako status krajní nouze, takže ve chvíli, kdy vidím dítě, které má zjevně zdravotní problém a je zavřené v autě, je přípustné rozbít okno a dostat se k dítěti touto cestou.

Jaká je první pomoc, pokud necháme dítě v uzamčeném autě a po pár minutách ho tam najdeme v bezvědomí?

Pokud dítě nereaguje nebo reaguje malátně, je potřeba ho dostat ven z auta na čerstvý vzduch, položit na záda, zaklonit mu hlavu a zkontrolovat, jestli a jak dýchá. V případě bezvědomí neváhejte a volejte záchranku. Operátorka tísňové linky vám zároveň případně poradí, co a jak byste měli dát dělat. Nic dalšího vymyslet příliš nelze. Pokud jde o vážnou zdravotní komplikaci, dítě potřebuje kyslíkovou léčbu, infuzní terapii, zajištění dýchacích cest – a to už jsou věci, které patří do rukou odborného zdravotníka. Laik nám nejvíc pomůže tím, že dítě dostane na čerstvý vzduch, zjistí, jestli a jak dýchá, a oznámí to na lince 155, kde případně dostane další adekvátní rady.