Svatá Matka Tereza řídila spíš sektu než řád. Žila v blahobytu a církev o ní lhala
Dokonce i lidé, kteří současné dění v křesťanské církvi příliš nesledují, už někdy zaslechli jméno „Matka Tereza“ a mají jej spojeno s obrazem stařenky v modro-bílém rouchu, která byla po smrti prohlášena za svatou. Kdo ale ve skutečnosti byla žena rodným jménem Agnesë Gonxhe Bojaxhiu a proč se okolo jejího životního odkazu točí kontroverze, kritika, a dokonce temné příběhy o utrpení?
Že se její nově přijaté klášterní jméno Tereza stalo známým po celém křesťanském světě, není koneckonců až taková zvláštnost. Církev totiž ve své novodobé moderní historii nemá příliš mnoho ženských hrdinek, které by takto vyčnívaly a jejichž jméno by na veřejnosti takto výrazně rezonovalo. Za své humanitární činy, kterým se po celý svůj život věnovala, obdržela Matka Tereza celou řadu prestižních ocenění a uznání. Na celém jejím odkazu však dodnes leží velká černá kaňka.
Zatímco jedna strana ženu, která si za svou neúnavnou službu chudým, nemohoucím a umírajícím lidem vysloužila přezdívku „Anděl z Kalkaty“, mimořádně oslavuje, na druhé straně se již za jejího života začala objevovat velmi podivná svědectví či dokumenty, které vyprávěly trochu jiný obraz. Obraz utrpení, falešnosti, podvodů a místy až nelidských či sektářských praktik.
Řeholní sestrou chtěla být už od malička
Agnes se narodila roku 1910 v dnešní severomakedonské metropoli Skopje, která však před první světovou válkou patřila pod Osmanskou říši. Pocházela z úspěšné, finančně zajištěné rodiny, ale už ve svých dvanácti letech, čtyři roky po smrti otce, se rozhodla zasvětit svůj život řeholnictví.
V meziválečném období odcestovala do Irska, vstoupila mezi Loretánské sestry a následně do Indie, kde začala působit v klášteře a přijala jméno Tereza.
Svůj vlastní řeholní řad založila o pár let později a od samého začátku se zaměřovala na pomoc nejchudším a umírajícím. Nedělala rozdíly ve věku, rase ani pohlaví, zakládala nemocnice pro mladé, útulky pro opuštěné děti a sirotky i starobince pro staré a nemohoucí.
Budování svého řádu, který se postupně stal spíš gigantickou humanitární organizací, věnovala prakticky celý svůj aktivní život a postupně se stávala stále známější a populárnější nejen v křesťanské společnosti. Známá byla také svým jednoznačně odmítavým postojem k potratům.
Ke konci svého života se už věnovala především cestování po světě, přebírání různých cen včetně Nobelovy ceny míru (1979) nebo Templetonovy ceny (1973), kterou získala jako historicky vůbec první žena. Matka Tereza zemřela 5. září 1997, takže si letos na podzim připomínáme 25 let od jejího úmrtí. Zanechala po sobě humanitární řád, který působil na celkem 610 misiích ve 123 různých zemích světa a měl na 4 000 sester.
15. února 2016 papež František podepsal dekret, kterým byla Matka Tereza svatořečena, k čemuž oficiálně ve Vatikánu došlo 4. září téhož roku. Z tohoto úhlu vypadá její životní příběh i dílo, které po sobě zanechala, úžasně, pokorně a úctyhodně. Vše má ale háček – už za Terezina života se okolo její osoby vyrojilo značné množství kritiky, která popravdě neutichla až dodneška.
Anděl pekla a nelidské utrpení umírajících
Kritika některých počinů Matky Terezy začala už během jejího života. Velmi známý je například dokument „Anděl pekla“, který natočili Tariq Ali a Christopher Hitchens už v roce 1994. Dokumentaristé se zde věnovali zejména kritice toho, že řádové sestry umírajícím a nemohoucím nepodávaly žádné utišující prostředky a záměrně je nechávaly trpět, aby se „přiblížili Kristu“.
Lékaři, kteří měli možnost útulky pro chudé vybudované Matkou Terezou navštívit, zase v dokumentu podali svědectví o příšerných hygienických podmínkách, jež zde panovaly. Řád jinými slovy nechával umírající v posledních dnech jejich života v nelidských podmínkách, a to cíleně. Matka Tereza totiž podle všeho věřila, že umírající musí trpět stejně jako Ježíš Kristus na kříži.
Zajímavé je, že i na Česko-Slovenské filmové databázi není k dokumentu příliš mnoho informací a snímek dlouhodobě čelí poměrně velké cenzuře. Svědčí o tom ostatně i skutečnost, že si zde uživatelé ve svých hodnoceních sdílejí odkazy na místa, kde je dokument možné zhlédnout.
Zároveň jako paradox postavil tvrzení, že sama Matka Tereza na konci svého života, kdy trpěla celou řadou zdravotních problémů, užívala léky tišící bolest a místo skromného umírání sama zvolila například pobyt na prestižní soukromé klinice v Kalifornii.
Papež František letos navštívil Slovensko, podíval se i na sídliště Luník IX
Sektářství, marketing a pochybné finanční machinace
Další kritický pohled na tehdy už zesnulou řeholnici přinesla v roce 2003 univerzita v kanadské Ottawě. Tamní vědci provedli analýzu celkem 287 publikovaných dokumentů o životě i poslední části života známé misionářky a došli k závěru, že téměř až nadpozemský veřejný obraz Matky Terezy i údajné zázraky vedoucí k jejímu blahořečení nestojí na reálných základech, nýbrž na velmi dobře provedené mediální PR kampani.
Vědci nalezli pochybná fakta o péči o nemocné v zařízeních řádu, kontaktech s různými diktátory či o nejasném nakládání s obrovským množstvím peněz, jež k Matce Tereze plynuly mimo jiné z četných darů veřejnosti i přinejmenším kontroverzních politických přátel světice. „Naše analýza faktů se v žádném případě neslučuje s obrazem svatosti, které svět o Matce Tereza má,“ uvedl posléze vedoucí studie, profesor psychologie Serge Larivée.
Matka Tereza přijala peníze mimo jiné od haitského diktátora Jeana-Clauda Duvaliera, známého pro kruté zacházení se svými lidmi, zkorumpovaného bankéře Charlese Keatinga. Finanční dar od Roberta Maxwella zase odmítla vrátit či komentovat i přesto, že se posléze ukázalo, že jí Maxwell daroval odcizené peníze, které mu vůbec nepatřily. „Vzhledem k mimořádně šetřivému hospodaření Matky Terezy je na místě zeptat se, kam se poděly miliony dolarů, které pro péči o ty nejchudší z chudých obdržela?" dodal Larivée.
O tom, že kontroverze okolo Matky Terezy nejsou ani dnes stále minulostí, zase svědčí loni zveřejněné rozhovory bývalých řeholních sester, jež byly součástí řádu Misionářek lásky. Ty jsou dostupné na různých platformách formou podcastů a mimo jiné dokládají, že poměry a praktiky v řádu se spíš podobaly něčemu, co lze bez větších problémů srovnávat s regulérní sektou. Další svědectví vypovídají také o údajném sexuálním obtěžování uvnitř řádu, utrpení i lžích a neštítí se ani termínů jako „izolace“ a „vymývání mozků“.
Autor článku
Tomáš Durčák
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
