Tělocvik nemá kvalitu a děti to vnímají. Dávat trojky za kotoul je nesmysl, říká trenér
Tělocvik ve škole nestačí. Kolik pohybu by měly děti mít a jaký?
Adam Rybář je bývalý pedagog, tělocvik sám vyučoval. Stále se věnuje pohybovému rozvoji dětí a mládeže, ale už mimo „školní půdu“. V podcastu ON TOPIC rozebral, co je na hodinách tělocviku alarmující i kolik a jakého pohybu by děti měly mít pro zdravý vývoj a psychiku.
Děti se méně hýbou. To slýcháme často a ze všech stran. Ostatně, v průměru se méně než dřív hýbeme i my, dospělí. Kolik pohybu by tedy měly děti mít? „Většinou se světové organizace shodují na tom, že je to tak šedesát minut pohybu denně, nějaké střední až těžší intenzity, aby se to dítě opravdu zadýchalo. Mělo by tam být dost aerobního pohybu, mělo by to být pestré, třeba i na nějaké kognitivní vjemy, aby děti trénovaly i rozhodovací funkce…“ popsal v našem podcastu Adam Rybář.
Mohlo by vás zajímat: Srovnání HHC, THC a CBD. Děti bonbony milují, dávat do nich látky z konopí je nebezpečné
„Pro někoho je to moc, pro někoho je to málo, záleží, jak to ten rodič vidí a jaké má pracovní vytížení. Ale myslím, že by si na to nakonec každý rodič měl najít čas, protože priority jsou v tomhle směru jasné,“ řekl trenér, podle kterého je důležité začít právě u rodičů. „Nikdo rodiče v tomto směru nenahradí. Ani ten trenér, který vede nějaký kroužek,“ dodal.
Hodiny tělocviku nemají kvalitu a děti to vnímají
Jediný „povinný“ pohyb, který mají děti ve školním věku, je tělocvik, a sice dvě hodiny týdně. Proč to nestačí a jaké jsou limity školního tělocviku? „Limit je určitě v současné době možná i ten, že asi kolem 50 % tělocvikářů ani nemá aprobaci na to, tělocvik učit. Nebo takhle, to udává MŠMT (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, pozn. red.). Celkově od MŠMT je tam nedostatečná podpora následného vzdělávání pedagogů, v tomto případě tělocvikářů. A kolikrát to tu kvalitu pak nemá. To se odráží i v tom, jak to vnímají děti,“ popsal Adam Rybář své zkušenosti a dodal: „Samozřejmě bych to nesváděl jen na učitele a MŠMT, ale je to nějaká suma problémů, na kterých je potřeba zapracovat. Aby vztah dětí k tělocviku, který je dost na ústupu, zase vzrostl.“
„Za mě bychom měli změnit ráz toho tělocviku, který zůstává dekády stejný. Společnost se změnila, ale tělocvik je pořád stejný. Měříme výkony, měříme patnáctistovku, ale netrénujeme…“ pokračoval Adam Rybář v našem rozhovoru, který si můžete pustit v úvodu článku. Vysvětlil zde také, co konkrétně by se dalo změnit, a jak by se mělo na pohybový rozvoj dětí nahlížet.
Tělocvik bych neznámkoval
Že děti tělocvik mnohdy nemusejí, dokazují i některé průzkumy. Zdeněk Ertl, předseda Sdružení sportovních svazů ČR, letos v rozhovoru pro web CNN Prima NEWS rozebral jeden z nich: „6,4 procenta rodičů uvedlo, že jejich děti chodí na tělocvik s omluvenkou od lékaře, 22,5 procenta s omluvenkou od rodičů. Dalších 12,3 procenta se za dané období omlouvalo z tělocviku alespoň částečně. Neomlouvalo se pouze 53,2 procenta. Z toho si můžeme odvodit, že přes 40 procent dětí se za jeden měsíc někdy omlouvalo.“ (Průzkum zkoumal období posledních čtyř týdnů před položením otázky.)
Trenér Adam Rybář věří, že je možné děti motivovat k tomu, aby je pohyb začal bavit. „Já bych tělocvik ani neznámkoval, ale cílil na to, aby si dítě našlo vztah k tomu pohybu. A ne se bálo, jestli dostane trojku za kotoul,“ vyjádřil svůj názor i z pohledu bývalého tělocvikáře.
Co když se děti hýbat nechtějí?
Někteří rodiče velmi dobře znají situaci, kdy je těžké děti vůbec dostat ven, natož aby se nějak víc hýbaly nebo se přímo vrhly do některého ze sportů. Co by takovým rodičům poradil Adam Rybář? „Musí jít příkladem. Vytáhnout je na to kolo, jet se projet, vymyslet nějakou pěknou trasu. Ten čas si na to vyhradit. Vzít míč, jít si kopnout za barák. Zásobník her dneska najdete na internetu úplně bez problémů, jde jen o to chtít.“
„I rodiče, kteří pro to sami neměli podmínky a nikdo jim tu cestu neukázal, tak si myslím, že o to víc by se měli snažit poučit se z toho a svým dětem tu změnu dopřát. Ukázat jim vztah k pohybu, který jim potom může pozitivně ovlivnit celý život,“ dodal trenér.
Pohyb neovlivňuje jen tělo, ale i psychiku, budujeme jím zdravé sebevědomí. Součástí výchovy dítěte by rozhodně měla být i pohybová aktivita ze strany rodiče, jinak je to za mě nedostatečná výchova.
Adam Rybář v šestém dílu našeho podcastu ON TOPIC také rozebral, proč by děti měly dělat silový trénink a jak je můžeme motivovat, aby sportovně nevyhořely. Pusťte si celý rozhovor s odborníkem, najdete ho v podcastových aplikacích a jako videorozhovor na YouTube, Streamu i v úvodu tohoto článku.
Autor článku
Marie Makovská
Autorka se věnuje především tématům zaměřeným na životní styl, je certifikovanou trenérkou a Ing. v oboru Výživa a potraviny. V letech 2020–2022 působila jako šéfredaktorka časopisu Dieta.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
