Používáte plasty? Obsahují látku, která ohrožuje plodnost
Žijeme v době plastové a plasty nás obklopují vlastně celý život. Pijeme z plastových lahví, používáme igelitové tašky, jídlo si zavíráme do plastových krabiček... Jsme na plasty zvyklí natolik, že zapomínáme, jak mohou být zdraví škodlivé.
Do plastů se totiž kromě hlavních složek přidávají i další látky, které mají činit plasty pevnější, pružnější a odolnější. Nepříjemné je, že se tyto látky dostávají do potravin, vody a vstřebávají se i po dotyku skrz pokožku. Nejvíce se z plastů uvolňují po zahřátí (například pokud necháte plastovou lahev s vodou na slunci nebo zahřejete plastovou krabičku s jídlem v mikrovlnce). Ve velmi nízkých koncentracích potom kolují v krevním řečišti člověka a dostávají se kamkoliv v našem těle. Ale i velmi nízké koncentrace ovlivňují náš endokrinní systém.
Jednou z těchto látek byl i dříve hojně používaný bisfenol A (BPA), jehož použití je nyní v mnoha výrobcích (například kojeneckých lahvích) úplně zakázáno. Na některých plastových výrobcích můžete vidět i označení "BPA-free". Mohlo by se zdát, že problém byl vyřešen, jenže na scénu přišla další chemikálie – bisfenol S (BPS), který měl nahradit škodlivý bisfenol A. Nyní ale vědci prokázali, že je nebezpečný stejně, ne-li více.
"Bisfenol S naruší dělení dědičné informace vajíček takovým způsobem, že z nich už prakticky nemůže vzniknout životaschopné embryo," potvrdili vědci z České zemědělské univerzity (ČZU), Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni a Výzkumného ústavu živočišné výroby. Zkoumali vajíčka prasnic, která se nejvíce podobají těm ženským. Výsledkem v lidské populaci může být selhávání přirozeného početí, kdy takto poškozené vajíčko není schopné oplození, a pokud ano, embryo stejně není životaschopné. Na nedávné výroční endokrinologické konferenci v Orlandu byly prezentovány závěry výzkumu, že bisfenol S urychluje množení buněk rakoviny prsu. A co přijde dál?
Působení bisfenolů na zdraví je o to víc zákeřné, protože se běžně jeho koncentrace v organismu nezjišťuje, a proto nemáme argumenty, kterými by lékaři své pacienty mohli od masového používání plastů odradit. „Jednoduchá a dostupná metoda stanovení bisfenolů není k dispozici. My je v laboratoři biomedicínského centra LF UK v Plzni stanovujeme pro výzkumné účely metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detekcí na bázi hmotové spektrometrie (HPLC-MS). Problémem je, že koncentrace je velmi nízká a stanovení pomocí HPLC nepatří k jednoduchým testům, které by se daly běžně provádět, navíc vyžaduje speciální a ne zrovna levný přístroj,“ říká profesor MUDr. Jaroslav Racek, odborný garant informačního projektu LabTestsOnline (www.laboratornitesty.cz).
Planeta bez plastů? Jde to! Stačí jen, aby se každý zapojil:
Sklo nad zlato
Je otázkou času, kdy bude BPS zakázán stejně, jako byl BPA. Ale také kdy přijde další, stejně škodlivá náhražka. Naštěstí máme ještě zdravý rozum a víme, kdy lze plasty velmi dobře v běžném životě nahradit. A můžeme začít již od kojeneckých lahví, které jsou stejně nejlepší skleněné. Vodu můžeme pít ze sklenice, jídlo můžeme uchovávat ve skleněných obalech a víno kupovat v lahvích, protože sklo se vyrábí jen ze tří surovin - písku, sody a vápence. Neobsahuje žádný bisfenol, ftaláty ani jiné nebezpečné chemikálie. Je to také jediný obalový materiál, který nepotřebuje potažení zvláštní vrstvou pro ochranu obsahu. Sklo dokonale uchová kvalitu potravin, nepropustí nic dovnitř ani ven.
Takže pokud máte rádi dobré jídlo a pití a záleží vám na vašem zdraví, volba je jasná.
-ak-/foto: Vetropack
Mohlo by vás taky zajímat: