Vyvracíme mýty o zdraví: Pod vodou se člověk nespálí aneb skrytá rizika opalování

Pomalu začíná letní sezona a s ní pobyty u moře. Hodně lidí tráví celý den na pláži a snaží se chytat bronz, aniž by si uvědomili rizika spojená s karcinomem kůže. A bohužel věří také mnoha mýtům, které údajně zaručí bezpečné opálení…

Mýtus č. 1 – ve stínu a přes sklo se člověk nespálí

Obojí špatně. Sklo sice omezuje UV záření, ale blokovat ho neumí. Pokud někdo stráví delší dobu v místnosti, kam svítí (i zavřeným oknem) slunce, je na tom stejně, jako by byl vystaven jeho účinkům přímo. Na tvrzení, že ve stínu se nemusí mazat opalovacím krémem, doplatila pěkná řádka lidí. Sluneční svit se odráží od písku, sněhu, vody, asfaltu a všech povrchů. Nejde před ním uniknout a zvlášť silný je u moře. Podle výzkumu odborníků z Queensland Institute of Medical Research z australského Brisbane stín poskytuje pokožce ochranu srovnatelnou s krémem s ochranným faktorem dva až šest, což je jako nic. Chránit se před sluncem je potřeba, i když je oblačno. Přes mraky totiž pronikne až devadesát procent slunečních paprsků!

Mýtus č. 2 – jarní slunce je zdravé

Nebezpečný nesmysl! Hodně lidí využívá každou volnou chvíli, aby nastavili tvář prvnímu slunci po zimě. Mylně se domnívají, že nemá ještě takovou sílu, takže nepotřebují opalovací krém. Jarní paprsky jsou ale mnohem nebezpečnější než letní! I kvůli tomu, že pleť je po zimě dehydrovaná a citlivá. Stejně kontraproduktivní jsou zimní pobyty u moře (Karibik, Asie aj.), pokud trvají týden. Tělo se musí aklimatizovat, navíc na něj působí i jet lag z překročení časových pásem. To trvá tak 3 až 4 dny. V momentě, kdy si zvykne, už jsou pomalu lidi na cestě domů, do chladu, nečasu. Náhlá změna škodí nejen pokožce, ale i celému organismu, běžné jsou virózy, chřipky.

V tomto období se doporučuje opalovací krém s UV faktorem 50 a výše. Neplatí ale, že čím dražší, tím lepší. Neznámé krémy bývají v testech hodnoceny mnohem lépe, neutrácejí totiž obrovské peníze za reklamu, což se promítá do cen.

Mýtus č. 3 – přes oblečení a pod vodou se nelze spálit

Ne. Tričko, košile ani kraťasy neposkytují potřebnou ochranu. Pro jistotu je lepší vždy použít opalovací krém i pod oblečení, případně si koupit speciální oblečení vyráběné tak, aby poskytovalo účinnější ochranu před sluncem. Zvlášť se to týká osob s mimořádně citlivou pokožkou. Často ji mají ti s blond vlasy, jejich pleť je od přírody víc světlá. Jinak oba druhy záření, jak UVA, tak UVB, pronikají pod vodní hladinu. U voděodolných a rezistentních krémů důkladné testy účinnosti prokázaly, že vydrží 40–80 minut pobytu ve vodě za den. Ne více. Proto je třeba znovu se namazat tak po dvou, třech koupáních, pochopitelně nikoli na mokré tělo.

Mýtus č. 4 – Kdo se nespálil, nemůže dostat rakovinu

Vznik karcinomu se neřídí podle toho, jestli se spálíme, i když to pokožce jistě neprospěje. Podle výzkumu British Association of Dermatologists záleží mnohem víc na tom, kolik času na sluníčku člověk celkově stráví, ne na tom, kolikrát jste se spálili. Vědci při něm zjistili, že lidé, kteří se v prvních patnácti letech života vystavovali ve velké míře slunečním paprskům a nechránili se opalovacím krémem (ať se spálili, či ne) mají v pozdějším věku mnohem větší riziko onemocnění rakovinou kůže. Z hlediska tvorby zhoubných melanomů je důležitější to, jak dlouho souhrnně trvá vystavení slunečnímu záření.

Mýtus č. 5 – krém s vysokým UV faktorem ochrání celý den

Používání kosmetiky s UV faktorem je pro udržení zdravé pleti naprostou nutností. Je ale velký omyl spoléhat se na to, že nás ochrání celý den. Číslo ochranného faktoru označuje jen dobu, po kterou je kůže před sluncem chráněná. Je jednoduché vodítko pro to, jak často se mazat. Stačí vynásobit číslo faktoru deseti a výsledkem je doba, jakou nás chrání. Ovšem jen v případě, pokud opalovací přípravek používáte správně. To znamená nanést velké množství na kůži (asi 30 ml u dospělého). Krém má po natření tvořit souvislou vrstvu tak, aby pokožka byla po jeho použití od něj celá bílá.

Mýtus č. 6 – UVA faktor je nejdůležitější

Ne. Zabírá jen v kombinaci s UVB. Paprsky UVA pronikají hluboko do kůže, poškozují její strukturu a způsobují její stárnutí. UVB záření naopak způsobuje zčervenání a spálení kůže. Oba typy mohou vést k vážnému poškození kůže, proto je pro ochranu ideální kombinace obou filtrů v přesném poměru. Zvláštní postavení mají voděodolné krémy, zvlášť pokud se na břehu utíráme ručníkem. Ten vrstvu krému totiž poškodí a je nutné ji obnovit. Vědci tvrdí, že je nutné nanést novou vrstvu každé dvě hodiny. Kdo se hodně potí, ten by se měl mazat každou hodinu. Závěry britského výzkumu publikovaného v roce 2001 v Journal of American Academy of Dermatology ukázaly, že nejlepší je použít krém půl hodiny před tím, než jde člověk ven, aby se stihl dostatečně vsáknout do pokožky.

Mýtus č. 7 – před pobytem u moře je vhodné solárium

Ačkoli se provozovatelé solárií snaží tvrdit, že neškodí, opak je pravda. Solária nelze ani náhodou považovat za bezpečný způsob opalování. Kdo do něj chce mermomocí chodit, měl by si u dermatologa nechat zhodnotit typ pokožky. Pokud při opalování zrudne a zůstane tak, je solárium maximálně rizikové. Preventivní pobyt v něm před cestou do teplých krajin je absolutní nesmysl. Kůže se nedá natrénovat! Počet vstupů za rok pak nesmí být nikdy vyšší než třicet, při maximální délce pobytu čtvrt hodiny! Také se při opalování v soláriu nemají používat líčidla, parfémy, deodoranty, běžné přípravky s UV filtrem, které jsou stejně jako sluneční brýle v soláriu neúčinné. Je také zbytečné brát betakaroten, který má smysl jen při opalování na slunci, v soláriu naopak škodí! Ti, co nosí kardiostimulátor, trpí infekcemi močových cest, mají křečové žíly, užívají antirevmatika, těhotné ženy, diabetici a alergici by se soláriu měli vyhnout velkým obloukem.

Mýtus č. 8 – opalování pokožce prospívá

Totální hloupost. Bronzová pokožka byla v Evropě přibližně až do poloviny minulého století neklamný znak příslušnosti k chudým vrstvám. Měli ji ti, kteří museli denně pracovat venku a byli vystaveni slunečním paprskům. Šlechtici se před nimi naopak usilovně chránili, bílá kůže byla známkou modré krve, ušlechtilosti. Kdo přišel s tím, že opálením získáme atraktivní vzhled, se neví, ale určitě nevěděl, že poškozuje DNA buněk kůže, urychluje tvorbu vrásek, mnohem dřív se objevují stařecké pigmentové skvrny, rozšířené žilky i jiné nevratné příznaky stárnutí – až o 10 let! Často jezdí k moři rodiče s kojencem v kočárku, což je vyložený hazard. Děti do jednoho roku se musí před sluncem důsledně chránit. Jejich pokožka je citlivá, nemá schopnost vytvářet potřebný pigment. Té dosáhne až ve starším školním věku! Přestože bude miminko v kočárku přikryté plenou či zastíněné proti slunci, stejně mu neunikne. Slunění v raném dětství souvisí s rakovinou kůže v pozdějším věku! V kritických hodinách (11.00 až 16.00) by děti měly být nejlépe uvnitř.

Mýtus č. 9 – když pokožka začne červenat, stačí jít na pár hodin do stínu

Vůbec ne. Naše pokožka si po desetiletí dobře pamatuje každé spálení! Jeho proces postupně probíhá několik hodin a dosahuje nejvyšší intenzity po jednom dni. Když si někdo všimne, že mu zrudne část těla, bývá už obvykle pozdě. Kůži je potom nezbytné opakovaně ošetřovat zklidňujícími krémy, oleji, účinné jsou přípravky s aloe vera. Problémy hrozí často tam, kde se lidé často nemažou, za ušima, na očních víčkách, pod bradou. Tam se slunce dostane, i když nepřímo, odrazem. Je nutné postižená místa důsledně zakrývat a zdržovat se ve stínu. Znovu opalovat se má až po zklidnění a vyblednutí kůže, což trvá pár dní. Spálení navíc vede ve většině případů k loupání kůže, která vybledne a esteticky nevypadá také nejlépe.

Jan Janula