Zemřel papež František. Vatikán čeká hledání nové hlavy katolické církve

Zemřel papež František
Jorge Mario Bergoglio (88), rodák z argentinského Buenos Aires, který se 13. března 2013 stal papežem Františkem a prvním papežem pocházejícím z Ameriky, zemřel. Smutnou zprávu na Velikonoční pondělí oznámil Vatikán, který se nyní ponořil do smutku. Papež v poslední době trpěl nejen problémy s koleny, ale především vážnou infekcí dýchacích cest, která přerostla až v oboustranný zápal plic.
Ještě v neděli 20. dubna na Boží hod velikonoční papež František pozdravil věřící při kázání Městu a světu. Dnes Vatikán oficiálně oznámil, že papež František dnes ráno ve věku 88 let zemřel. "Nejdražší bratři a sestry, s hlubokým zármutkem vám musím oznámit smrt našeho Svatého otce Františka. Dnes ráno v 7.35 se římský biskup František vrátil do domu Otce. Celý svůj život zasvětil službě Pánu a jeho Církvi," uvedl kardinál Kevin Farrell dle agentury Reuters.
František před zápalem plic trpěl řadou zdravotních komplikací
Osmaosmdesátiletý papež František trpěl respiračními komplikacemi téměř celý svůj život. Již v mládí ho totiž postihla vážná plicní infekce, při níž mu lékaři museli část plíce odebrat. To s sebou neslo následky, s nimiž se musel už napořád vyrovnávat. V roce letech 2021 jej postihla kýla a o dva roky později mu při operaci lékaři museli odebrat část tlustého střeva.
Zřejmě největší a nejviditelnější zdravotní komplikací však byly problémy s koleny, jež papeže v posledních letech života velmi často upoutávaly na invalidní vozík. O zdraví svatého otce se křesťané na celém světě obávali již od půlky února, kdy tisková kancelář Svatého stolce uvedla, že papežův zápal plic se výrazně zhoršil a přímo ohrožuje jeho život, kvůli čemuž byl hospitalizován.
Jeho stav se následně stal kritickým a dle Vatikánu trpěl vážnými bolestmi. Zároveň prodělal astmatický záchvat, při němž mu lékaři museli poskytnout velké množství kyslíku. Největší obavy dle osobního papežova lékaře Luigi Carboneho odborníci měli z rozvinutí sepse, tedy infekce krve, která může vzniknout v rámci zápalu plic a způsobit selhání orgánů, respektive smrt.
Vážnost celé situace dle zákulisních informací velmi dobře chápal i sám František, který začal podnikat konkrétní kroky k tomu, aby po jeho případném úmrtí organizace pohřbu či volba nového papeže nevázla. „Tentokrát to nemusím zvládnout,“ citovala italská média údajná slova svatého otce. Jednou z posledních audiencí, které papež František absolvoval, bylo setkání s americkým viceprezidentem J.D. Vancem v neděli dopoledne ve Vatikánu.
Mnohem liberálnější papež než jeho předchůdce
František byl v mnoha ohledech diametrálně odlišným papežem oproti svému předchůdci Benediktovi XVI. Ten platil za velmi konzervativní hlavu církve. Vyznával okázalejší oděvy, tradiční církevní hodnoty a odmítal, byť jen diskuzi o přípustnosti antikoncepce či interrupcí. Místo toho kázal spíš sexuální zdrženlivost či manželskou věrnost. Zároveň striktně zakazoval, aby se kněžími stávali nejen muži s homosexuálními sklony, ale také takoví, kteří tzv. „gay kulturu“ podporovali.
Naproti tomu František ve své více než dekádě papežství vystupoval jako velmi skromná hlava církve. Dokud mu to zdraví dovolovalo, odmítal armádu sluhů i osobního řidiče. Místo toho žil sám v malém bytě, kde si i vařil, a pro cestování preferoval využívání hromadné dopravy. Nejenže tím ukazoval své principy a vztah k penězům, ale také chuť bavit se s obyčejnými lidmi a vyrážet za nimi do ulic. „Přál bych si, aby i celá církev byla církví chudých, církví pro chudé,“ řekl v roce 2013 novinářům.
Mezi jeho nejznámější veřejné činy patří návštěva hospice pro lidi nakažené virem HIV, kde během velikonočního rituálu dvanáct zdejších pacientů políbil a posléze jim symbolicky umyl nohy. Něco podobného pak zopakoval na Zelený čtvrtek roku 2013, kdy pro změnu navštívil v Římě nápravné zařízení pro mladistvé. 12 mladým delikventům zde opět obřadně umyl a políbil nohy.
František byl dlouholetým kritikem toho, aby se církev uzavírala do sebe, za zlaté brány svých kostelů a bazilik, ale místo toho vyrazila mezi obyčejné lidi a mluvila s nimi. Zároveň byl velkým propagátorem toho, aby se křesťanská církev modernizovala a držela ve 21. století krok se zbytkem světa.
Umožnil například ženám zastávat nové funkce, a to i přímo ve Vatikánu. Prosazoval také transparentnější přístup církve ke kauzám sexuálního zneužívání nezletilých duchovními. A věnoval se i tématu práv pro komunitu LGBT+. Tím se stal populárním v liberálních kruzích, zatímco konzervativní členové církve s jeho názory ne vždy souhlasili.
Kritika antikoncepce či domácích mazlíčků místo dětí
Navzdory tomu však odmítal například zlegalizování sňatků homosexuálů a adopci dětí homosexuálními muži vnímal jako „formu diskriminace dětí“. Konzervativní byl vždy také v otázce antikoncepce či umělého oplodnění. Během svého papežství rovněž František minimálně dvakrát upozornil na vztah lidstva ke zvířatům, přičemž konkrétně zkritizoval mladé páry, které si dnes místo dětí pořizují domácí mazlíčky.
„Dnes naopak vidíme spoustu lidí, kteří děti vůbec nechtějí nebo si říkají, že budou mít jedno a to stačí. Mnoho párů si namísto potomků pořídí dva psy nebo dvě kočky a myslí, že jim to děti nahradí. Chápu, že to může znít legračně, ale takhle vypadá současná realita… popření otcovské a mateřské role naši společnost oslabuje, bere nám naši lidskost. Dochází ke stárnutí populace a naše domovská planeta úbytkem dětí trpí,“ citoval Františka v roce 2022 web Náboženský infoservis.
Papež František mimo jiné také svatořečil historicky prvního mileniála: