5 knih o dívkách a ženách, které by si měli přečíst chlapci a muži. Proč je to důležité?
Stačí jedno zbytečné rozdělení na "dívčí" a "chlapeckou" literaturu a druhé polovině čtenářů a čtenářek ukradnete vykreslení světa opačného pohlaví. Muži a chlapci tak ztrácejí pojem o ženském světě, ženy a dívky naopak. Svět zůstává pro obě pohlaví černobílý. Zbytečně.
Spisovatelka Tricia Lowther, zakladatelka kampaně Nechme knihy knihami (Let Books be Books) píše na britském serveru The Guardian, že se od dívek a žen celkově už dlouho očekává, že budou číst, sledovat a poslouchat příběhy o chlapcích a mužích. Naopak to ale podle ní zdaleka neplatí. To potvrzuje i americká spisovatelka Caroline Paul, která v rámci vystoupení na konferenci neziskové organizace TED prozradila, že na jedné střední škole v USA odmítli prezentaci její knihy jen proto, že se v názvu vyskytovalo spojení „odvážná dívka“, a to přece není téma pro chlapce.
Příběh o odvážné dívce není pro kluky?
Tricia Lowther je toho názoru, že čteme především proto, abychom se mohli podívat na věci kolem nás z různých perspektiv a lépe jim porozumět, i když je zrovna neprožíváme. Když se tedy snažíme na základě určitých genderových stereotypů vychovávat chlapce k tomu, aby se vyhýbali literatuře pro dívky a o nich, učíme je podle ní odmítat zkušenosti a potřeby ostatních lidí a ohrožujeme tím jejich smysl pro empatii. Za významného podporovatele těchto předsudků přitom považuje i média.
Tricia Lowther od roku 2014 přesvědčila 11 vydavatelů k odstranění slov „pro kluky" a „pro holky“ z obalů knih, je totiž skličující sledovat vznik jakéhosi nového genderového dělení literatury na dívčí a chlapeckou. Vychází z úspěšné dětské publikace s názvem Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky a jejího ekvivalentu Příběhy pro kluky, kteří se nebojí být výjimeční.
Kniha Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky v anglickém originále
Děti by měly mít možnost volby
Tricia Lowther poukazuje na fakt, že ač má být cílem obou knih bourání stereotypů o správném chlapci a správné dívce, ve skutečnosti tento problém již pouhým názvem mohou naopak posilovat. „Zatímco obsah knih – příběhy žen-průkopnic a mužů, kteří se nebojí vyjádřit své emoce – je vítaný a pro mnohé děti nepochybně inspirativní, používání slov ‚pro dívky' a ‚pro chlapce' v názvech od nich odrazuje ostatní,“ zamýšlí se autorka a navrhuje možné řešení: „Stačila by změna předložky v názvech a rázem bychom měli knihu o malých rebelkách/klucích, případně příběhy malých rebelek/kluků.“
Ani to by však podle ní nebyl ideální stav, protože by publikace stále vysílaly signály, že by si dívky měly číst o ženách a chlapci o mužích. „Motivace vzniku výše zmiňovaných knižních titulů je chvályhodná – dát dětem pozitivní vzory z řad mužů i žen a ukázat jim, že je v pořádku být tím, kým chtějí být. Nicméně cílit tyto knihy v závislosti na genderu čtenářů a čtenářek vysílá protichůdné sdělení. Neměly by příběhy o inspirativních ženách nebo chlapcích, kteří vzdorují stereotypům, číst všichni?“ ptá se Tricia Lowther a zároveň doplňuje, že by děti měly mít možnost volby a samy by si měly vybrat, jestli chtějí číst o pohlaví mužském, ženském, o obojím nebo o něčem úplně jiném.
Fotografie z filmu Pipi Dlouhá punčocha (1969)
Nechte kluky pochopit dívčí svět
O vlivu médií v tomto směru je i film neziskové organizace The Representation Project s názvem The Mask You Live In (Maska, ve které žijete). Snímek si mimo jiné klade otázku, jak může chlapec vedený k pohrdání ženami někdy opačné pohlaví skutečně respektovat? A nabízí i jednoznačnou odpověď: nemůže a nebude.
Možným výsledkem je tedy nejen poškození dívek, ale i chlapců. Schopnost pochopit ženský svět, ale i sami sebe totiž může být významně potlačena. A to pro dospělého muže rozhodně není přínosem. Dopřejte tedy svým synům literaturu s dívčími hlavními hrdinkami, aby poznali, že i holky mohou být silné, inteligentní a statečné. Pokud nevíte, po jaké knize sáhnout, máme pro vás i pár doporučení:
Elena Favilli, Francesca Cavallo: Příběh na dobrou noc pro malé rebelky
Jak už jsme zmínili, tento světový bestseller představuje životy stovky inspirativních žen napříč dějinami. Příběhy umělkyň, sportovkyň, vědkyň, političek a dalších velkých osobností umožňují malým i velkým čtenářům mít své sny, bez ohledu na jejich pohlaví.
Fotografie z filmu Malé ženy (2019) Zdroj: Columbia Pictures / Wilson Webb
Louisa May Alcott: Malé ženy
Krásná Meg, klučičí Jo, citlivá Betsy a hrdá Amy. To jsou čtyři sestry, malé ženy, které statečně čelí životu za přispění laskavé matky a přátelství mladého gentlemana Laurieho. Tento román z konce 19. století dojímá a rozesmává dívky a ženy už několik generací a troufáme si tvrdit, že by to samé dokázal i u chlapců a mužů.
Virginia Woolf: Paní Dallowayová
Slavná anglická spisovatelka v této novele rozbíjí klišé o jedné snobské madam. Čtenářkám i čtenářům stačí strávit jeden obyčejný den ve společnosti paní Clarissy Dallowayové, aby odhalili, že se pod slupkou stárnoucí, průměrné středostavovské paničky skrývá žena s obrovskou žízní po životě.
Příběh služebnice
Margaret Atwood: Příběh služebnice
Román, podle nějž vznikl i stejnojmenný seriál z dílny HBO, vykresluje pochmurnou vizi blízké budoucnosti, kdy se vlády nad Spojenými státy chopí klerofašistický režim. Z plodných žen se v tomto světě stávají služebnice, které mají jediný úkol: rodit děti, s nimiž se nikdy nesetkají. Určitě budete souhlasit, že to určitě nezní jako téma, které by nemělo zajímat i muže.
Astrid Lindgren: Pipi Dlouhá punčocha
Kdo by neznal tuhle svéráznou devítiletou dívku s nevšedním chováním, jménem i vzezřením, která bydlí v domku na okraji města bez rodičů a jejími jedinými společníky jsou opice a kůň. Přesto však vůbec není smutná a se svými přáteli zažívá neuvěřitelná dobrodružství, která by jí záviděl kdejaký chlapec i muž.
Autor: Kristýna Šťastná