Civilizovaný svět? Šílené mučení žen, které se nazývá tradicí

Podle statistik je jedna ze tří žen na světě vystavena týrání. Ani v moderním světě to není nic výjimečného. Spousta žen byla znásilněna nebo zažívá domácí násilí. To ale není nic proti tomu, co se děje v méně civilizovaných zemích. Smutné na tom je, že se násilí dopouštějí většinou ti nejbližší – manželé, nebo dokonce rodiče.

Zažehlování prsou

Tento rituál je rozšířen především v Kamerunu, v menší míře i v Čadu, Togu či Rovníkové Guinei. Matky tam přikládají dospívajícím dívkám (většinou ve věku 8–15 let) na jejich vyvíjející se poprsí rozpálené lávové kameny (často i žhavá kladiva a špachtle). Na rozpálený kámen je potřeba hodně tlačit, takže tato procedura je pro dívky extrémně bolestivá. Navíc je nutné ji opakovat, ze začátku i jednou týdně, dokud prsa úplně nezmizí.To může trvat, dva, tři měsíce, někdy i půl roku. Palčivě bolestivá procedura má pubertálním dívkám zastavit růst prsou. Holčičky s rostoucími ňadry by totiž mohly být pro muže atraktivní, což s sebou nese riziko znásilnění a těhotenství. Tato praktika v sobě skrývá krom neuvěřitelně bolestivé procedury i vysoké riziko zdravotních potíží, jako je infekce, rakovina prsou, dokonce i ztráta jednoho nebo obou prsou. O psychických následcích ani nemluvě…

V poslední době se bohužel zažehlování prsou rozšiřuje s vlnou migrace i do Evropy. Například v Británii tuto praktiku podle odhadů podstoupilo již okolo 1000 mladých žen.

Ženská obřízka

Tento zákrok, který postiženým nepřináší žádný zdravotní prospěch, se provádí na dívkách ve věku od nejranějšího dětství do 15 let. Odhaduje se, že jenom v Africe si nese následky zmrzačení genitálu 92 miliónů dívek starších 10 let. Velmi častá bývala obřízka v Egyptě, kde ji v červnu 2008 zakázali zákonem. Ženská obřízka ale není pouze africkou záležitostí. Velmi běžná je i v Indonésii a Malajsii, kde ji standardně provádí zdravotní personál.

Většina těchto zákroků se ale provádí bez umrtvení a často velice primitivními nástroji. K dezinfekci obvykle poslouží kravská moč. Podle řady tradic a pověr se provádí hlavně proto, že údajně stabilizuje ženské libido, ženu to údajně „zkrásní“ v očích jejího manžela a přivede ji to do duševní rovnováhy.

Pokud dívky zákrok přežijí, odnášejí si řadu fyzických i psychických následků. K fyzickým patří zejména opakující se močové infekce, cysty, neplodnost, riziko komplikací při porodu a úmrtí novorozenců. A pak je tu samozřejmě psychický dopad – frigidita a odpor k sexu, některé dívky se po obřízce stávají tišší a poslušnější. Není divu.

Polévání kyselinou

Mladá dívka odmítne nápadníka. Zhrzený mladík neváhá zaplatit člověka, který jí polije obličej kyselinou a navždy ji zohyzdí (v jiném případě to udělá vlastní otec dceři). Dcery i milenky jsou působením kyseliny během chvíle proměněné ve zrůdičky a zůstávají nejen ejen na vzhledu, ale i na duši a na přístupu společnosti nadosmrti postižené.

V některých kulturách je polévání kyselinou považováno za normální jev a projev lásky. Jednou ze zemí, kde k útokům kyselinou dochází, je Indie, pro ženy čtvrtá nejnebezpečnější země na světě. Ačkoli se Indie v přístupu k chemickým útokům a násilí na ženách obecně pomalu mění, je dobré si uvědomit, že v tak obrovské zemi, kde upalování vdov bylo zákonem zakázáno až v roce 1987, má jakýkoli rituál či zvyk obrovský časový dojezd. A kyselina se tu dá koupit bez problémů...

Bití a znásilňování

Pokud by si žena měla něco přát, pak je to nenarodit se v Afghánistánu. Tato země je podle odborníků místem, kde se ženám žije nejhůře. Víc než polovina dívek je provdána před dovršením 16. roku života a ke sňatku a sexu s manželem je často donucena. K tomu navíc zoufalá bída, nedostatečná zdravotní péče, téměř žádná ekonomická práva pro ženy a cílené násilí proti ženám.

.„Bylo mi 14, když mě můj muž unesl, spoutal mi ruce a nohy a zacpal pusu. Pak mě mlátil tlustým kabelem a třískal hlavou o zeď, “ říká jedna z postižených. Znásilňování, bití, porody v extrémně mladém věku nesoucí neskutečné porodní i poporodní komplikace... to je stále současný Afghánistán. Ten Afghánistán, který známe zejména z dokumentů a zpráv válečného charakteru. Dá se s tím něco dělat v zemi, kde v některých afghánských regionech nesmí mužský lékař ženu vyšetřit a žen lékařek je zoufalý nedostatek? Ano. Ale pomalu a chce to extrémní odvahu.

Mohlo by se zdát, že se nás to netýká, protože zmíněné země jsou daleko. Jenže je tu vlna migrace, s níž se do Evropy mohou šířit i výše zmíněné praktiky. Příkladem může být již zmíněné zažehlování prsou v Británii, které praktikují komunity přicházející ze severní Afriky, nebo například v Německu ilegálně šířená kniha Žena pod záštitou islámu, která dává mužům návod, jak správně bít svou manželku.

Film jako memento i paprsek naděje

Šílené praktiky, které se ve světě stále dějí, zachycuje skvělý český dokument Nezlomené, který si můžete přehrát zdarma online. Za jeho vznikem stojí čtyři ženy ze sdružení Femisféra, kterým se podařilo zachytit další téma, ke kterému by se chlap nikdy tak blízko nedostal (sdružení Femisféra u má na svém kontě oceněné filmy Slzy Konga nebo Latim – Obřezané). Na film Nezlomené je možné se dívat ze dvou rovin: jako na paprsek naděje, slabě narůžovělé svítání na obzoru ženského utrpení ve zmiňovaných zemích. A nebo jako špičatý podpatek drtící nárt českých feministek stěžujících si na „genderovou“ nevyváženost v Česku. Protože členky Femisféry pomocí svých filmů ukazují skutečné ženské problémy.