Nebojím se, že by svět na koronavirus vymřel, zmírňuje paniku primářka z Bulovky

Koronavirus je v současnosti tématem číslo jedna. Nakažení už jsou i v Česku a lidé mají čím dál větší strach z šíření viru. Zeptali jsme se proto expertky na infekce a primářky infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce MUDr. Hany Roháčové, zda je koronavirus reálnou hrozbou, kolik pacientů mohou přijmout a jaká preventivní opatření skutečně fungují.

  • S jakými infekcemi se v současnosti v Česku nejvíce setkáváte? Je u některých z nich nutná přísná karanténa?

Co se týče hlášení infekčních nemocí obecně, v Česku se jich vyskytuje celá řada, nejvíce asi střevní onemocnění, třeba salmonelózy, onemocnění postihující nervový systém, jako klíšťová encefalitida, chřipka a další. Jedná se o infekce, u nichž se frekvence výskytu pohybuje i v řádech desetitisíců. Existují taky onemocnění, která jsou závažná, ale nejsou tak častá, třeba meningokoky nebo importované infekce jako horečka dengue či malárie. Karanténních nemocí zase tolik není a jsou jednoznačně dané podle vyhlášky. Izolovat se musí samozřejmě infekce jako úplavice, žloutenka typu A, spalničky, tuberkulóza nebo cholera a břišní tyfus, kdyby k nám byly importované. U těch ostatních ale mohou být lidé doma nebo při těžkém průběhu v nemocnici.

  • Co jako expertka na problematiku infekcí a jejich šíření říkáte na aktuální „paniku“ okolo koronaviru? Vnímáte ho jako reálnou hrozbu, nebo spíš jako přehnané mediální šíření strachu?

Mě ta panika trochu zlobí. I když koronaviry známe, toto je nové onemocnění, šíří se hodně explozivně a chová se podobně jako chřipka. U ní ale mohou být klinické průběhy i těžší, protože nejsou bezpříznakové, zatímco u tohoto typu koronaviru se uvádí, že 80 % a více pacientů nemá žádné nebo minimální příznaky. Svět ale vyděsilo právě to, že se šíří tak rychle, navíc se všude uvádějí čísla zemřelých. Když se ale porovnají s počtem nakažených, kterých jsou desítky tisíc – a to jen těch, kteří jsou nahlášení, ve skutečnosti jich je podle mě mnohem více – smrtnost se pohybuje do tří procent, přičemž je navíc větší ve vyšších věkových skupinách a u lidí, kteří mají ještě další nemoc. U mladých je to pod jedno procento a u dětí je průběh celkově velmi lehký.

Nebojím se, že by svět na koronavirus vymřel. Existuje několik scénářů. Buď se šíření podaří zastavit a tento typ koronaviru vymizí z lidských onemocnění, nebo epidemie nemoci bude ještě nějakou dobu trvat a lidé si na ni ve velké míře vytvoří protilátky. Otázkou taky je, kdy se podaří vyvinout očkovací látku nebo jestli tento vir nebude mít sezonní charakter. Že by ale došlo k dramatické změně zdravotního stavu lidstva, to podle mě nehrozí.

  • Ohledně preventivních opatření proti koronaviru koluje spousta různorodých informací. Můžete prosím našim čtenářkám objasnit, co pomáhá a co naopak nefunguje?

Co se týče šíření koronaviru, člověk musí být v relativně úzkém kontaktu s nakaženým, uvádí se vzdálenost menší než na dva metry, po dobu 15 minut. Rouška brání tomu, aby nakažený člověk vir vylučoval. Respirátory pak brání viru, aby se dostal na sliznice v ústech a očích. Důležité je taky mytí rukou nebo běžná strava s dostatkem vitaminů. Nedoporučuje se naopak kouření.

Pomoci by mělo i očkování proti chřipce. To sice nezabrání nákaze koronavirem, eliminuje ale riziko, že člověk bude mít obě nemoci najednou. Pokud se navíc u očkovaného jedince projeví klinické příznaky, může si s větší jistotou říct, že chřipka to nejspíš nebude. Proti chřipce se přitom u nás nechává očkovat jen pět procent populace, většina lidí to považuje za zbytečné. Jsem ale přesvědčená, že kdyby teď byla vyvinuta vakcína proti koronaviru, 99 % lidí ji bude chtít. Chřipka je přitom vážné onemocnění a klinické projevy jsou často daleko těžší než právě u koronaviru.

  • Někteří lidé panikaří už ve chvíli, kdy mají teplotu a kašel. Kde je ta hranice, kdy už by měli zpozornět, protože se možná něco děje?

Lidé, které v současnosti vyšetřujeme, musí splňovat dvě kritéria. Jednak mají klinické příznaky, jednak se buď vrátili z hlášené oblasti, nebo byli v kontaktu s nakaženým člověkem. Takoví lidé jdou do izolace a jsou testováni. U těch, kteří se vrátili z rizikové oblasti, ale nemají žádné příznaky, se testy nedělají. Stejně tak bych je nedoporučovala ani jedincům, kteří nikam nevycestovali, ale mají pouze příznaky zánětu horních cest dýchacích, které jsou v tomto období velmi časté.

  • Bylo by podle vás reálné izolovat oblasti zasažené koronavirem? Myslíte si, že by toto opatření opravdu pomohlo zcela zamezit jeho šíření?

Nemyslím si, že by to pomohlo. Existuje spousta lidí s minimálními příznaky. Jak je chceme izolovat? A jak dlouho? Čtrnáct dní, měsíc, nebo dva, protože mezitím mohli být v kontaktu s dalšími lidmi? Nemůžeme izolovat všechny lidi v rizikovém regionu nebo ty, kteří se z něj vrátili. To není reálné ani smysluplné.

  • Jak se díváte na dilema lidí, kteří mají v nejbližší době naplánovanou cestu do oblastí s prokázaným výskytem koronaviru? Jak byste se vy sama v dané situaci rozhodla? Jela byste, nebo byste vycestování považovala za nezodpovědné?

Nikdo nemůže lidem zakazovat, aby do těchto oblastí jezdili. Ministerstvo zdravotnictví a orgány činné v této věci to obecně nedoporučují, záleží ale na úvaze každého člověka. Určitě bych to neradila lidem se srdečním, plicním nebo onkologickým onemocněním. Problém nevidím ani tak v tom, že by se nakazili, ale v tom, že by pak v cizině museli hledat zdravotnická zařízení. Naše zdravotnictví patří k nejlepším na světě, lidem je poskytnuta prakticky okamžitě veškerá dostupná péče. To ale u řady zemí, i těch vyspělých, vůbec neplatí, zvlášť v případě cizinců.

  • Jsou podle vás čeští lékaři dostatečně vzděláni v otázce postupu při diagnostice koronaviru? Musí procházet nějakými speciálními školeními?

Doktoři neprocházejí žádným zvláštním výcvikem, koronavirus se diagnostikuje jako jiné viry pomocí běžných vyšetření a postupů, stejně jako například u chřipky. Lékaři v současnosti využívají velmi rychlou metodu, která se dá aplikovat, jakmile je známé složení viru. Pak už je to rutina.

  • Vy jste primářkou kliniky infekčních nemocí Nemocnice Na Bulovce. Kolik pacientů s koronavirem jste schopni přijmout a jaký mají režim?

Momentálně máme otevřené jedno oddělení pro pozitivní případy, kde je zhruba dvacet lůžek. Přijímáme zatím všechny pacienty. Pokud by jich ale bylo více a kapacita nedostačovala, budeme je posílat na jiná infekční oddělení a kliniky na území České republiky. Předpokládáme taky, že lidem s lehkým průběhem, mezi které zatím patří všichni nakažení pobývající u nás, bude v případě nárůstu nemocných nařízena domácí izolace. O té rozhodují epidemiologové, předběžně jsme o tom ale mluvili s nadřízenými i složkami Ministerstva zdravotnictví a rozhodně se k tomuto řešení všichni přikláníme.

  • Jak probíhají testy na koronavirus? Co všechno obnášejí a jak dlouho trvá vyhodnocení výsledků?

Dělá se jeden jednoduchý test spočívající ve výtěru nosohltanu. Odebírá se taky krev, ale to slouží spíš k pozdějšímu zpracování. Vyšetření vzorku z nosohltanu provádí Státní zdravotní ústav v Praze a v Ostravě a trvá několik hodin.

  • Před pár dny byl v Asii zaznamenán první případ nakažení koronavirem u psa. Jak je to s domácími mazlíčky? Mohou onemocnění přenést na člověka i oni?

Lidé jsou osídlení spoustou virů, bakterií a parazitů, kteří nám nic nedělají. Viry obecně, které nás trápí ještě i v tomto století, původně pocházejí ze zvířecí říše. Zvířata mají spoustu koronavirů, které svým nositelům nic nedělají. Může se stát, že na místě s velkou koncentrací zvířat, která kvůli stresu více vyměšují tělesné tekutiny, se můžou viry změnit natolik, že se přenesou na člověka, u nějž narazí na živnou půdu, a začnou se šířit mezilidsky. Nedá se ale říct, že kontaktem se psem, kočkou nebo křečkem se nakazíme zvláštní nemocí. Takhle to nefunguje.

  • Vědci stále nedokážou určit, jestli by šíření viru mohl zastavit i příchod jara a zvyšující se teploty. Troufnete si odhadnout, jestli jde o tzv. sezonní vir?

To stále nevíme a je těžké to předpovídat. Musíme si uvědomit, že máme čtyři roční období. Teď je pro viry příznivá doba, pak ale přijde horko a sucho, což se jim zase nelíbí. Ony mají rádi vlhko a chladnější počasí, takže je možné, že v létě začnou ubývat a pak se můžou a nemusí zase objevit s nástupem podzimu.

Na to, co nejen o koronaviru řekla Hana Roháčová v Show Jana Krause, se můžete podívat v následujícím videu:


Přečtěte si také

Horoskopy dle zvěrokruhu

Beran 25. 4. 2024

Berani, vyhlídky na dnešní den jsou vynikající. Současné uspořádání planet a poněkud tísnivá atmosféra posledních dnů vás inspirují ke změně prostředí a návštěvě nových míst. Proč si nenaplánovat malý výlet? Všechna znamení naznačují, že právě teď je pro takové dobrodružství ta nejlepší doba. Pokud budete otálet, budete se cítit opět zaseknutí ve staré rutině.

Celý horoskop pro dnešní den

Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost ⑱

Partnerský horoskop
Partnerský horoskop

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.