zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
zpět

Horoskop pro Vás každý týden

Stačí vybrat znamení a zadat Váš email. Jednou týdně vám zašleme horoskop pro vaše znamení.

reklama

návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat

reklama

Nebojím se, že by svět na koronavirus vymřel, zmírňuje paniku primářka z Bulovky

Expertka na infekce a jejich šíření Hana Roháčová
Autor: profimedia Expertka na infekce a jejich šíření Hana Roháčová
Koronavirus je v současnosti tématem číslo jedna. Nakažení už jsou i v Česku a lidé mají čím dál větší strach z šíření viru. Zeptali jsme se proto expertky na infekce a primářky infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce MUDr. Hany Roháčové, zda je koronavirus reálnou hrozbou, kolik pacientů mohou přijmout a jaká preventivní opatření skutečně fungují.

reklama

  • S jakými infekcemi se v současnosti v Česku nejvíce setkáváte? Je u některých z nich nutná přísná karanténa?

Co se týče hlášení infekčních nemocí obecně, v Česku se jich vyskytuje celá řada, nejvíce asi střevní onemocnění, třeba salmonelózy, onemocnění postihující nervový systém, jako klíšťová encefalitida, chřipka a další. Jedná se o infekce, u nichž se frekvence výskytu pohybuje i v řádech desetitisíců. Existují taky onemocnění, která jsou závažná, ale nejsou tak častá, třeba meningokoky nebo importované infekce jako horečka dengue či malárie. Karanténních nemocí zase tolik není a jsou jednoznačně dané podle vyhlášky. Izolovat se musí samozřejmě infekce jako úplavice, žloutenka typu A, spalničky, tuberkulóza nebo cholera a břišní tyfus, kdyby k nám byly importované. U těch ostatních ale mohou být lidé doma nebo při těžkém průběhu v nemocnici.  

  • Co jako expertka na problematiku infekcí a jejich šíření říkáte na aktuální „paniku“ okolo koronaviru? Vnímáte ho jako reálnou hrozbu, nebo spíš jako přehnané mediální šíření strachu?

Mě ta panika trochu zlobí. I když koronaviry známe, toto je nové onemocnění, šíří se hodně explozivně a chová se podobně jako chřipka. U ní ale mohou být klinické průběhy i těžší, protože nejsou bezpříznakové, zatímco u tohoto typu koronaviru se uvádí, že 80 % a více pacientů nemá žádné nebo minimální příznaky. Svět ale vyděsilo právě to, že se šíří tak rychle, navíc se všude uvádějí čísla zemřelých. Když se ale porovnají s počtem nakažených, kterých jsou desítky tisíc – a to jen těch, kteří jsou nahlášení, ve skutečnosti jich je podle mě mnohem více – smrtnost se pohybuje do tří procent, přičemž je navíc větší ve vyšších věkových skupinách a u lidí, kteří mají ještě další nemoc. U mladých je to pod jedno procento a u dětí je průběh celkově velmi lehký.

Nebojím se, že by svět na koronavirus vymřel. Existuje několik scénářů. Buď se šíření podaří zastavit a tento typ koronaviru vymizí z lidských onemocnění, nebo epidemie nemoci bude ještě nějakou dobu trvat a lidé si na ni ve velké míře vytvoří protilátky. Otázkou taky je, kdy se podaří vyvinout očkovací látku nebo jestli tento vir nebude mít sezonní charakter. Že by ale došlo k dramatické změně zdravotního stavu lidstva, to podle mě nehrozí.

Expertka na infekce MUDr. Hana Roháčová v Show Jana Krause
Autor: Archiv FTV Prima / Show Jana Krause Expertka na infekce MUDr. Hana Roháčová v Show Jana Krause
  • Ohledně preventivních opatření proti koronaviru koluje spousta různorodých informací. Můžete prosím našim čtenářkám objasnit, co pomáhá a co naopak nefunguje?

Co se týče šíření koronaviru, člověk musí být v relativně úzkém kontaktu s nakaženým, uvádí se vzdálenost menší než na dva metry, po dobu 15 minut. Rouška brání tomu, aby nakažený člověk vir vylučoval. Respirátory pak brání viru, aby se dostal na sliznice v ústech a očích. Důležité je taky mytí rukou nebo běžná strava s dostatkem vitaminů. Nedoporučuje se naopak kouření.

Pomoci by mělo i očkování proti chřipce. To sice nezabrání nákaze koronavirem, eliminuje ale riziko, že člověk bude mít obě nemoci najednou. Pokud se navíc u očkovaného jedince projeví klinické příznaky, může si s větší jistotou říct, že chřipka to nejspíš nebude. Proti chřipce se přitom u nás nechává očkovat jen pět procent populace, většina lidí to považuje za zbytečné. Jsem ale přesvědčená, že kdyby teď byla vyvinuta vakcína proti koronaviru, 99 % lidí ji bude chtít. Chřipka je přitom vážné onemocnění a klinické projevy jsou často daleko těžší než právě u koronaviru.

  • Někteří lidé panikaří už ve chvíli, kdy mají teplotu a kašel. Kde je ta hranice, kdy už by měli zpozornět, protože se možná něco děje?

Lidé, které v současnosti vyšetřujeme, musí splňovat dvě kritéria. Jednak mají klinické příznaky, jednak se buď vrátili z hlášené oblasti, nebo byli v kontaktu s nakaženým člověkem. Takoví lidé jdou do izolace a jsou testováni. U těch, kteří se vrátili z rizikové oblasti, ale nemají žádné příznaky, se testy nedělají. Stejně tak bych je nedoporučovala ani jedincům, kteří nikam nevycestovali, ale mají pouze příznaky zánětu horních cest dýchacích, které jsou v tomto období velmi časté.  

Speciální sanitka Nemocnice Na Bulovce pro převoz osob infikovaných koronavirem
Autor: profimedia Speciální sanitka Nemocnice Na Bulovce pro převoz osob infikovaných koronavirem
  • Bylo by podle vás reálné izolovat oblasti zasažené koronavirem? Myslíte si, že by toto opatření opravdu pomohlo zcela zamezit jeho šíření?

Nemyslím si, že by to pomohlo. Existuje spousta lidí s minimálními příznaky. Jak je chceme izolovat? A jak dlouho? Čtrnáct dní, měsíc, nebo dva, protože mezitím mohli být v kontaktu s dalšími lidmi? Nemůžeme izolovat všechny lidi v rizikovém regionu nebo ty, kteří se z něj vrátili. To není reálné ani smysluplné.

  • Jak se díváte na dilema lidí, kteří mají v nejbližší době naplánovanou cestu do oblastí s prokázaným výskytem koronaviru? Jak byste se vy sama v dané situaci rozhodla? Jela byste, nebo byste vycestování považovala za nezodpovědné?

Nikdo nemůže lidem zakazovat, aby do těchto oblastí jezdili. Ministerstvo zdravotnictví a orgány činné v této věci to obecně nedoporučují, záleží ale na úvaze každého člověka. Určitě bych to neradila lidem se srdečním, plicním nebo onkologickým onemocněním. Problém nevidím ani tak v tom, že by se nakazili, ale v tom, že by pak v cizině museli hledat zdravotnická zařízení. Naše zdravotnictví patří k nejlepším na světě, lidem je poskytnuta prakticky okamžitě veškerá dostupná péče. To ale u řady zemí, i těch vyspělých, vůbec neplatí, zvlášť v případě cizinců.  

  • Jsou podle vás čeští lékaři dostatečně vzděláni v otázce postupu při diagnostice koronaviru? Musí procházet nějakými speciálními školeními?

Doktoři neprocházejí žádným zvláštním výcvikem, koronavirus se diagnostikuje jako jiné viry pomocí běžných vyšetření a postupů, stejně jako například u chřipky. Lékaři v současnosti využívají velmi rychlou metodu, která se dá aplikovat, jakmile je známé složení viru. Pak už je to rutina.

Hana Roháčová během tiskové konference k aktuální situaci v souvislosti s koronavirem
Autor: profimedia Hana Roháčová během tiskové konference k aktuální situaci v souvislosti s koronavirem
  • Vy jste primářkou kliniky infekčních nemocí Nemocnice Na Bulovce. Kolik pacientů s koronavirem jste schopni přijmout a jaký mají režim?

Momentálně máme otevřené jedno oddělení pro pozitivní případy, kde je zhruba dvacet lůžek. Přijímáme zatím všechny pacienty. Pokud by jich ale bylo více a kapacita nedostačovala, budeme je posílat na jiná infekční oddělení a kliniky na území České republiky. Předpokládáme taky, že lidem s lehkým průběhem, mezi které zatím patří všichni nakažení pobývající u nás, bude v případě nárůstu nemocných nařízena domácí izolace. O té rozhodují epidemiologové, předběžně jsme o tom ale mluvili s nadřízenými i složkami Ministerstva zdravotnictví a rozhodně se k tomuto řešení všichni přikláníme.

  • Jak probíhají testy na koronavirus? Co všechno obnášejí a jak dlouho trvá vyhodnocení výsledků?

Dělá se jeden jednoduchý test spočívající ve výtěru nosohltanu. Odebírá se taky krev, ale to slouží spíš k pozdějšímu zpracování. Vyšetření vzorku z nosohltanu provádí Státní zdravotní ústav v Praze a v Ostravě a trvá několik hodin.

  • Před pár dny byl v Asii zaznamenán první případ nakažení koronavirem u psa. Jak je to s domácími mazlíčky? Mohou onemocnění přenést na člověka i oni?

Lidé jsou osídlení spoustou virů, bakterií a parazitů, kteří nám nic nedělají. Viry obecně, které nás trápí ještě i v tomto století, původně pocházejí ze zvířecí říše. Zvířata mají spoustu koronavirů, které svým nositelům nic nedělají. Může se stát, že na místě s velkou koncentrací zvířat, která kvůli stresu více vyměšují tělesné tekutiny, se můžou viry změnit natolik, že se přenesou na člověka, u nějž narazí na živnou půdu, a začnou se šířit mezilidsky.  Nedá se ale říct, že kontaktem se psem, kočkou nebo křečkem se nakazíme zvláštní nemocí. Takhle to nefunguje.

  • Vědci stále nedokážou určit, jestli by šíření viru mohl zastavit i příchod jara a zvyšující se teploty. Troufnete si odhadnout, jestli jde o tzv. sezonní vir?

To stále nevíme a je těžké to předpovídat. Musíme si uvědomit, že máme čtyři roční období. Teď je pro viry příznivá doba, pak ale přijde horko a sucho, což se jim zase nelíbí. Ony mají rádi vlhko a chladnější počasí, takže je možné, že v létě začnou ubývat a pak se můžou a nemusí zase objevit s nástupem podzimu.

Na to, co nejen o koronaviru řekla Hana Roháčová v Show Jana Krause, se můžete podívat v následujícím videu:   

 

 

Koronavirus: 12 mýtů, které o něm kolují a zbytečně vyvolávají paniku

Koronavirus: 12 mýtů, které o něm kolují a zbytečně vyvolávají paniku

Související témata: Show Jana Krause , koronavirus , infekce , MUDr. Hana Roháčová , Nemocnice Na Bulovce , Bulovka , expertka , chřipka

reklama

Přečtěte si také