Kateřina Čechová jako první česká prezidentka: Aňa Geislerová je z filmu nadšená

Kateřina Čechová (Aňa Geislerová), historicky první česká prezidentka, má za sebou rok v úřadu. Je zahlcená prací: její program je každý den nabitý k prasknutí. Občas by si chtěla v klidu odpočinout bez pozornosti celé republiky. Jednoho dne se odhodlá k riskantnímu kousku. Vezme si paruku a v dokonalém převleku se v noci potají vytratí z Hradu. Plán jí vyjde dokonale. Kateřině se noční dobrodružství inkognito v podhradí mezi lidmi zalíbí. Seznamuje se se sochařem Petrem (Ondřej Vetchý), kvůli kterému se do města vydává každou noc. Petr nemá ani ponětí, kdo okouzlující žena, do které se zamiloval, ve skutečnosti je. Situace se však brzo vymkne kontrole a prezidentčiny noční výlety se provalí. Kateřina se musí snažit, aby si vybojovala právo na lásku, která jí náleží stejně, jako kterémukoliv jinému člověku na světě. Jak na svou roli pohlíží Aňa Geislerová? Přečtěte si rozhovor, který vznikl pro Prima Ženy.

Hrajete první českou prezidentku jménem Kateřina Čechová. Jaká Kateřina je?

Kateřina bytostně cítí potřebu něco měnit, pomáhat a skutečně má charakterové kvality, které z ní dělají dobrou prezidentku. Dokáže dávat věci do pořádku a lidi sbližovat, ne rozdělovat. Kateřina je zodpovědná, empatická, silná, odvážná a vytrvalá. Což jí ale nebrání v tom, aby byla zároveň i křehkou ženou. Pro mě je Kateřina v podstatě člověkem, který by se o takový post měl ucházet.

Ve snímku je ale tak trochu zavřená na Hradě a chce utéct, a by se mohla nadechnout…

To ano, ale není to tak, že by Kateřina v té funkci trpěla. Ona si ji vybrala, ona za ní šla a uspěla. Takže je na místě, kde si přála být, a je v tom dobrá. Ale přece jen jí určitá míra svobody chybí. Protože v každém momentě nereprezentuje jenom sama sebe, ale celý stát. Nemůže si jen tak zajít na víno, posedět a poslouchat, o čem se lidi baví. Takže to není o tom, že by jako prezidentka trpěla. Ale zároveň ji trápí, že už nemůže být sama sebou, tak jako dřív.

Míváte někdy podobné přání? Zmizet z veřejného života?

Vnímám zásadní rozdíl v tom, že já sice jsem na veřejnosti určitým způsobem exponovaná, ale zároveň se nemusím nikomu zodpovídat. Když se někde znemožním, je to moje chyba a je jen na mně, jestli si to budu brát k srdci. Oproti tomu - když je člověk ve vysoké veřejné funkci, měl by být skutečně zodpovědný a držet fazónu. Potom je pochopitelné, že přichází touha po samotě a svobodě. Rádi byste nefiltrovali každé slovo, které říkáte. Rádi byste kolem sebe na chvíli neměli dav lidí. Tenhle pocit naprosto chápu.

Jak myslíte, že lidé film Prezidentka přijmou?

Především doufám, že postava Kateřiny bude v lidech rezonovat. Jaká je, jak funguje, jak se snaží komunikovat a jaké věci jsou jí blízké. Přece jen se jedná o romantickou komedii, toho se musíme držet. Ale i přesto, že jde o čistý žánrový film a oddychovku, ne o hlubokou úvahu nad politickou situací, něco by se v lidech pohnout mohlo. Byla bych ráda.

Inspirovala jste se při ztvárnění postavy nějakou reálnou o sobou?

Je to celé zvláštní, protože tenhle film se chystal ještě v době před zvolením Zuzany Čaputové na Slovensku. Když vyhrála volby, říkali jsme si: Teď to vypadá, že točíme příběh o ní… Osobně jsem se ale inspirovala spíš mnoha úspěšnými českými ženami. Za mě potřebujeme v čele státu citlivou a moudrou bytost. A ženy, které do kandidatur půjdou, jsou moje hrdinky.

Proč si myslíte, že si režisér Rudolf Havlík vybral jako p rezidentku právě vás?

On se mě bojí! Myslím, že na něj působím autoritativně, ale zároveň jsme si to natáčení užívali, blbli jsme a vymýšleli fórky. Byla to zábava, už když jsme spolu točili Pohádky pro Emu. Pro mě to je vlastně v něčem odpočinek a velká radost. Věnuju se tomu stejně usilovně jako jiným filmům, ale těší mě ta lehkost, humor a hravost.

Rudolf Havlík o vás zároveň řekl, že jste takový buldok - nekompromisní ve svých názorech, ale zároveň že si dokážete všechno odargumentovat. V nímáte to tak?

Nevím, jestli jsem zrovna buldok, buldoci jsou vytrvalejší, já jsem spíš raťafák. Ale zároveň jsem ochotná ustoupit, když mě někdo přesvědčí. A když ne, stojím si za svým. Na Rudovi si cením toho, jak si jde vlastní cestou. Točí jeden film za druhým, nebojí se riskovat, nebojí se být svůj a hledá neotřelá témata. Stejně jako Ondra Vetchý je velice opravdový.

Ondřej Vetchý hraje váš milostný protějšek. Jak se vám s ním pracovalo?

S ním se pracuje vždycky báječně. Ondra je opravdu specifický člověk, autentický ve všem, co dělá. Zároveň umí povzbuzovat a říká mi Geislerko. Je mi s ním dobře. Při natáčení jsme spolu chodili po Kampě a já si říkala: Kdybychom my dva byli reálně prezidentský pár, byli bychom v těch rolích vlastně ideální. Já bych byla ta nepříliš přístupná a on ten kontaktní a vřelý, co se nebojí s lidmi mluvit. Báječně bychom se doplňovali. Byl by skvělý první muž!

V Prezidentce diváci nahlédnou za oponu toho, co obnáší být ve vysoké funkci. Co se dozvědí?

Že taková pozice nemůže být vykonávaná jenom na oko. Nemůžete být charakterově pokřivený a pak vyjít před lidi a tvářit se jako někdo jiný. Kateřina ví, že má zodpovědnost k lidem a naší zemi a nechce to nijak šidit. Bohužel i na úkor sebe, což je potom problém. Diváci uvidí, jaký vliv má člověk stojící v čele skupiny lidí na to, jak se celá skupina cítí a jak funguje. A že to nemusí být zrovna alfa samec a diktátor, ale někdo, kdo je přímý a empatický.

Myslíte, že může film kvůli svému tématu vyvolat i negativní reakce, například na sociálních sítích?

Ale samozřejmě. To se děje dennodenně a nemusí se to týkat filmu, ani konkrétní postavy. Stačí, když dáváte dítěti jiný dudlík, než je zrovna v módě, a hned vás někdo sejme. Vytrácí se schopnost koexistovat vedle lidí s jiným názorem. Pořád se utvrzujeme jenom ve své pravdě, v rámci své sociální bubliny. Takže s hejty já předem počítám.

Musela jste se na roli i nějak fyzicky připravovat?

Připravovala jsem se léta. Protože paní prezidentka nemá absolutně žádnou kondici a je nesportovec, i já jsem velice zodpovědně už pár let kondici ztrácela, abych byla ve všech scénách věrohodná. Myslím, že se mi to podařilo!.

Vaši bodyguardku hraje Vanda Chaloupková, která se na roli poctivě chystala...

Dokonce začala boxovat! My herci a herečky prostě milujeme úkoly. Přijde mi skvělé, že se ve snímku vyskytuje žena jako bodyguardka. A Vanda má perfektní přípravu.

Ve filmu nosíte nádherné šaty, které pro vás navrhla a ušila Taťána Kovaříková. Jak se vám nosily?

Táňa má velké zkušenosti a dokáže vytvořit takovou eleganci a ženskost, že jsem nevěděla, jaké šaty si vybrat dřív.

Které se vám líbily nejvíc?

Líbilo se mi celkově to, že někdo vidí váš styl a přesně ví, co vám sluší. Považuji za luxus, když se o vás někdo takhle stará. Nosila jsem hodně světlé a pudrové tóny. Potom jsem měla takový výrazný červený kostým. Vůbec se tak neoblékám, takhle elegantně a klasicky, ale líbilo se mi všechno...

A neřekla jste si, že některé z nich by se vám určitě hodily do šatníku?

Byly tam jedny, u kterých jsem si říkala, že bych si je určitě ráda vzala někam na tiskovku. Nebo na podobnou příležitost, kde je potřeba být elegantní a přesto v něčem neformální.

Jak dlouho vám trvalo ze sebe udělat paní prezidentku? Bylo to náročné?

Stačila nám hodinka a půl. Prezidentku ze mě dělala maskérka a vizážistka Renata Zelinková.

Ve filmu nosíte také spoustu krásných bot!

Ano, naštěstí jsem na podpatky zvyklá. A musím říct, že některé věci bez podpatků ani neumím, třeba tančit!

Kdybyste měla diváky a divačky na Prezidentku pozvat – proč by na ni měli jít?

Protože je to nesmírně hezký, milý a lidský příběh.