Blíží se zimní slunovrat, magický okamžik vítězství světla nad temnou nocí
O zimním slunovratu je nejkratší den a nejdelší noc, od této chvíle začíná slunce nabývat na síle a vítězí nad temnou nocí i temnotou v nás. Tento magický okamžik naši předci odpradávna oslavovali, svoje nezaměnitelné místo si našel i v dalších kulturách. Zimní slunovrat je symbolem lidské víry, že po tmě a zimě vždy přichází světlo a teplo.
Blíží se zimní slunovrat, který byl odpradávna uctíván našimi předky. Keltové, Germáni i Slované jej slavili jako zrození slunce. Staří Řekové oslavovali zrození Boha slunce Hélia. I Římané v tento čas měli svoje svátky tzv. Saturnálie k poctě boha Saturna. S tímto obdobím se pojí i židovské svátky Chanuka, které se říká Slavnost světel.
Letos zimní slunovrat nastane přesně 22. prosince 2023 ve 4:28 hod, kdy Slunce vstoupí do znamení Kozoroha a začne astronomická zima.
Keltové slavili až dvanáct dní a nocí
Starý národ, který žil na našem území, byl přírodním národem, který oslavoval zimní slunovrat různými rituály, zvyky a slavnostmi, které trvaly až dvanáct dní a nocí. K těmto cyklickým oslavám patřil především oheň a také posvěcování pokrmů, medoviny, obilí. Dřevěná polena se ozdobila břečťanem, jmelím nebo cesmínou a pak se v příbytcích zapalovala. Využíval se i popel z těchto „posvěcených polen“, který se přidával do krmiva pro zvířata a zahrabával se do půdy pro lepší úrodu.
O zimním slunovratu Keltové své příbytky, stodoly a stáje zdobili zelenými rostlinami. Věřilo se, že když takto ozdobený dům spatří dobrý duch, využije jej jako útočiště před mrazy. V pozdějších dobách vznikl svátek „Artušovo světlo“, kdy se nejvyšší duchovní – druidové – shromáždili a rituálně odřezávali jmelí ze stromů, které pak předávali ostatním.
Germáni zvali domů duchy svých předků
Germánské kmeny, které přišly na naše území, vystřídaly Kelty a promísily se s původním obyvatelstvem. I Germáni vnímali zimní slunovrat jako svátek slunce, nazývali ho Jule, věřili, že se znovuzrodí rohatý bůh, symbol slunce a nového života.
Germáni zasvětili tento svátek bohu Ódinovi, na našem území uctívanému spíš pod jménem Wotan. O zimním slunovratu je nejkratší den a nejdelší noc, od této chvíle začíná slunce nabývat na síle a vítězí nad temnou nocí i temnotou v nás. V tento čas bylo možné komunikovat se zemřelými, protože hranice mezi světy se ztenčila. Slunce se oslavovalo ohněm, otevřely se dveře a do domu, který byl vyzdobený větvemi nebo zelenými stromky, jejichž vrchol byl ozdoben kopím, se zvali duchové předků. Germáni v tento čas také připravovali hostinu, nejdříve se jídlo nabízelo předkům a poté hodovali oni sami.
Slované zpívali, tančili a navzájem se obdarovávali
Naši slovanští předkové stejně jako další národy oslavovali přírodu a její cykly. I oni měli ve svém panteonu sluneční božstva – Svaroga a Dažboga. Mnoho rituálů a předkřesťanských obřadů se podobá dnešním Vánocům. Den zimního slunovratu – jako nejkratší den v roce pojmenovali „kračun“, poté následoval „oseň“, kdy se navzájem posypávali zrním a také „koleda“, kdy obcházeli příbuzné a sousedy v maskách různých zvířat, která měla zahnat zlé duchy a démony. Zpívali, tančili a dávali i přijímali dárky. Zapalovali ohně, pekl se obřadní chléb, rozkrajovala se jablka, pila se medovina a další „omamné nápoje“.
I naše Vánoce jsou oslavou příchodu světla
I my v těchto posledních dnech roku oslavujeme přírodní cyklus, zdobíme stromeček, zapalujeme svíce, oslavujeme příchod světla. Setkáváme se s rodinou, příbuznými i přáteli, hodujeme a navzájem si dáváme dárky. Je to čas zastavení, odpočinku a příprav na nový cyklus – nový rok. Dáváme si předsevzetí, vizualizujeme si cíle, které chceme v novém a vždy lepším roce naplnit.
Jaký bude začátek roku 2024 podle karet?
Zdroj: Autorský text Věry Várady a cs.wikipedia.org/wiki/, najdise.cz